Frajer Luke

Už téměř třicet let před Shawshankem měli filmoví vězni naději. A dával jim ji nezmar Luke. I přes poklidné tempo strhující příběh nezlomitelnosti, touhy a každému známé chuti něco dělat. Navíc Newmanův úsměv mě dostal tak, že bych se šel do podobného zařízení s touhle partou zavřít třeba hned. Jen abych poznal tu téměř živočišnou směs pocitů. I can eat fifty eggs. (21.08.2007)

Fajnový "chlapácký" prison-film s velkou klikou v obsazení hrdiny. Ale hlavně, sympatický sdělení o vnitřní svobodě. Že ne každý je určen vést život dle společenských konvencí, všechen řád chce i svoji dávku chaosu a rebelský duše: sr*t na autority, pravidla a nařízení. Extra bod za rozvernou scénu s "Lucille" a kouzlo vyprahlých kalifornských lokací. (15.01.2022)

Název samotný nechť hovoří za vše. Obsadit do role Luka právě Paula Newmana byl geniální tah. Snímek se díky němu stal legendou světové kinematografie, který má jen na ČSFD mezi oblíbenými každý druhý uživatel. Zvlášť nezapomenutelný je sestřih Newmanových úsměvů, u kterých se dodnes i já sám usmívám jako malé dítě... (26.08.2009)

Paul Newman v nejlepší formě, charizmatický odsouzenec, který svými šibalskými úsměvy musel oslovit nejednu slečnu, či homosexuála... Tahle role mu opravdu sedla přímo na tělo. Avšak přestože tento film prokazatelně JE o Frajeru Lukovi, rámec "one-man-show" úspěšně překračuje svou výpovědí o nezlomitelnosti lidského ducha (s čímž se mimo jiné pojí i skvělá metafora s brýlemi dozorce). Nejedná se však o žádné vypjaté drama, všechno je úsměvné (ne však humorné), extrémně pohodové a rozvolněné... V dnešní době možná až příliš rozvolněné, plyne to celkem pomalu, ale to už je holt ta neúprosná daň za stáří filmu. Naštěstí pointa, že někdy stačí i málo (nebo dokonce nic) na pořádnou frajeřinu je zachována. 9/10 (10.10.2008)

Už dlouho mě nic tak nerozsekalo jako právě Luke. Mustr připomíná Přelet - jedinec se bouří v uzavřeném prostoru proti normám (subsystému), strhává s sebou další členy skupiny a tím se stává nebezpečným. Za což dostává pochopitelně před držku. On se ale zvedá a nepovoluje - rvačka, ač beze smyslu nám naznačuje s kým máme tu čest, to když Luke, jakkoliv bojující proti o hodně silnějšímu soupeři říká: Budeš mě muset zabít, Dragu... Rozdíl oproti Přeletu vidím v tom, že zde systém nemá konkrétní reprezantaci démonického zla, kterou je ve Formanově pecce vrchní sestra. Nevrlý dědeček jako kapitán, ani střelec, jehož brýle odráží realitu, aniž by ji chtěly měnit. Jsou jen apatickým, anonymním činitelem, soukolí stroje, který nelze zastavit, protože je jen otázkou času kdy vás semele. Úsměv na rtech frajerům zůstává. (28.09.2008)