Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1999. Bývalý policajt Lenny Nero tráví poslední dny starého milénia překupnictvím paměťových disků, které obsahují nahrané vzpomínky a pocity. Jednoho dne obdrží disk, na kterém je zážitek vraha prostitutky. Lenny se pustí do pátrání a dostává se hlouběji a hlouběji do spirály vydírání, vražd a násilí. Podaří se mu přežít a případ vyřešit? (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (352)

Superpero 

všechny recenze uživatele

Totální majstrštyk!!! Ten perverzní, beznadějnej předapokalyptickej svět je tam vystihnutej naprosto perfektně a do toho ještě fakt krutá zápletka. Chvílema jsem napětím ani nedýchal. Postavy jsou dokonalé, stejně jak režie a herecký výkony. Ralph Fiennes nikde nebyl lepší a Angela Bassett se na tu roli hodí jak nikdo jinej, totální drsňačka. Nejvíc mě ale fakt dostávala ta atmosféra světa a ten nápad s nahráváním myšlenek a pak to následný 1st person přehrávání. Tenhle film mi fakt přinesl meganabušenej intezivní zážitek. BOMBA!!!!!! Kathryn Bigelow měla dostat Oscara už za tohle. ()

Arbiter 

všechny recenze uživatele

Nekonečně zmatená párty. Mít auto tu znamená vlastnit mobilní klid a bezpečí, zastavit čas a být součástí vyšší spořádané společnosti. Vně auta jde o smyslu zbavenou dekadenci. Snímek má několik hodně silných scén a nápadů, ale dost to zabijí totálně neopodstatněná délka a úsměvně nekvalitní scénář, ve kterém lze vyčíst oblíbené dějové berličky jako je selektivní až absentující logika uvažování a konání postav, cheatování pohledem do budoucnosti a na různá místa planety v jeden okamžik, šíleně překombinované motivy a zápletky a evergreen v podobě závěrečné zpovědi hlavního enemáka (kteoru jsem si mmch musel pustit několikrát a s pauzama, abych se v tom geniálním plánu neztratil). Ale tak byl Silvestr, dá se to pochopit. ()

Reklama

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Působivá sci-fi detektivka na hraně noirového žánru. Kathryn Bigelow umí s nočním L.A. pracovat naprosto skvěle a zaplivané uličky plné zkorumpovaného života na všech stranách zákona neopustí ani jednou. V nich jako ryba ve vodě pohybující se další charakterově velmi nevypočitatelný hrdina Ralph Fiennes opět podává další z řady svých výborných výkonů. Scénář Jamese Camerona je nadstandardní prací až do samotného závěru, který je nepěkným koncentrátem všech žánrových klišé včetně finálního rozuzlení, které fakt, že vrahem je zahradník, mohlo rozebrat ještě lépe. Přesto, i díky zvláštní náladě ze strachu z Y2K (mimochodem asi jedna z nejrealističtějších variací na toto ve své době strašácké téma), jsou Strange days i přes přemrštěnou stopáž maximálně působivé a odpustit jim lze mnohé. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

„You see?“ Postmoderní neo-noir, který tradiční zpochybňování elementárních jistot povyšuje do nové dimenze. V době plně medializovatelné paměti, kdy se člověk sám stává záznamovým médiem a vzpomínky dobře obchodovatelným zbožím, nenávratně mizí hranice mezi přítomností a minulostí, mezi veřejným a soukromým, mezi dílem a tvůrcem. Post-ideologický věk, v němž jsou znevažovány veškeré myšlenkové směry a jedinou přetrvávající logikou je logika trhu, neumožňuje projevit skutečné city, vyřknout ideu a myslet ji vážně. Romantický vztah nahradila tělesná rozkoš na jednu noc. V krajním případě jenom virtuální. Rozpad dlouhodobého soužití dvou lidí je ve Zvláštních dnech symbolicky vázáno na ztrátu Víry (Faith), jak se Lennyho přítelkyně jmenuje. K útěkům do idyly, do nepřetechnizovaného světa a ke dnům v doslovném i přeneseném významu prostoupeným světlem, slouží přístroj, prostředek zastupující nejen drogy, ale v širším smyslu celý život. Šíření informací bez kontextu, s důrazem na okamžitou emoční (a pokud možno i fyzickou) odezvu, lidi zbavuje zodpovědnosti a nutnosti myslet. Stačí teď a tady vidět a prožít tohle. Potřeba ohraničit své neuchopitelné zakoušení světa dosáhla absurdních rozměrů. Neboť byly vyčerpány reálné možnosti, jak lépe poznat svět, přišla na řadu oblast imaginárního, ovšem nemajícího se zakrnělou lidskou imaginací mnoho společného – na společný, díky technologiím každému srozumitelný a snadno přepisovatelný kód lze nyní převést i obsah mysli. Poslední soukromé vlastnictví se stalo široce dostupným. Relativita subjektivního vnímání světa byla zněkolikanásobena. Co vidíme, když vidíme, co viděl někdo jiný? Klasický prostředek filmového vyprávění, flashback, pronikl do reality. Jenže „Are you sure it’s real?“ Cameronův vizionářský scénář nabízí filozoficky výživného materiálu na několik filmů, což je největší výhra i největší slabina Zvláštních dnů. Své si v nich najdou teoretikové médií, prorokové apokalypsy, fanoušci sci-fi i feminismu (ženy jsou zde minimálně morálně silnější než muži). Obdiv patří také Kathryn Bigelow, která tohle myšlenkové monstrum dokázala jakž takž zkrotit. Temná prostředí přeplněná obrazy (a obrazy obrazů) a zvuky a snímaná v dlouhých steadicamových záběrech s minimální hloubkou ostrosti skoro vyvolávají závrať. Pozornost je kvůli světelnému a zvukovému rozptylování permanentně podrobována zatěžkávací zkoušce. Nejsme naváděni, čeho si máme všímat, tak trochu se spoléhá na trénovanost zraku člověka, jehož skopický režim charakterizuje slovo „roztěkanost“. Nestálost vjemu skutečnosti, který si stačí dohledat a přehrát, vytlačuje potřebu zrakem na objektu zájmu chvíli setrvat.  Není to na koukání dvakrát příjemné a vše příznačně směřuje k rozpadu a rozbití obrazu (ve finále jako z Dámy ze Šanghaje), ale takhle nějak realitu zakoušíme a tedy i žijeme. Život v nevědomí a v nevidění. 85% ()

castor 

všechny recenze uživatele

Končí dvacáté století, tohle bude masakr. Lidé s obavami hledí do budoucnosti, násilí je na každém rohu a vymoženosti digitálních technologií zbavují člověka posledních střípků vlastní intimity. Zážitky přímo z mozku, syrové, nesestříhané. Jiných lidí a neuvěřitelně autentické. Cyber-punkový thriller napsal James Cameron. Je to chmurně prorocké vylíčení blízké budoucnosti. Přitom si v něm slavný tvůrce nevypomáhá nabušenými kyborgy nebo supermoderními motorkami. Stačí vstoupit. Litovat nebudete. Litovat, co si nasadil na hlavu, bude ale bývalý polda Lenny, který právě zhlédnul nahrávku s brutálním znásilněním a zavražděním. Zvláštní dny nabízejí strhující a démonickou vizi velkoměsta, kde jde všechno do záhuby. Technicky i příběhově je to nesmírně poutavá podívaná, a to nejen díky zhmotnění voyeurských pudů. Kathryn Bigelow natočila vedle Bodu zlomu nebo válečnému thrilleru Smrt čeká všude další film, kterému toho po technické stránce nelze moc vytknout, hlavně je ale znepokojivý a svým způsobem přitažlivě zvláštní. Škoda jen, že pochmurná budoucnost diváky překvapivě neoslovila. Což zamrzí i kvůli kvalitnímu castingu – nečekaně obsazený Ralph Fiennes, démonický Michael Wincott, hysterická Juliette Lewis, nemilosrdný Vincent D´Onofrio i chladnokrevná Angela Bassett. Za mě velká spokojenost!! ()

Galerie (55)

Zajímavosti (25)

  • Kapela hrající v klubu je Season to Risk z Kansas City. (CliffLee)
  • Nerův Mercedes-Benz S500 z roku 1997 byl během natáčení ještě prototyp zapůjčený produkci přímo výrobci. (CliffLee)
  • Skupina hrající na ulici ke konci filmu jsou Skunk Anansie, hrají píseň ze soundtracku. (CliffLee)

Reklama

Reklama