Strange Days
Zvláštne dni
Strange Days
Strange Days
Strange Days
Strange Days
Režie:
Kathryn BigelowKamera:
Matthew F. LeonettiHudba:
Graeme RevellHrají:
Ralph Fiennes, Angela Bassett, Juliette Lewis, Tom Sizemore, Michael Wincott, Vincent D'Onofrio, Glenn Plummer, Brigitte Bako, Richard Edson (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1999. Bývalý policajt Lenny Nero tráví poslední dny starého milénia překupnictvím paměťových disků, které obsahují nahrané vzpomínky a pocity. Jednoho dne obdrží disk, na kterém je zážitek vraha prostitutky. Lenny se pustí do pátrání a dostává se hlouběji a hlouběji do spirály vydírání, vražd a násilí. Podaří se mu přežít a případ vyřešit? (Cinemax)
(více)Recenze (352)
Zvol si vlastní dekadenci. Dimenzi sebe. Podoby zvrácené balady. V atmosféře konfet novému, kondolencí starému. Amputuj bábel, chumel špatných, šatních tyranů, satyrů krve. Faunu drátěných helem. Temno za temenem, v pohádkách pro dospělé. ()
Všudypřítomná špína a hnus a výborný nosný nápad s "ukladačem myšlenek" jsou to, co dělá z jinak naprosto průměrného trhilleru lehce nadprůměrnou podívanou. Já si ale opět už poněkolikáté musím postesknout nad propásnutou příležitostí. Kdyby se tvůrci místo tradičních žánrových klišé s "překvapivým" odhalením zloducha a tradičních lapálií těch "hodných" zaměřili na psychologičtěšjí rozvinutí linie okolo onoho playbacku, mohli bysme mít na světě parádní psycho-thriller. Takhle ale původní nadšení, když si po první půlhodině uvědomíme, jak košatý a nápaditý příběh se z toho může rozvinout, pomalu stále padáme až do natahovaného, předvídatelného a nudného konce. Herecké výkony jsou taky jako na sinusoidě - Tom Sizemore tradičně nezklamal, stejně jako jsem i Raplhu Fiennesovi věřil jeho obchodníka s myšlenkami, ale především jeho černá přítelkyně působí nepřirozeně a nedělá to jen ta její děsivá muskulatura:-)) Celkově tedy beru Zvláštní dny jako zajímavý a ponurý snímek s lehce nevyužitým potenciálem. ()
Ve své době nepochopené Zvláštní dny promlouvají k těm dnešním až s neklidem vzbuzující aktuálností. Cyberpunková linie se sdílenými vzpomínkami, rasovými bouřemi a policií utrženou ze řetězů je v dnešní době už vlastně běžnou realitou, z čehož mne mrazilo po celou dobu sledování a za což by si Bigelow i Cameron zasloužili více, než zdejších 73 %. Jasně, má to i přes nekompromisně budovanou atmosféru nadchející apokalypsy nakonec happy end, některé dialogy jsou úsměvný, ale v tomto případě mi to přijde jen jako drobnosti, takový podkresový šum, nad který by se měl člověk povznést, aby si mohl vychutnat opravdu Zvláštní filmový zážitek. ()
Být to o hodinu kratší, tak by se nemohl nikdo zlobit. A přirovnání ke Gattace je taky hodně zcestné, když by stačilo místo těch zařízení mít obyčejné kamery. Příběh jako takový špatný nebyl, ale byl prostě příšerně dlouhý a tím pádem nudný a natahaný, což je hlavní neduh Zvláštních dnů. 55% ()
Trochu zvlastni love story, ze? Skvele zahrana, ale protahovana az na hranici unosnosti. ()
Asi nejkyberpunkovější film co jsem viděl. ()
Výborné sci-fi. Nejvíce co mě na tomhle filmečku zaujalo, bylo to, jak zobrazoval pohled osoby, kterou jakoby sledujete v tom programu, natočené jeho očima. A taky se celkem povedl Ralph Fiennes. ()
Skvělý sci-fi kousek, který se rozbíhal sice zlehka, ale nakonec se konala hodně slušná jízda vizí (tehdejší) blízké budoucnosti s velice zajímavým hereckým ansámblem, v čele s perfektním Ralphem Fiennesem. Semtam se našlo hlušší místo, ale prakticky jsem se v průběhu nenudil, ba naopak - námět byl využit na stopro a Bigelow Cameronův scénář zvládla víc než obstojně. Třešnička na dortě pro mé ucho - Deep Forest:) 85 procent. ()
"Zvláštní“ … to je výraz, který nemůže plně vystihnout povahu těch dní - a nepřipraví vás na nebezpečnou jízdu v drsných nepřátelských končinách, kterou budete muset společně s hrdiny příběhu absolvovat. Rozuzlení je podstatně jiné než jaké jsem čekala, ale vůbec nejsem zklamaná - to bych byla sama proti sobě. ()
Tenhle film je už dnes sice překonaný scénáristicky i technologicky, ale jedno mu nikdo nevezme. Tu podivnou atmosféru, konce milénia, úpadku západní civilizace, beznaděje a touhy žít normálně aspoň ještě pár dní navíc, než se to všechno podělá úplně. Ve filmu tohoto ražení by Ralph Fiennes dnes už asi roli nevzal. Tak ho máme na památku v tomhle starém sci-fi a je to paráda...80% ()
Už mi tam chyběla jen ta apokalypsa. ()
Škoda, že budúcnosti alebo scifi-prvkov sa dotýka tento film iba zľahka. Pokojne by sa s malými zmenami mohol odohrávať aj v súčasnosti. Pretože sa jedná o čistokrvný akčňák s prvkami mysteriózneho trileru. Pravdupovediac, na Fiennesa v hl. úlohe som si musel trochu dlšie zvykať, ale potom som to prekusol. Atmosféra aj zápletka boli celkom fajn, a aj keď som čakal istú nadstavbu, spokojnosť prevláda, hlavne vďaka podarenému záveru. ()
Jakoby dickovský sci-fi thriller o změnách, které přináší přelom století, připomíná Blade Runnera i proto, že jeho základ tvoří detektivní zápletka. Přes slušný rozjezd ale děj brzy ztrácí drajv a začne zakopávat o vlastní zvraty. Několikrát šroubovaný konec s rádoby šokujícím odhalením už působí vyloženě směšně. Jedině nahé scény Juliette Lewis vypadají stále dobře. ()
Proklatě temné scífko s podobným tématem jako o trochu mladší eXistenZ, skvělý Ralph Fiennes ve scénáři Jamese Camerona a hodně neobvyklý detektivní příběh. Bavil jsem se, neztrácí to dech a finální rozuzlení je dost slušné. Ralph mi celou dobu strašně připomínal Bradleyho Coopera - to asi ty vlasy. Je to bohužel ale jeden z těch filmů, které už nemusíte vidět podruhé, protože budete vědět, kdo je ten hlavní hajzl. Úvodní scéna je skvělá a ty dvě a půl hodiny utekly jak voda. "Není důležité, jestli jsi paranoidní. Důležité je, jestli jsi paranoidní dostatečně." ()
Kathryn Bigelow ()
Nepříliš známý temný thriller se skvělou atmosférou, vynikajícími a nepříliš okoukanými herci. Solidní scénář a noirový feeling. Neviděli jste? Chyba..., na co čekáte? ()
Slabota tohoto futuristického thrilleru je už v samotném spoluscénáři Jamese Camerona a Jaye Cockse. Režisérka Kathryn Bigelow a kameraman Matthew Leonetti dělali co mohli (a skvěle), aby zachránili alespoň něco. ()
Formálně předběhlo svoji dobu, vůbec to nepůsobí jako přes dvacet let starý biják, temnota i energie na jedničku, výborný kyberpunkový motiv se záznamem a reprodukcí prožitků, jenom škoda, že naražený na kopyto tak neinvenčního příběhu s tak slabým myšlenkovým nábojem, spějícího k tak šablonovitým koncům, až se mi u toho vynořila věta z přibližně stejně starého manifestu sdružení přátel surrealismu Surrotek: Sci-fi (čti zky-fi) znamená zkyslý finty. 70 %, půl hvězdičky navrch za PJ Harvey a za „memories are meant to fade“. ()
Zvláštní film. ()
Áno, Zvláštne dni (1995) sa odohrávajú v Ďalekej budúcnosti roku 1999, tesne na prelome tisícročí. Práve prelom tisícročí je pre dej tohto filmu dôležitým aspektom. Strach z konca sveta, ktorý mal (podobne ako v roku 2012) nastať s úderom polnoci na 1. januára roku 2000 a s ním súvisiace nepokoje v uliciach. Takto si predstavoval v roku 1995 James Cameron – režisér Priepasti (1989), Titanicu (1997) a Avatara (2009) cyberpunkové vyhliadky na budúcnosť. James Cameron alias „Železný Jim“ síce tentokrát nerežíroval, ale napísal scenár pre dnes už oscarovú režisérku – Kathryn Bigelow (bývalá žena samotného Camerona). Tá nám priniesla adrenalínový heist film Bod zlomu (1991) aj vojnovú drámu Smrť čaká všade (2008). „Železný Jim“ vtedy reagoval na rasové nepokoje v Los Angeles v roku 1992. Tie sa diali v súvislosti so zbavením obvinených policajtov, ktorí sa dopustili násilia na zatýkanom Rodneym Kingovi (veľmi podobná situácia tej spred roka). Ale poďme už k zápletke Zvláštnych dní. Na konci tisícročia je na čiernom trhu dostupná nová technológia, ktorá vie nahrávať a reprodukovať zážitky z prvej ruky. Túto technológiu si dáte jednoducho na hlavu a ona nahrá nielen to, čo vidíte, ale aj všetko, čo cítia vaše zmysly. Táto technológia sa často zneužíva v pornografii. Náš protagonista – bývalý policajt – Lenny Nero s tvárou skvelého Ralpha Fiennesa (Voldemort) trávi posledné dni starého tisícročia prekupníctvom už zmienenej technológie. A to často prominentným členom smotánky. Ale jedného dňa sa dostane k nahrávke, ktorá zaznamenáva zážitok vraždy prostitútky, ktorá bola Nerovou starou známou. Lenny ako bývalý policajt sa púšťa do pátrania po úchylnom vrahovi, čo ho zavádza hlbšie do tiesnivej situácia, ktorá v L.A. panuje. Korupcia, depresia, závislosť na novej technológii a násilie. To je cesta, ktorou si Lenny Nero prejde. Tento výborný film bol svojho času podobne, ako kedysi legendárny Blade Runner (1982) Ridleyho Scotta, kasovým prepadákom a kvôli svojej (dá sa povedať) náročnosti bol nepochopený. Preto som rád, že vám ho môžem predstaviť a odporučiť. Ak máte radi atmosféru 90. rokov, tak sa vydajte do Ďalekej budúcnosti roku 1999 a prežite Zvláštne dni. ()
Reklama