Náplavomarka (S01E07)

Na tomto díle je více než vidět, že aby se něco stalo musí se odehrát buď svatba a nebo ta smutnější událost pohřeb. Ze samotného pohřbu si opět nic extra nepamatuji ale jakmile se objevil drak a rvačka o něj, začalo se konečně něco dít. Všeobecná nevraživost mezi syny královny a princezny se opět prohloubila a do budoucna tyto strkanice jistě neskončí dobře. Tento díl se ale nesl v úplně jiném duchu a stane se pár za mě velmi důležitých událostí, které bych shrnula asi jako že Rhaenyra konečně dostala, co chtěla. Incest, lest a závěrečná svatba to vše bylo naprosto perfektní a já měla konečně pocit, že ta tahanice o moc a trůn se konečně posunula o level výš než bylo dosud jen neustálé žvanění, obviňování a příležitostné strkanice. Škoda jen, že se těmto událostem nevěnovalo více času a pozornosti. Místo toho jsme byli svědky střemhlavého letu na můj vkus na divně vypadajícím drakovi z hlediska efektů a podobných prapodivných výtvorů na zeleném plátně. Škoda. I přes to konečně opět dobrá epizoda. (25.02.2024)

Príbeh: Udialo sa toho vcelku dosť tak poďme po poriadku. Epizóda začína smrťou lady Laenoy. Pohrebná hostina je v dosť pochmúrnom duchu. Jej telo ešte nevychladlo a jej muž Deamon už kláti svoju neter Rhaenyru a jej draka zas uchmatne kráľov syn Eamon, ktorý si to ale odserie lebo mu princovský bastard vyklobne oko. Epizóda sa končí útekom princa Lenora, ktorý finguje svoju smrť a svadbou Reanyry a Deamona. Prevedenie: V   tejto časti sa toho deje tak veľa, že ani nemáte čas sa nudiť. Neskutočne mi nesedí hlavná hrdinka Rheanyra, ktorý po 10 skoku do budúcnosti zostarla tak o 30. Deamon dostáva čo chce a je následníkom trónu. Aj Lenor dostáva čo chce lebo môže ísť trúbiť Panošov za more bez výčitiek. Takže všetci dostali čo chcú, teda až na kráľovnú, ktorá ešte zohrá do konca nemalú úlohu. To cítim. 95% (06.11.2022)

Režisér první i šesté epizody Rodu Draka Miguel Sapochnik se chopil i režie sedmé epizody seriálu a opět se projevil jako jeden z nejlepších tvůrců, kteří měli co dočinění už s původní Hrou o trůny. Sapochnikova síla přitom vždy byla ve velkolepých akčních sekvencích (U Hry o trůny stál Sapochnik za Tvrdodomovem, Bitvou bastardů či Dlouhou noci), tato epizoda ovšem spíše sází na pořádnou dávku funkčních emocí, kdy se zároveň definitivně začíná schylovat k občanské válce.   Dle dřívějších slibů se minimálně nějakou dobu již výrazně skákat v čase nebude a start 7. epizody tak přímo navazuje na finále 6. epizody. Navazuje se tak na zásadní otázky z minulé epizody, Aegon II. v podání Ty Tennata a jeho bratr Aemond v podáníLea Ashtona se nadále vybarvují jako pěkní ptáčkové (jeden z nich za to alespoň dostane ideální odměnu) a dochází ke starým emotivním setkáním. Dochází ostatně i k opětovnému setkání bratrů Viseryse v podání Paddyho Considinea a Daemona v podání Matta Smitha a především také k opětovnému setkání mezi Daemonem a jeho neteří Rhaenyrou v podání Emmy D'Arcy. Veřejné tajemství přitom pořád ohrožuje mnohé, je přitom zajímavé sledovat různé reakce, kdy nejzajímavější z nich koná Corlys Valeryon v podání Steve Toussaint. Středobod kontroverzního castingu si rázem každou epizodou více krade prostor pro sebe.   Bývalé nejlepší přítelkyně Rhaenera a Alicent v podání Olivie Cooke už nemůžou být více ve sváru, Alicent v podání Cooke začíná více a více připomínat Cersei Lannister ze Hry o trůny. V případě D´Arcy i Cooke poté platí, že změna castingu ve finále vůbec nebyla na obtíž a na absenci Milly Alcock a Emily Carey se dá lehce zvyknout. Minimálně Cooke má totiž prostor pro to, aby byla Alicent v jejím podání o poznání zajímavější postavou. Zároveň je zajímavé sledovat, že toho obě znesvářené dámy mají dost společného a především jak má rivalita vliv na jejich děti. Ty jsou pochopitelně krapet zmanipulované postoji svých matek, dochází ovšem k výraznějším formacím jejich osobnosti a je jasné, že přátelstvím je jednou pro vždy konec. Už ve Hře o trůny padlo, že když se narodí Targaryen, bohové si hodí mincí, aby rozhodli, zda bude lord nebo blázen a právě od bratrů Aegona II. a Aemonda se pravděpodobně již nyní dají čekat ještě hodně bláznivé věci.   Sedmá epizoda má ovšem skutečně i mnoho emocionálně hřejivých momentů, kdy se například jedna postava rázem dočkává alespoň dočasného šťastného konce, ostatní na něj ovšem zatím nárok nemají, protože Tanec draků ještě nezačal. Prozatím je jen radost nadále sledovat, jak je Daemon v podání Matta Smitha barvitější a barvitější postavou, Sapochnik za kamerou vše pevně vede, dokáže těžit z tučného rozpočtu a připravit půdu pro poslední tři epizody 1. série, kdy nejspíš definitivně dojde ke kácení lesů a létajícím třískám.... (03.10.2022)

To jsou výkyvy. Vypadá to, že byla sedmá epizoda jakýmsi vybočením z fáze, kdy je mi seriál buď k smíchu, nebo mě nudí. Nudí mě často hlavně proto, že mi příběh až příliš často připomíná záležitosti, v nichž znějí hlavně jihoamerická a turecká jména a ve kterých se namísto děje sází hlavně na prázdné žvanění a oční souboje. O pobavení se mi pak starají momenty, které tvůrci mysleli zcela vážně, ale já mám obrovský problém s tím, abych jim to žral. O tom, že považuji vzhled rodu Velaryonů za krajně nešťastný, jsem se už několikrát zmiňoval, v sedmém dílu ho ovšem s přehledem přebily jejich zvyky v oblasti pohřebnictví. Předpokládám, že po několika podobných obřadech budou mít v zálivu buď velmi mělko, nebo ti filutové budují nové molo. A když se vzdálím od vody a přesunu pozornost ke vzdušnému živlu, musím přiznat, že by mě nikdy nenapadlo, jak důležitým povelem k ovládnutí draka je prosté: "Ááááááááá!". Když ale ponechám humory stranou, musím uznat, že se epizoda vcelku vyvedla a přinesla několik dalších zářezů (ve všech významech tohoto slova). / Poučení: Tento díl o bastardech by se asi princi Harrymu nelíbil. (15.06.2023)

Konečně to trochu začíná připomínat Hru o trůny, ačkoli její kvality Rod draka ještě nedosahuje. A ten tmavej filtr přes půl epizody si tvůrci taky mohli odpustit... Jinak vím, že všichni milují Rhaenyru, ale já jsem rozhodně Team Hightower. Rhaenyra byla vždycky rozmazlená holka, která si dělala, co chtěla, bez ohledu na své postavení a na povinnosti. Málem si to rozdala se strýcem ještě v pubertě, spala se členem Královské gardy, obě děcka počala mimo manželství. Alicent celý život plnila povinnosti, jakkoli při nich trpěla. Vzala si staršího partnera, nikdy ho nepodváděla, dělala, co se od ní vyžadovalo... Navíc Rhys Ifans a Olivia Cooke jsou z celého obsazení herecky nejlepší. Takže - We Light the Way a doufám, že zbytek série bude alespoň stejně vydařený, jako tenhle díl. 3*. (03.10.2022)