Pán přílivů (S01E08)

Evidentně jsem opět viděl jinou epizodu než zbytek dosavadních recenzentů. V té co jsem viděl já, se opět jen tak z nudy poskočí v čase (cca 5-6 let), přeobsadí se půltuctu herců (o klidně až deset let starší) a 40 minut času epizody se jen žvaní. Pak za pompézní hudby se přibelhá král (belhání a pompézní hudba trvá nějaké dvě minuty). No a pak se zase žvaní - tentokrát více emotivně a jak jinak než o už několikrát omílaném šoku, že princezna má nějak pobledlé děti (s malou sekací vsuvkou). Pak epizoda končí. Čistá definice scenaristického odpadu (a teď zase můžete plakat u mě v inboxu, jak nedokážu ocenit umění). (10.10.2022)

Tomuhle říkám emotivní epizoda. Paddy Considine po tomhle musí dostat cenu Emmy, protože jeho výkon byl nadpozemský. A co víc, maskéři se pěkně předvedli. Nemám tomuto dílu co vytknout. Chci víc scén mezi mladými z kterých extrémně vyčnívá Aemond. Nejenom, že jsem měl slzy, ale při dvou momentech jsem se rozplakal. Safra.... no tohle jsem nečekal. Také je nutno zmínit, že tomu strašně napomáhá hudební podkres Djawadiho. Je to frajer. (11.10.2022)

A drak přišel ještě jednou a naposled, aby zařval. Pijavice seděla na jeho trůnu a on si ho vzal zpátky. Je prostě naprosto poetické, že Viserysův konec zrcadlí Balerionův. Též mne potěšila Viserysova zlatá maska jako odkaz ke zlaté masce, kterou bolestivě získal v GoTku jeho jmenovec. Vskutku tragédie Shakespearovských rozměrů, kdy Viserys umírá v domnění, že všechno spravil, ale útěchou mu je, že viděl svou rodinu sjednocenou jako poslední věc. Dameon se projevuje jako nebezpečný soupeř s perfketně obsazeným Aemondem se buduje rivalita. Ramin Djawadi tam hází nejlepší ostéčka seriálu no a výprava a všechno opět stojí za to. Za zmínku též je dobré dát Aemondovu absolutně fantastickému roastování. Těším se a zároveň se bojím další dílu, protože tahle epizoda byla cítit jako perfektní finále s krutým zakončením v podobě nepochopoení chtěného od Alicent. (05.11.2022)

Filmařka Geeta Vasant Patel se chopila režie 8. epizody seriálu Rod Draka, která se opět neobešla bez časového skoku. Jak to dle všeho vypadá, 1. série vyvrcholí počátkem události známou jako Tanec draků a i proto je nutné do finále stihnout připravit pro tuto událost půdu. Opět tak dochází k přeobsazení některých rolí, kdy především Tom Glynn-Carney v roli Aegona II. a Ewan Mitchell jako jeho bratr Aemond působí jako ideální castingové trefy. U postav je mezitím opět vidět nějaký ten vývoj, z Daemona v podání Matta Smitha se například stal lovec dračích vajec. Prim ovšem stejně nakonec hraje politické pletichaření, boj o moc a otázka toho, kdo na trůn usedne dál. Maskéři odvedli vynikající práci ohledně vizáže krále Viseryse v podání Paddyho Considina na prahu smrti. S Viserysem to bylo již od 1. epizody obtížné a častokrát se o jeho královských ideálech dalo polemizovat, Paddy Considine ovšem v součtu přeci jen doposud předvádí jeden z nejsilnějších hereckých výkonů v rámci celého seriálu a sledovat Viseryse na dně fyzických sil je ideálně nepříjemné. Celá osmá epizoda ostatně stojí na emocích, kterým přispívá i emotivní soundtrack Ramina Djawadiho. Síla Rodu Draka navíc pořád tkví v tom, že na rozdíl od ostatních fantasy pořád svět vytvořený George R. R. Martinem odráží skutečný svět. Epizoda 8 v sobě ostatně skrývá i zjevnou inspiraci kauzou MeToo, konkrétně spíše událostmi, které celému hnutí předcházeli a které celou existenci hnutí zapříčinili. Předchozí dvě epizody jednoduše nelhali a princ Aegon je pořád pěkný ptáček. Je přitom vlastně zajímavé sledovat kritiku některých fanoušků knižní předlohy, kteří jsou nařčení z toho, že seriál zatím nadržuje straně Rhaenyry v podání Emmy D´Arcy (Milly Alcock začíná díky síle výkonu D´Arcy chybět méně a méně) a naopak se snaží příliš negativně vykreslit druhou stranu. Je to celé krapet úsměvné, protože minimálně v rámci seriálu princ Aegon pomalu spěje k tomu, aby se stal stejně nenáviděným parchantem jako byl svého času všemi milovaný Joffrey Baratheon. I když se o toho očividně bude moci podělit se svým bratrem. Takový Daemon Targaryen poté svou divokou povahu v jeden moment nezapře, jeho bratr Viserys ovšem naopak i přes brzké setkání se smrti nepřestává být naivní a pořád se snaží nevyhnutelně rozkmotřenou rodinu nějakým způsobem stmelit. Olivia Cooke poté jakožto Alicent zůstává ve vysoké herecké formě, samotný závěr epizody poté v sobě jednoduše zanechává nádech tragédie. Epizoda s velmi chytrými dialogy ostatně skutečně vyvolá dojem nějaké chytře napsané hry od Williama Shakespeara, kdy se sice opět skáče v čase, vůbec to ovšem nepodráží nohy vykreslení postav a napětí. Jestli má tahle epizoda připravit půdu pro nevyhnutelnou občanskou válku, líp to snad udělat nešlo.... (10.10.2022)

Príbeh: DO kráľovstva prichádzajú vzácny hostia aby potvrdili svoje právoplatné následníctvo. Či už Rhenyra pre svojich synov alebo Rheya pre svoje vnučky. Kráľ už je bezmocný a je na drogách ale keď prichádza k zásadnému rozhodovaniu zasadne opäť na železný trón. Kráľovnine plány sú tým nabúrané a pokračuje hra o tróny. Prevedenie: Tempo sa nám spomaľuje a prichádza čas na intrigy a zákulisné ťahy. Páči sa mi ako sa zrazu kráľovná a Rhenyra hrajú na šťastnú rodinku a stačila k tomu jedna kráľova reč. Syn s páskou cez oko bol mega drsný a začína sa mi ako postava celkom pozdávať nakoľko nám Deamon skrotol. Uvidíme čo sa ale bude diať po kráľovej smrti. 78% (06.11.2022)