Rod Draka

Od House of the Dragon som po chabom ukončení  Game of Thrones nečakal naozaj veľa a o to viac ma milo prekvapil. Sledovanie takmer všetkých epizód (s výnimkou druhej) ma bavilo a viacerým častiam nechýbalo napätie aj výrazne emotívne scény. Medzi najvýraznejšie postavy jednoznačne patrí Daemon v podaní famózneho Matta Smitha, mladá aj staršia verzia Rhaenyry a v neposlednom rade kráľ Viserys, ktorého som si však obľúbil až časom. Za zmienku tiež stojí aj pomerne charizmatický pobočník Hightower, staršia verzia Alicent a starší Aemond. Nový Aegon však nie je príliš výrazný a deti Rhaenyry sú ako objednávka z Wishu, pričom vôbec nepasujú do inak pomerne kvalitné obsadenia. Seriálu celkovo chýbajú výraznejšie vedľajšie postavy a strane Zelených aj hlavné. Scenáristi z väčšej časti odviedli dobrú prácu, no niekedy sa flákali. Mnohé dialógy sú fantasticky napísané, no niektoré rozhovory medzi postavami slúžili ako nadbytočné vyplnenie priestoru kým sa zase udeje niečo úderné. Na komplexnosť prvých sérií Game of Thrones HotD nedosiahol, ale stále ide o vynikajúce fantasy zo sveta Georgea R. R. Martina. Verím pritom, že vzhľadom na dianie z knih môže byť druhá séria ešte o úroven lepšia, a tak sa na ňu už teraz teším. 8/10 (24.10.2022)

Nebudem kverulant. HotD ma svoje chyby. GoTko ma vtiahlo vo svojom vrchole viac. Ale stale som sa paradne bavil. Herci dobre zvoleni. Stale tu mame kopec intrig, akcie, paradny stredoveky vizual a zaujimavy pribeh. Oproti Rings of Power to je o triedu lepsie. Najhorsie na tom vsetkom bude cakanie na dalsiu seriu. (02.12.2022)

Prequel seriálové Hry o trůny dopadl překvapivě na výbornou. Malinko jsem se obával, že se dějem přesuneme o 200 let zpět (tudíž k postavám, které mi absolutně nic neříkají). Ale finální výsledek mě dokázal zaháčkovat, jednoduše bych lhal, kdybych tvrdil opak. Velice se mi zamlouvalo, že seriál nesází na přehnanou akci, ale spíše na skromnější dialogy v uzavřených exteriérech. Sledovat to obří množství intrik a zrad se nikdy neokouká, tohle jsem si zase užíval plnými doušky. Ale samozřejmě i vizuál nabízí super podívanou. Herecky naprosto kraluje Paddy Considine coby král Viserys Targaryen. S takovou bravurou ztvárnit postupně umírajícího člověka na lepru, to jsem čuměl jako puk (jestli za to nepřistane nějaké ocenění, tak se upřímně budu divit). Jinak i ostatní osazenstvo hraje jako o život (Daemon FTW!). Co se týče hlavní zápletky, tak ta postupně slušně graduje, ten duel rodu Targaryen proti rodu Hightower se ke konci rozjel do šílených otáček. Těším se na druhou sérii, závěr neskutečně navnadil. Za mě 8/10 (26.11.2022)

Žádná sláva. Bez vaty by šlo podstatné našlapat do tří dílů, casting sněhobílých příšerný, z postav si mě nenaklonila ani jedna, porodnicko- ophtalmologická onanie, kterou ani ta "O dracích" nevytáhla. Rozumím, že se panstvo těšilo, ale toto GoTovi nesahá ani po puchýř na patě. Co je jediným přínosem, že jsem začala trucovitě sjíždět po letech znovu Trůny. Každý jeden, kdo se tam mihne, je herec, je zajímavý, má perfektně napsanou svou postavu a vyjadřuje ji způsobem, který diváka, zvyklého na sledování špičkových filmů a seriálů, uspokojuje. Zdejší sebranka posbíraná v NY metru a po různých předměstích, jinak vcelku zajímavých velkoměst, ochotničila nudně, banda z kvótového kmene byla od sebe k nerozeznání, pod šedýma parukama trčela drátěnka zejména "princeznám" a za herectví jejich stafáž a čumění před sebe rozhodně nepokládám, vyměny herců nepomohly ničemu, jediný, kdo za něco stál, byl král a jeho maska. Ovšem než vypustil duši, já byla na druhém břehu asi tak osmapadesát krát. Slabé béčko. (04.11.2022)

Už pořádně dlouho jsem nebyl z ničeho tak nadšený jako z Rodu draka, ze seriálu tak luxusního, že ani nevím, jestli má cenu se rozepisovat, protože už asi stejně všechno víte. Nejlepší současná fantasy? Samozřejmě! Nejlepší seriál roku? Pravděpodobně ano! Ale dost takovýchto výlevů. Jistě, obával jsem se, aby výsledek nedopadl jako poslední série jeho předchůdce (či chcete-li následníka), jenomže nejen že to tak není, tohle dokonce Trůny  trumflo i co se týče kvality řady první. A navíc je Rod draka i absolutně věrný své parádní předloze z pera páně Martina. A to se cení. (Mimochodem, knižní předloha Oheň a krev by se měla skládat ze dvou svazků, to jen tak na okraj.) Už od první minuty jsem byl zcela a naprosto pohlcen. Hltal jsem každý skvostný dialog, fenomenální vizuál (i v tomto případě je seriál o dost epičtější než Hra o trůny) a přišlo mi, že jsem každé pondělní ráno na celou hodinu ztratil dech, jak parádní to bylo. Hromada intrik, epický děj, který, ačkoliv na první pohled plyne velmi poklidně, naopak pádí dopředu zběsilým tempem (opět v souladu s předlohou, ačkoliv je pravda, že některé časové skoky byly poněkud divoké, a kupodivu ty menší), když ho navíc podtrhuje jako vždy famózní hudba Ramina Djawadiho (opět se vyznamenal) a jednou za čas se objeví nějaký ten drak, kterými se zatím rozumně šetří, nelze si to nevychutnat. Rod draka, stejně jako předešlá západozemská sága, je především o postavách, a s těmi tvůrci pracují naprosto dokonale. První výhrou bylo už jejich obsazení – ať už je to Paddy Considine ve své nejlepší roli, ďábelský Matt Smith, který naprosto dává zapomenout na své předešlé klaďase v čele s jedenáctým Doctorem a princem Philipem, Milly Alcock či Emily Carey a obě jejich následnice, i po téhle stránce to všechno parádně šlape. Více zde. 100 %. (17.11.2022)