Rod Draka

GoT jsem zbožňovala, a tohle bylo co? Ne jen slabý, zdlouhavý a nudný odvárek, ale celé to bylo pojato i dosti nechutně (vředy a neustálé přikládání pijavic, mega krvavé a děsivé porody, vypíchávání očí). A když už jsem si jakž takž na Rhaenyru zvykla a zhruba tři díly se mi konečně začaly líbit, vrzli tam od druhé půlky úplně jinou herečku, ke které jsem si 4 další díly nedokázala vytvořit absolutně žádný vztah; změnili ji totiž nejen vzhled, ale i charakter (Daemon naopak zůstal stejný, dokonce ani nezestárl), což se fakt nedělá. Na konci královna Rhanyera však přeci jen začala trochu vystrkovat růžky a pochopila svoji roli, takže další sérii nakonec stejně asi šanci dám. (09.06.2023)

Vyhnu se srovnání s Prsteny moci, neboť to podle mě není na místě, ikdyž se to tak může na první pohled zdát. Rodu Draka jsem se nemohl dočkat, protože rod Targaryenů a jejich draky jsem si nesmírně zamiloval. Toto temné období jejich dějin je ovšem ohromně komplikované a proto, kdo nečetl knižní předlohu může být dost zmatený. Když jsem zjistil, že mě čekají obrovské časové skoky a  výměny herců, dost jsem se obával, ale musím říct, že ikdyž bych byl raději, kdyby časové skoky nebyly tak velké a seriál byl delší, tak to tvůrci docela zvládli. Ale i přesto jsou věci, které bych vytkl, časové skoky a nepostaršování herců na úkor výměny jiných, stejně jako nelogické rozdíly oproti předloze (šílený Criston Cole, aj.) Na druhou stranu tvůrci objevili skvělé herce, zejména Milly Alcock, která byla fantastická a mladou Rhaenyru ztvárnila dokonale. Z toho důvodu jsem byl zklamán z její výměny, ale Emma hraje starší Rhaenyru skvěle, její mimika, hlas, tím si mě získala. Opět jsem se poučil, nedat na první dojem, když člověk vidí herečku v civilu. Atmosféra skvělá, draci úžasní, hlavně majestátní Vhagar ,ta opravdu budí respekt a dojem. Teď už se jen těším na další řadu a vzdušné souboje... (03.11.2022)

Skvělý návrat do světa Game of Thrones!! House of Dragon je povedenou náhradou za náš milovaný seriál, který sice až moc spěchá a oblíbených postav tu zatím nemáme tolik, věřím, že s přibývajícími sériemi se nadšení bude jen zvedat. Z ranku Fantasy jde bez debat o top notch záležitost, kde peníze jdou vidět a tohle je v tomhle žánru u mne hodně důležité. Vzhled draků je luxusní a výprava je poutavá. Opět hlavním tahounem je politikaření a intriky, v tomhle je seriál bezkonkurenční, byť to zatím není tak úderné jak bylo v GOT. Nejlepší postavou první série je Daemon- sice sebestředný hajzl, ale rve si všechny scény pro sebe. Dále král Viserys- jeho finální nástup na trůn za doprovodu Djawadiho rozemlel nejspíš všechny, vyloženě ikonická scéna. Bavila mě i princezna Rhaenyra, která je sice Khaleesi z Wishe, ale ztvárnila silný ženský charakter a hodně mě baví i Aemond, ten hraje slizkého hada fakt perfektně a jeho finální scéna s drakem je over the top. Avšak nejsem úplně bez výhrad, pár věcí mi zde vadilo. Třeba přehnané skoky v čase, kde půlku postav museli přeobsadit a hromada nových dětí, kde jsem měl problém se vyznat, kdo jak se jmenuje a kdo je čí dítě. Taky je to docela dost komorní a odehrává se převázně na maximálně 2 místech. V GOT mě bavilo střídání lokací, nové prostředí, hrady, města, názvy, tady k tomu snad dojde v dalších sériích, uvidíme. A taky rozhodně ubylo Gore i Sexu, čímž se GOT proslavilo, s tímhle House of Dragon překvapivě dost šetří. Na epické bitvy dojde určitě později, ale aspoň 1 za sérii by byla vítána. To jsou spíše menší výtky, které mi brání k maximální spokojenosti, zábava je to výtečná i inteligentní. 8/10. (01.11.2022)

Už pořádně dlouho jsem nebyl z ničeho tak nadšený jako z Rodu draka, ze seriálu tak luxusního, že ani nevím, jestli má cenu se rozepisovat, protože už asi stejně všechno víte. Nejlepší současná fantasy? Samozřejmě! Nejlepší seriál roku? Pravděpodobně ano! Ale dost takovýchto výlevů. Jistě, obával jsem se, aby výsledek nedopadl jako poslední série jeho předchůdce (či chcete-li následníka), jenomže nejen že to tak není, tohle dokonce Trůny  trumflo i co se týče kvality řady první. A navíc je Rod draka i absolutně věrný své parádní předloze z pera páně Martina. A to se cení. (Mimochodem, knižní předloha Oheň a krev by se měla skládat ze dvou svazků, to jen tak na okraj.) Už od první minuty jsem byl zcela a naprosto pohlcen. Hltal jsem každý skvostný dialog, fenomenální vizuál (i v tomto případě je seriál o dost epičtější než Hra o trůny) a přišlo mi, že jsem každé pondělní ráno na celou hodinu ztratil dech, jak parádní to bylo. Hromada intrik, epický děj, který, ačkoliv na první pohled plyne velmi poklidně, naopak pádí dopředu zběsilým tempem (opět v souladu s předlohou, ačkoliv je pravda, že některé časové skoky byly poněkud divoké, a kupodivu ty menší), když ho navíc podtrhuje jako vždy famózní hudba Ramina Djawadiho (opět se vyznamenal) a jednou za čas se objeví nějaký ten drak, kterými se zatím rozumně šetří, nelze si to nevychutnat. Rod draka, stejně jako předešlá západozemská sága, je především o postavách, a s těmi tvůrci pracují naprosto dokonale. První výhrou bylo už jejich obsazení – ať už je to Paddy Considine ve své nejlepší roli, ďábelský Matt Smith, který naprosto dává zapomenout na své předešlé klaďase v čele s jedenáctým Doctorem a princem Philipem, Milly Alcock či Emily Carey a obě jejich následnice, i po téhle stránce to všechno parádně šlape. Více zde. 100 %. (17.11.2022)

Nikdy jsem neviděl ani jeden díl Hry o trůny, i tak jsem byl ale díky množství fanoušků z mého okolí vždy v obraze. Jelikož se Rod Draka odehrává před událostmi Hry o trůny, nebylo třeba nakoukávat osm časově náročných sérií - a pouť do světa draků, znepřátelených rodů, politických intrik a láskyplných a nenávistných vztahů mohla započít. Vzhledem k "brutální pověsti" Hry o trůny jsem čekal, že bude Rod Draka krvavější, nicméně až na pár vyloženě explicitně drastických scén ("kebule na fašírku" / "hlava nehlava" / "drakobijec vejpůl") se tvůrci drželi celkem na uzdě a spíše se soustředili na rozehrávání (převážně nevraživých) vztahů mezi jednotlivými rody. Rozhodně se mi více líbila druhá polovina 1. série, v níž vedle všudypřítomného politikaření došlo i na dechberoucí akci. Tvůrcům bych vytkl místy až drastické skákání v čase a úplně jsem nepobíral, jakým způsobem přistupovali ke "zestaršování" postav - někoho necháme, někoho vyměníme (a je nám například fu(c)k, že představitele Allicent a Aegona dělí jen něco málo přes třináct měsíců). Ale budiž! Z audiovizuálního hlediska se podle očekávání (ale i obřího rozpočtu) jedná o kvalitně odvedenou práci - ať už šlo o úchvatný hudební doprovod, nádherné lokace (reálné i počítačové) - a pochvalu zaslouží i práce kostymérů a maskérů (zejména za líčení Viserise). Určitě se budu opakovat, když řeknu, že za nejpůsobivější scény považuji (a) potyčku mezi dětmi s následnou mrazivou konfrontací "oko za oko", (b) Viserisův příchod k Železnému trůnu s následnou rodinnou večeří a (c) "tanec draků". Rozhodně jsem zvědavý na další sérii (resp. série), protože tvůrci - potvory jedny - zakončili první řadu kolosálně lákavým cliffhangerem (mega)dračích rozměrů. Dracarys na ně! (25.10.2022)