Reklama

Reklama

Německo v roce nula

  • Česko Německo v roce nultém (festivalový název) (více)

Obsahy(1)

Hrdinom tragického príbehu o ľuďoch zlomených vojnou je 12-ročný chlapec Edmund, ktorý žije v ruinách vojnou zničeného Berlína. Aby pomohol sebe a svojej rodine prežiť, musí vymýšľať rôzne triky a drobné podvody. Edmunda jeho výchova v duchu národného socializmu nepripravila na porážku Nemecka a musí sa s ňou preto vyrovnávať po svojom. Jeho sestra pre peniaze predáva vlastné telo a Edmund tiež robí čo môže. Jedného dňa stretáva pána Henninga, svojho bývalého učiteľa, a rád by u neho našiel podporu v ťažkej situácii. Učiteľ však i po vojne zostáva skalopevne presvedčený o správnosti nacistickej demagógie. Podľa Henningovej rady Edmund uplatní Darwinovu doktrínu o prirodzenom výbere, ktorú prevzali i nacisti, a zabije svojho invalidného otca. Po tomto čine sa však nedokáže vyrovnať so svojím svedomím a nakoniec spácha samovraždu. Film ukazuje tragické následky vojny na dušiach tých najkrehkejších - detí, ktoré po zlyhaní gener (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (51)

Morien 

všechny recenze uživatele

Depka jako blázen. Chtěla jsem říct sugestivní, ale když tak nad tím víc přemýšlím, tak lepší slovo mi přijde stylizovaná. Protože to, jakým způsobem si film vybere hlavního hrdinu, čím ho nechá projít a co během toho vidí, mi přijde už trochu na úrovni symbolismu a podobenství. Sice o konkrétním místě a problémech, ale realismus bych tomu úplně nepřisuzovala. ()

rawen 

všechny recenze uživatele

Rossellini zůstal na půl cesty, svůj příběh, který by měl občas nechat diváka odpočinout aby se "do toho všeho trochu dostal" nahnal šíleným tempem (vážně nevím proč) až do finále, ve kterém ještě zcela nepochopený hlavní hrdina dospěje k stěží pochopitelnému tragickému konci. Dialogy se chrlí o překot, scéna stíhá scénu (skoro jako v Prison Breaku :)) --- přitom tato látka si žádá zastavení, jak krásně je to vidět v dalším neorealistickém dílku Zloději kol - tam je to tempo tak dokonale vyvážené, že se člověk k tomu jádru dostane a na konci to všechno "spapá" (to nemyslím zle) jedna báseň. Nevím jestli se Rossellini v Berlíně bál, nebo jestli měl omezené zásoby filmového materiálu - ale ta docela i zjevná snaha narvat tento film do nějakého minimálního rámce Německo v roce nula v mých očích dost degraduje. Umberto D či právě Zloději kol (Vittorio de Sica) jsou o třídu lepší! 6/10 ()

Reklama

CheGuevara 

všechny recenze uživatele

Nepopírám, že režisérův monolog jak chápat tenhle film, mě celkem vyděsil. Bál jsem se že se film zvrhne v "černobílý" dokument. Ale nakonec se mi dostalo pravé neorealistické dávky. Velmi působivý film nátáčený v ruinách Berlína. V sympatických 70 minutách nám režisér představil mnoho k zamyšlení, a to zejména otázku "kolektivní viny". Ač by se mohlo zdát že jde o velice angažovaný snímek, režisér celou tématiku pojal velice citlivě. V době kdy se vždy prosazuje politická vyváženost, působí tento film zcela realisticky a jeho vyznění je silnější než kdejaký dokument o druhé světové válce. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Ak sa niekomu podarí za sedemdesiat minút natočiť a zachytiť úzkosť a celú krutú povojnovú situáciu tak silne a dôveryhodne ako Rossellini v tomto snímku, tak neuverím. Iní na to potrebujú minimálne dve hodiny a kopu hercov. Tu, prostredníctvom príbehu jedného chlapca som sa dočkal skvelého a silného príbehu. Tá atmosféra zrúcanín Berlína je neskutočná. 80%. ()

Rimsy 

všechny recenze uživatele

Některé depky prostě nestárnou, i když jsou úzce spojeny s časem a místem svého vzniku. To je případ Německa v roce nula, jednoho z etalonů italského neorealismu a závěrečné části volné válečné trilogie Roberta Rosselliniho. Slavný, leč v řadě ohledů kontroverzní filmař měl tou dobou za sebou už úspěšné snímky Řím, otevřené město a Paisa, rovněž řazené do neorealistického kánonu. Jejich pokračování je sice z hlediska stopáže nejkratší, i na ploše necelých 80 minut však dokáže vykreslit morální prázdnotu a celonárodní zbídačenost jako máloco jiného. Více zde. ()

Galerie (34)

Zajímavosti (10)

  • Údajne sa Klaus Kinski po príchode do Berlína zúčastnil konkurzu na nešpecifikovanú úlohu pre Roberta Rosselliniho. Tvrdí, že po hodinách čakania, keď Rossellini telefonoval s Annou Magnani v inej miestnosti, Kinski vybuchol od hnevu a vynadal Rossellinimu. (Bilkiz)
  • Film je venovaný Romanovi Rossellinimu, režisérovmu synovi, ktorý zomrel predčasne v r. 1946. (ripo)
  • Exteriéry se natáčely v Německu, zatímco všechny interiéry se natáčely v Římě. Když němečtí herci dorazili do Říma, hojně jedli těstoviny, což si v současné německé ekonomice nemohli dovolit, přibrali a filmování muselo být odloženo, dokud se nevrátili na původní váhu. (sator)

Reklama

Reklama