Yummy

Povedený a velice surový horor říznutý s černou komedií. Jehož všechny aspekty překvapivě fungují a vy se tak často přistihnete v úsměvném šklebu ve chvíli, kdy někomu zrovna lezou z těla střeva nebo mu brutálně amputují končetinu. Vtipné scény vyvažují ty nepřijemné a brutální a tak film poskytuje dívákovi celou škálu různorodých emocí, což vždy oceňuji. K dalším bodům, příběh je pak lehce nadprůměrný, se zajímavými hlavními postavamy, prostředí zvoleno perfektně a jsou zde i velice propracované akční scény s krvavými efekty. 80% (10.05.2021)

Tuším je to pre mňa prvý horor (komédia) z Belgicka a hneď totálny nášup! Nemám rád komediálne prvky v horore, ale v dnešnej dobe keď tu straší vírus som vďačný aj za takúto blbinu. Krvou a vnútornosťami sa tu nešetrí, masky sú fakt podarené a prsia hlavnej hrdinky...o tom ani nehovorím. Vtipných scén je tu viacero (horiaci - zmrznutý penis asi vládne) takže ako jednohubka na večer celkom poteší. A záver konečne taký ako sa patrí :) (18.05.2020)

Yummy je orgie krve, násilí a zábavy, při které mladý pár cestuje do ošuntělé východoevropské nemocnice specializované na plastickou chirurgii (v ktorej z tajného oddelenia utečie zombie a zábava sa môže začať). Obsah naozaj neklame a Belgičania priniesli presne to, čo sľúbili. Je to síce béčko, ale spracované je v oblasti gore, masiek a efektov kvalitne (cielená prehnaná krvavosť a béčková štylizácia). Režisér a scenárista Lars Damoiseaux mal dosť vtipných nápadov, nebál sa ísť aj mierne "za hranu" a priniesť scény, ktoré pre svoju ujetosť či prehnanú krvavosť v mainstreame určite tak skoro neuvidíte. Hlavná hrdinka sympatická, krvi akcie a nápadov dostatok, podobne ako humoru určeného pre okrajovú skupinku populácie s troška tvrdším zmyslom pre neho. Občasnú blbosť toho celého a nevýrazné vedľajšie postavy som bol kvôli spomínaným kladom ochotný prepáčiť. Yummy (mňamka) pre hororových fajnšmekrov a na Belgicko, z ktorého poznám minimum hororov, prekavapivo slušná záležitosť 70% (22.04.2023)

To je taky nápad, otevírat dveře roztopené pece, když na ně někdo klepe zevnitř! Pomaleji se rozjíždějící drama dostane grády s prvním útokem zombií. Černohumorný příběh připomene rané kousky P. Jacksona. Uzavřená nemocnice plná lidí se postupně proměňuje v konzervu mletého masa. Sekera dopadá na hlavy nešťastníků, dojde na amputaci prstů i celé ruky, pojídání vlastních vnitřností, snahu udělat si z lidských střev lano a zuřivé trhání obětí. Jedno z nejveselejších účtování s nemrtvým je to, kdy mu Michael vyrve žebro a vrazí mu ho do hlavy. Když je pak nemocnice obklíčena, nelze si nevzpomenout na závěr z Noci oživlých mrtvol. Zábavné, šťavnaté, čistě pro oddech. „Já ho necítím!" (17.07.2020)

Aby ve filmu, z kliniky plastické chirurgie, byli k vidění jen jedny maximálně “dvojky”, no to se nedá odpustit. Odpustek si debutant na režisérské sesli naštěstí vysloužil, a to naprostým bojkotem k nějakému odklánění kamery od největších nechutností. O strachu nemůže být řeč, ale gore čvachtavé, mordy plné hravosti a i obsazení není tak bídné, jak by jste na film z Belgie čekali. (25.04.2022)