Ripley

Talentovaný pan Ripley v seriálovém provedení a audiovizuálním černobílém opojení. Přiznám se, že původní film jsem si už moc nepamatoval. I proto jsem si možná o to víc tento seriál užil. Netušil jsem totiž díl za dílem, co dál se bude dít. A že tady se, vzhledem k výkonu pana Ripleye, dít může naprosto cokoliv. S tou fantastickou kamerou, která si geniálně pohrávala s atmosférou nejen jižní Itálie, ale i s tamními architektonickými detaily, jsem to tvůrcům sežral i s navijákem. Po dlouhé době opravdu hezká filmařina. Ve všech ohledech. (11.05.2024)

Zatím seriálový peak roku 24.. Obrazově je to vymazlené tak, že každý záběr je jak fotka H.C. Bressona (a ta Leica na tohle řekl bych odkazuje) kdy černo-bílá je fakt hluboce černo-bílá s téměř až taktilní strukturou (na to je fakt radost koukat). Obsahově je to metronomicky přesné. Drží to náladu a těžiště knihy.. jak v přesných charakterech, tak v jemném vtipu a té neuchopitelnosti s jakou Ripley tancuje na minovém poli vlastních lží.. Je to plné drobných detailů a režijních nápadů které diváka vtáhnou do každé (!) scény. Jednotlivé peripetie knihy si už přesně nepamatuju, ale mám pocit, že poslední cca třetinu už Zaillian adaptuje knihu hodně volně (a stále kvalitně) a snad i chystá půdu pro pokračování... Drobnou výtku bych měl snad jen k finále, které (SPOILER) z Toma udělalo trošku většího masterminda než ve skutečnosti je (nebo by měl být). (16.04.2024)

I přes pomalý rozjezd mě tahle minisérie dokázala naprosto dostat, vtáhnout a rozložit na tisíce kousků. Andrew Scott zas a znovu dokazuje, že je jedním z nejtalentovanějších herců současnosti a je opravdu radost vidět ho v čím dál více projektech. Napínavé, plíživé, černobílost jen dodává na tísnivé atmosféře a k tomu všemu nádherné prostředí Itálie. Co víc si přát. (25.04.2024)

„JE TO LHÁŘ. JE TO JEHO ŘEMESLO…“ Artový psycho. Pomalý… plný hnusnýho Andrewa Scotta. Moc mě to nebere – což vlastně není moc překvapivý, když mrknu na svůj komentář k filmovýmu zpracování. V podstatě to asi bude dost podobný (jen ten fim byl naštěstí kratší). Chápu – jde o ty pocity… negativní pocity. Ale… kurva nebaví mě to! Nechává mě to tak nějak klidným a často rychloposouvám a rychloposouvám a rychloposouvám…    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Seriál je založený na kriminálním románu Patricie Highsmithové z roku 1955 „Talentovaný pan Ripley“. 2.) Případné pokračování zatím nikdo nezavrhl. 3.) Thx za titule „Jan Šauer“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (27.04.2024)

Tak buď jebe mne, alebo všetkým ostatným nakomplet šmykol remeň. Dokážem ešte akceptovať to, že podaktorí "onanujú" nad čiernobielymi obrázkami, respektíve nad tou miestami podivnou formou komunikácie, mĺkvych, oneskorených prejavoch, či čudesných pohľadoch, no porovnávať tento pokus s celovečerákom "Talentovaný pán Ripley", v ktorom doslova excelovali všetky tri (+jedna) postavy, tak to je normálne ostuda. Keď sa na scéne objavil po úraze hlavy, genderovo nezaradený Stingov potomok Eliot PAULINA Sumner v roli Freddieho Milesa (!!), doslova ma naplo, pričom prvé čo ma napadlo, že sa musí Seymour Hoffman v hrobe obracať. Netflix doslova zohavil jeden z najlepších, psychologických thrillerov vôbec, pričom milí priatelia, tak takúto adaptáciu, tak presne takúto si môžete akurát tak strčiť do riti a toho extrémne nesympatického, slizkého Andrew Scotta, ktorý je údajne oproti Mattovi Damonovi "o dost jiný kalibr", sotiť niekde zo skaly. "Že o dost jiný kalibr" - Leda tak ve snu přítelkyně! (30.06.2024)