Seveřan

Čarodějnice u mě stále vede, ale rozhodně jsem si Seveřana užil víc než přehoněnej Maják.  V první polovině jsem věřil tomu, že plná palba padne. Je to drsné, stylové, a ve scéně dobývání vesnice je Alexander Skarsgård opravdu "zvíře". Úplně nejvíc jsem si užíval různé ty šamanské rituály a mýtické výjevy, balancující na pomezí mezi halucinací/snem a nadpřirozenem. Ale nakonec musím strhnout bodík za něco, co si Eggers v tomhle filmu vyzkoušel vůbec poprvé - a imho moc nepřesvědčil. A to jsou normální, pozitivní lidské emoce. Konkrétně láska. V Čarodějnici ani Majáku vlastně vůbec nic pozitivního nebylo, ale tentokrát je na lásce postaven poměrně důležitý dějový oblouk (mezi Skarsgårdem a Taylor-Joy) - a podle mne vůbec nefunguje. A to dokonce tak moc, že jsem byl do poslední chvíle přesvědčenej, že ta zaláskovanost je z jedné nebo z druhé strany (případně z obou stran) jen pouhou lstí, jež vyústí v nějaký zlovolný zvrat. (14.04.2022)

Z počátku mě to moc nebavilo a tou hamletovskou látkou mi to připomínalo Lvího krále, který mě podobným způsobem nudil. Moje pozornost zbystřila až v 36. minutě, kdy se konečně na scéně objevuje Anya Taylor-Joy (která byla hlavním důvodem, proč jsem chtěl film vidět), ale skutečně zajímavé mi to přišlo až od 78. minuty, kdy konečně začne Amlethovo pomstychtivé běsnění (btw. dle ohlasů jsem čekal, že té krve tam bude trochu víc) - film si tedy po mém soudu dal dost na čas, než vyložil všechny karty na stůl, ale nijak zvlášť mi to nevadilo (děj mi nepřišel nějak roztahaný nebo nezáživný, spíš se tam občas dějou zvláštní věci, o kterých jsem moc nevěděl, co si o nich myslet - ale to platilo už u Eggersových předchozích filmů). Herecké výkony jsou velmi dobré, hraje tam super hudba, odehrává se to na krásných místech a celkově je to vizuálně pěkná podívaná a titulní postava je velmi zajímavá a v závěru jsem k ní pocítil i záchvěv sympatií, takže jak jsem k tomu asi byl původně trochu skeptický, tak mě to nakonec dostalo podobným způsobem, jako třeba kdysi Statečné srdce, což je přesně ten typ filmů, které mi standardně nic neříkají, ale zrovna v tomto případě mi to prostě sedlo. (22.05.2022)

Maják šel zcela mimo mě, Čarodějnice působila nedotaženě, ale u Seveřana to konečně klaplo. Vynikající hudba, více než solidní herecké obsazení, ale hlavně atmosféra, krásná kamera a ne úplně kopírka Barbara Conana. Na konci se dostavuje trošku dilema, zda hlavnímu hrdinovi vůbec ještě fandit. Kdo byl ten špatný a kdo byl tedy ten dobrý. Kdepak, tohle mi sedělo. Robert Eggers to konečně dokázal. Ta hudba! 80% (03.06.2022)

A tak sa prihodilo, že akýsi artový hipster z Brooklynu natočil najlepší film o Vikingoch a v kontexte súčasnej kinematografie klenot v mori sračiek. Celý čas som chrochtal ako ošípaná s rypákom v plnom válove. Príbeh je zdanlivo jednoduchá báchorka o pomste, v ktorej sa však postupne stiera hranica medzi dobrom a zlom, až si takmer vymenia úlohy. Viac ako dej však zaváži mystická atmosféra podporená famóznym soundtrackom, gejzíry štiav a veľká snaha o akurátnosť historických reálií. Predpokladám, že puristi si tam nájdu také to svoje "trenky má z látky, ktorú začali na Islande tkať až o dve zimy neskôr", ale ja som bol nadšený. Malé koníky, veľmi dobré kostýmy, šperky, zbrane, lode, stavby, nevynímajúc detaily toho typu, že modla v svätyni na Kyjevskej Rusi je replika tzv. zbručského idolu, reálneho archeologického nálezu z Ukrajiny. Takisto zvyky, správanie postáv naprieč spoločenskými vrstvami, hry či rituály sú dosť verne zobrazené, vrátane pohrebu takmer doslova podľa Ibn Fadlána. Pri scéne, v ktorej hrdina bojuje s múmiou dávneho vládcu, zotne jej hlavu a tú potom vezme a položí mŕtvole medzi nohy, tak v celom kine nikto nič a ja chrochty-chrocht, lebo hlava medzi nohy alebo pod pazuchu sa dávala ako opatrenie proti návratu nebožtíka v podobe upíra, nemŕtveho, revenanta... Skvostný detail a takými je napchatý celý film. Oukej, dlhodobo si myslím, že Alexander Skarsgaard s jeho šteňacím pohľadom je mizerný herec a ani tento film na mojom názore nič nezmenil. Lenže Severan je okrem Hamleta či Beowulfa inšpirovaný hlavne Barbarom Conanom (nielen filmovým, ale aj literárnym, viď scéna v hrobke) a tak, ako kedysi k príbehu o pomstychtivom divochovi pasovala Arnoldova topornosť, tak sa aj do tohto rozprávania hodí Alexandrovo (ne)herectvo. (24.04.2022)

Kým The VVitch i The Lighthouse začínali pozvoľna a do totálneho šialenstva sa prepracovali postupne, tu ide Eggers up-to-eleven od prvých minút. The Northman je podmanivá žánrovka, s výborným castingom, skvelými kulisami, kostýmami a scenériami (i keď ide to na úkor historickej vierohodnosti, viď. ripped a vyholení vikingovia, či lesík na Islande) a nekompromisným scenárom, ktorý je riadne prepálený, čo je miestami milo vtipné. (21.04.2022)