Spider-Man: Napříč paralelními světy

„Za umění můžeme považovat i metakomentář k tomu, co považujeme za umění,“ říká Spider-Woman Gwen Stacy při bitce v newyorském Guggenheimově muzeu. Podobně jízlivými a kulometně servírovanými komentáři se snímek jen hemží, což znamená hned několik věcí. Jednak jej není možné naplno stíhat, a to ani pro dospělého diváka, natož pro toho dětského. Frenetičnost zde nabývá nového významu, a to navíc na velké části dvou a půl hodinové stopáže, kvůli čemuž je výsledný dojem trochu úmorný. Zároveň se ale také bezesporu jedná o velmi chytrý film, který si je mnohem lépe než veškerá tvorba MCU vědom svých komiksových základů a hrdě se k nim hlásí. Pomrknutí na fanoušky prostřednictvím easter eggů či rovnou ukázání konkrétních sešitů Spider-Manových dobrodružství se objevuje každou chvíli a snad i díky tomu se tenhle multivesmírový bordel daří jakžtakž ukočírovat. Tempo však přesto leckdy hapruje a vyprávění se občas boří pod vlastní vahou. Ústřední dobrák Miles rozhodně nechce být Amorales, a tak se vzpouzí utilitaristickým proklamacím Miguela, Spider-Mana 2099. Stejně jako se ve filmu mnohé děje, tak by šlo i o mnohém psát, důležité však je pouze to, že v jádru se jedná o poctivě zpracovaný příběh o dospívání, v němž si Miles i Gwen musejí vybojovat své pubertální bitvy. Škoda jen velmi neuspokojivého konce, který namísto monumentální závěrečné třetiny příběhu nabídne pouze cliffhanger. Ale když se s tím smíříte, dostanete jednu z nejnápaditějších komiksovek za dlouhou dobu. (02.06.2023)

< Edit po 2.návštěvě kina: Masterpiece confirmed! ;-) > Neuvěřitelně komplexní, dechberoucí audiovizuální zážitek, který ani přes frenetické tempo vyprávění neztrácí přehlednost ani soustředěnost a chytře a působivě rozvíjí postavy a jejich vztahy, dokáže ohromit osudovostí i dojmout ve chvílích, kdy přibrzdí a dopřeje postavám trošku osobnějších a intimnějších momentů. Největší slabinou je tak prostě konec uprostřed rozjetého příběhu, nicméně přestože za celých 140 minut nepřijde významná slabší chvilka, je to podívaná tak vyčerpávající (v pozitivním slova smyslu), že rozložení sil (tvůrčích i divákových) do dvou filmů je vlastně jediné možné řešení. Jeden z nejúžasnějších kinozážitků za poslední roky. 10/10 (21.06.2023)

Blesk nikdy neuhodí dvakrát na to stejné místo, pokud nejste Phil Lord a Chris Miller. Ti blázni to znovu dokázali a znovu posunuli Spider-Mana, animaci a superhrdinský filmy o úroveň výš. Na tak velkolepý, energický a divoký film, který je tradičně nabobtnalejším a velkolepějším pokračování se však jedná často o překvapivě komorní a emocionálně silný kousek. Který nezapomíná na důležitost výstavby. Postavy, mytologie, zápletky a záporaci se krásně organicky rozvijí, jakoby to od začátku měla být jasná trilogie. Takhle přirozený pokračování, které krásně pokračuje v načrtnutých vztazích a tématech, jen tak neuvidíte. Ovšem je to jen první půlka z celku a tak tu máme trochu podivnou strukturu, která hlavně ve finále brání filmu naplnit stejný potenciál. A až trojka zpětně ukáže, zda se tenhle film postaví po boku staršího brášky a nebo půjde o lehce slabší film. (12.06.2023)

Jelikož jsem už dlouho nenapsal recenzi, řekl jsem si, že je načase se vrátit zpět ke psaní svých velice ‘’vtipných’’ a ’’objektivních’’ názorů na filmy. A jelikož návraty jsou vždy velkolepé, rozhodl jsem se to udělat epicky. O příběhu nebudu moc psát, jelikož, tady platí: čím méně víte, tím lépe. Stačí napsat, že jsem byl z příběhu zase naprosto usazen v sedle. Ať už ze skvěle napsaných i zahraných postav, dobře rozvrženým tempem, kdy se od začátku jede pomaleji, aby se pak šláplo na plyn až do úplného konce. Akční scény i segmenty, kde se zrovna povídá, mají co nabídnout, takže jsem se nenudil ani minutu.  Samotné akční scény jsou definicí filmového umění a šikovnosti. Na plátně se dějí neskutečné věci, které mi vyrazily dech. Boží kamera a plno nápadů v kombinaci s nádhernou animací vytvoří tzv. poctivý audio-vizuální orgasmus. Vrcholem pak jsou světy, jenž každý z nich má svůj specifický vizuál. Každá animace je jedinečná a dohromady tvoří jeden z nejlépe vypadajících animáků za hodně dlouhou dobu.  Velkým plusem jsou pak samotné postavy. Miles a Gwen jsou opět dobře napsaní a každý má svůj příběhový ark, který nabídne spousty zajímavých a nečekaných věcí. Nesmí chybět plno nových variantů, takže rovnou řeknu, že Spider-Punk by měl dostat vlastní film, hned! Všichni jsou samozřejmě skvělí a i jejich dabéři odvádí skvělou práci (rozhodně doporučuji titulky). Zmíním i postavu Miguela (Spider-man 2099), jehož dabuje vynikající Oscar Isaac. Jelikož je příběh opravdu komplikovanější a nejedná se o vyloženě film pro děti, zmiňovat záporáka tady nebudu. Jen napíšu, že ‘’Spot’’ je opravdu Bad-ass a překvapí Vás jeho vývoj. Co by to bylo za parálerní světy bez všech těch cameí a pomrknutí pro všechny fanoušky. Film opravdu nabídne stovky takových věcí a taky několik hodně příjemných překvapení. Tvůrci se vyjádřili, že zde je kolem 340 postav. Chytnout tudíž všechno napoprvé rozhodně nejde a proto doporučuji druhou projekci, která mi film posunula ještě o level výše. Počítám, že video, které všechny tyhle věci popisuje, už existuje někde na netu a má asi 40 minut. Druhý animovaný film s Milesem Moralesem, je totiž triumfálním důkazem toho, že komiksové filmy mají stále co nabídnout. Stačí když u toho máte šikovné tvůrce se skvělými nápady.  (01.06.2023)

Geniální film, který to na dvou hodinách natírá nejen většinové hollywoodské konkurenci, ale také všem afroamerickým rapperům, kteří do schematických rytmů vypráví o tom, jak to mají v životě těžké, jak ‘haters gonna hate’ a jak se museli vydat vlastní cestou. Tohle je brutální menšinová a obecně coming of age odysea zabalená do těch nejatraktivnějších motivů komiksového žánru, který na osvobozující motivační myšlence ‘všichni můžeme být kýmkoli’ stojí. Dravé a hektické, ale maximálně přehledné. A s dokonale vybalancovanou mírou nerdovské komiky, hmatatelné osudovosti i civilních emocí. (27.12.2023)