Spider-Man: Bez domova

Môj tretí film, ktorý som si pozrel na prelome rokov na Silvestra. Tvorcovia mali jasnú víziu a tú už od počiatku splnili. To potvrdzuje aj samotný príbeh, kedy sú diváci vtiahnutí do deja už nadupaným a svižným úvodom. Navyše po scenáristickej stránke splní tento snímok snáď väčšinu diváckych očakávaní: návraty starých známych postáv, veľa nostalgie, epické momenty pri vstupe daných aktérov na scénu a humorné meta rozhovory medzi jednotlivými osobami, aké si mohli fanúšikovia len vysnívať. Samozrejme neoddeliteľnou súčasťou akéhokoľvek superhrdinského filmu sú aj vizuálne efekty. Tu na prvú dobrú upúta pozornosť podivne omladený Alfred Molina ako Doc Ock, ktorý vyzerá chvíľami mierne zvláštne. Trochu nepodarené sú aj niektoré celkom okato CGI pridané postavy, s ktorými sa spája aj pár nie príliš podarených efektov. Inak sú ale celkové vizuály veľmi pôsobivé, obzvlášť v záverečnej bitke, ktorá je síce ako už vždy v MCU chaotickou smršťou CGI a špeciálnych efektov, ale v istom zmysle trochu vybočuje zo spomínaných zabehnutých kategórií. (1.1.2022) (02.09.2022)

„To jsou mí přátelé. Tohle je Peter Parker a tohle Peter Parker.“ Je fajn, že producenti výhradně důvěřovali postupně Samu Raimimu, Marcu Webbovi a Jonu Wattsovi. Každý pojal tohohle legendárního kamaráda ze sousedství po svém, každý zaujal něčím jiným. Verze s Tobeym začala klasickým pavoučím kousnutím, bulením nad smrtí strýčka a balením zrzky Mary Jane, tým okolo Andrewa zase vsadil na vtipnější a romantičtější notu a celkově se víc blížil mladšímu publiku a verze s Tomem skočila rovnýma nohama do rozjetého vlaku a tvůrci umně využili vydatného marvelovského filmového světa. Jenže ve dvojce (Far from Home) to byl zase utahaný digi-bordel pro náctileté, což trojka naštěstí neopakovala, ale v první třetině se rozhodně na plyn nešlape. Vycházíme z toho, čeho se pavoučí hrdina nejvíce obával: prozrazení pravé identity. Když se jeho nový problém začne dotýkat i jeho nejbližších, má mu Doctor Strange pomoci uvést věci do pořádku. Jenže se to celé krapet zvrtne a do děje (do této verze reality) vtrhnou dřívější padouši. A přiznejme si, trochu to skřípe. Jakmile ale dojde na setkání se „starými přáteli“, začne se blýskat na lepší časy. Vím, že se tohle mezi všemi těmi nadšenými ohlasy okolo nesluší psát, ale já pořád vnímám tyhle comicsové výplachy jako čisté spotřební zboží bez hlubší invence. A na tom se v mých očích asi nic nezmění. Tři až čtyři hvězdy. (05.02.2022)

Výborná krémová polievka s všetkými ingredienciami, po ktorých fanušíci túžili. Stretnutie postáv troch generácií skrze skrížené vesmíry rozbušilo srdce snáď každému, kto mal vzťah ku značke už od roku 2001, či dokonca skôr. Zároveň ale práve ona miešanica trošku nesie pachuť urputného snaženia sa vyhovieť všetkým. A aj keď je ten film ako technicky, tak herecky ako z velkej knihy, príbehovo až priveľmi tlačí na emocionálnu stránku v situácií, keď dôvodom všetkých osudových nešťastí je sám hlavný protagonista. Snaží sa ukázať Hollanda poprvý krát ako dospelú osobu, ale zároveň spácha najdetinskejšie chyby v najdôležitejších momentoch. To je jediný dôvod, prečo hodnotím nižšie, než plnou pálkou. Inak som sa bavil od začiatku až do konca, pretože tá nostalgická radosť mi tlačila líce do úsmevu tak či tak :) (02.01.2022)

Zápletka, kterou nezpůsobí dilema, ale mladá dilina svým zbytečným rozhodnutím. Vznikl z toho zbytečný film, kde otevřené multiversum poskytuje sice spoustu možností, ale je to jen dění pro dění. Nic zásadního se nestalo a i kdyby, všechno jde obrátit či zvrátit, protože zrcadel nebo paralelních světů je neomezeně. Při poslední scéně je trilogie nejen uzavřena, ale vlastně prohlášena za zbytečnou a zapomenutou. (16.12.2022)

Další trapný degenerativní sériový prefabrikát Mrvelu, Spájdrgej – No way homo, zoufale zavádí už svým názvem a měj by se rozhodně jmenovat Homo for sure. A tak tu máme třetí a snad už konečně poslední trampoty nesympatického upištěného pubertálního kokota a druhé největší Superbuzny Assvendžrovského homokomanda (Ano, Kapitán Analficka stále vede), jehož neanimální dvě a půl hodiny by se opět a jako obvykle daly lapidárně shrnout jako - úvodních 45 minut přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, 45 minut k posrání nudného a špatně omalovaného digitálního mrdníku spojeného se scénáristicky bezradným defilé všech dosavadních slizkých Spájdrřiťopichů a jejich změkčilých, anemických a neméně vyteplených oponentů (snad tedy až na toho chlápka, co napsal Robinsona Crusoe, ten umí být démonický i v sebedebilnější dětské sračce), no a závěrečných 45 minut opětovného přiblblého, utopicky správňáckého dementorování náctiletých i nesvéprávných dospělých dyslektiků ke kolektivnímu marxisticko – leninskému povrchnímu pseudoaltruismu, aby si to celá ta kohorta spotřebitelsky unifikovaných ožužlávačů leporel bez fantazie aspoň ještě hodinu poté pamatovala. Řeknu vám, že takhle se projevovat v pubertě má antikoncepční selhání, okamžitě je prodám Albáncům na porno, aby se aspoň trochu otrkala! Takže opět uleželé hovno, pečlivě účelově pomleté do standardizovaného konzumeristického hamburgru zcela bez chuti a jen se zápachem pro všežravé mongoloidní jedlíky, po kterém musí kdokoliv bez rozštěpu zase hořce zalitovat, že toho otravného pičuse i s tou jeho instáčově vyhajpovanou prkennou cigoškou a až vizuálně bolestivým a megatoporným vyžraným ťamanem už tenkrát lusknutím taky nezanihiloval Tetanus. A pokud něco takového láme světové tržební rekordy, je akorát tak nejvyšší čas se řádně vyděsit a okamžitě emigrovat do nějaké jiné nepřelidněné a aspoň kapku kvocientní dimenze, kam by MuDr. Divný tím svým „čárymáryfuchty“ bezvýhradně zakázal vstup všem nevkusným potratům uklízeček s řidiči hovnocuců. (22.01.2022)