Amonit

"Is it that I am all alone / yet in my dreams, a form I view / that thinks on me and loves me too / I start and when the vision's flown / I weep and I am all alone." Amonit je komorní a tichý film, zobrazující pomalu vzkvétající vztah, který se od nevinných náznaků postupně přetavuje ve spalující vášeň. Před rokem rezonoval mezi diváky Portrét dívky v plamenech, letos převzal štafetu právě Amonit. Zatímco Portrét sázel na pestrobarevný vizuál, jenž atmosféricky seděl do snímku (nejen) o malířství, Amonit vyniká melancholicky ponurým prostředím anglického pobřeží. Film se v mnohém podobá režisérovu předešlému snímku Na konci světa - a to jak příběhem, tak i atmosférou. Ocenil jsem obsazení bodré Gemmy Jones a sympatického Aleca Secareanu, kteří si zahráli již v Na konci světa, nicméně Amonit je zejména hereckým koncertem (jako vždy) úžasné Kate Winslet a neméně skvělé Saoirsy Ronan, které svým civilním herectvím daly vzniknout uvěřitelnému vztahu dvou žen zmítaných samotou. Vedle milostného příběhu mě zaujala drobná, ale o to více silná dějová linie s porcelánovými zvířátky, při které jsem si nemohl nevzpomenout na (před)loňskou Favoritku. Navíc jsem jako skalní fanoušek Jurského parku a dinosaurů celkově uvítal nejednu paleolontologickou vložku. P.S. Při scénách s vázáním korzetu a kreslením spící Saoirsy jsem si vzhledem ke Kate nemohl odpustit nostalgickou vzpomínku na Titanic. (12.12.2020)

Stupídny sentimenálny gýč, ktorý je urážkou reálnej Mary Anningovej, energickej, samostatnej a nesentimentálnej ženy. Reálna Mary si svoje miesto v histórii vydupala dlhými rokmi poctivej, usilovnej a priekopníckej práce na poli paleontológie, za ktorú ju v jej dobe uznávali nielen vedecké spolky a učené spoločnosti, ale tak ženy ako aj muži. Nebola zakríknuté chúďatko. Bola zo skromnejších pomerov, a tie dosiahnuté úspechy a to uznanie by vydali aj na tri životopisné filmy. Ale nie, vševedko Francis Lee, ďalší x-tý posilkový mačo vzrušujúci sa nad predstavou dvoch súložiacich žien, si rozhodol vytrieť si pozadie s Anningovou a jej osobnou autonómiou a jej osobným príbehom. Naservíroval omaľovánkovú gýčovú hnačku, ktorá posiela feminizmus a uznanie pre feministické osobnosti na poli vedy a spoločnosti naspäť o pätsto rokov. Všetko preto, lebo chcel nakrútiť rozvláčno-melancholické light-P-čko, ktoré obsahovo zaostáva aj za treťotriednou harlekýnkou. Rejža, antifeministický maskulínny masturbátor, ktorého desí, že by žena mohla byť schopnou vedkyňou, či samostatnou bytosťou, zdegradoval ozajstnú ženskú historickú osobnosť na ufňukanú EMO tetku, ktorá plače, kedy si konečne nájde svoju nafukovaciu Anču v krinolíne. Korunu celej absurdite nasadzuje fakt, že rejža v svojom pľuvanci na feminizmus a sexuálnej objektifikácii Mary už názvom podsúva nechutnú narážku na "amonit ako symbol ženského otvoru". Mokrosenné light P-čko nudiaceho sa staršieho režiséra, ktorý emancipovanú ženu videl asi len triédrom z rýchlika letiaceho vo výške desať kilometrov nadzvukovou rýchlosťou, a z emancipovaných žien má panický strach, ak o nich nemôže písať slash fanficy. O dnešných to nešlo, mohli by ho zažalovať, tak poďho sa vybúriť na Anningovej, ktorá je už dávno na pravde Božej a nemôže sa ani len brániť voči jeho tvrdeniam. Vskutku "hrdina", takýto "režisér". Takto príšerný film dokážu skutočne napísať len chlap, ktorý o ženách, emancipácii, vede a vedkyniach vie akurát tak exkrement. Filmy ako tento sú obrazom dnešnej doby: Povrchné bláboly, bez akýchkoľvek dôkazov a faktov zosmiešňujúce podstatne zaujímavejšie a fascinujúce historické osobnosti, dokonca i ženské, a namiesto toho dookola onanujúce nad obsesiou telesnosťou, nad tým, komu sa s ako s prepáčením zduril pinďúr či ženský otvor, či tak alebo onak napäl sval a kto sa ako spotil, pošťal a posral pri akte pod obraz človečí i opičí. Čakám, kedy nejaký belgický režisér-pseudohumanista natočí životopisný film o Patrice-ovi Lumumbovi, kde bude Lumumba beloch a blondiak, bude obťažovať malé deti a dožije sa roku 2004. Takhle se životopisné filmy nedělaj, vážení... (27.06.2022)

Brodila se blátem nebo pečlivě hledala okolo útesů na chladném jihozápadním pobřeží Anglie, než fosilie odplavilo moře. Mary Anning pocházela z velmi chudých poměrů, přesto se proslavila v geologických kruzích. Sběratelka fosílií a paleontoložka, které se uznání za její vědecký přínos a objevy dostalo až výrazně později. A které do života vstoupí křehká manželka bohatého geonadšence. Režisér Francis Lee už podruhé (minule dva muži) podle vlastního scénáře předkládá variaci na hledání lásky mezi stejným pohlavím. Výsledek platí za poměrně poutavou nezávislou vlaštovku, která potěší umělečtěji zaměřené publikum. Má velmi dobré herecké výkony, komorní pojetí a vypráví zcela obyčejně. Jenže právě v jisté umírněnosti je ta největší slabina. Postupné sbližování obou hrdinek totiž probíhá právě tak, jak bychom čekali. Pomalé a tiché. Kate Winslet v další introvertní depresivní roli vysypává svůj bohatý herecký rejstřík, Saoirse Ronan už dávno vyrostla z malé holčičky v Pokání, zvládla přechod k dospělým rolím a zdánlivě nenápadnými gesty těší diváky. Mě ale dámy potěšily tak napůl. Tři až čtyři hvězdy. (14.12.2020)

Neviem prečo to muselo byt tak sexuálne explicitné inak krásne natočené, kvalitná audiovizuálna stránka, zvuk skoro také Asmr, tá archeológia bola zaujímavá aj tie liečebné postupy pre prebudenie k životu, dobré obsadenie aj psychologická stránka postáv v následnom hereckom stvárnení. Ponurý anglický vidiek v krásnej ale chudobnej viktoriánske ére. (09.01.2021)