Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna

Pozdní osmdesátá léta v této sérii znamenají žánrový posun k fantasy, který v samém závěru snímku bohužel bolestivě selhává, což odnáší především atmosféra, respektive její zbytky. Tam kde vyniká zajímavé výtvarné řešení (feťácká ulička) a úchvatná práce s barvami (rudá zrcadlová komnata) je cítit osobitý režisérský dotyk, narozdíl od pohádkových koster a zaklínadel, které svou dětskostí a zejména trikovou stránkou, na které se silně podepsal čas, působí jako pěst na oko. Zájem diváka o přehrávající herce není nikterak velký, což ovšem plně vynahrazuje titulní záporná postava, které tentokráte cedí hlášky jako na běžícím pásu. Nebýt žánrově příliš neposedného závěru a přehršle zbytečných triků, jednalo by se zřejmě o vrchol celé řady. Ovšem jen co se týče dynamiky a akčnosti, horor je trochu někde jinde. (12.01.2006)

Do světa legendárních nočních můr s Freddym jsem nahlédl úplně poprvé a na základě doporučení horrorového příznivce Mr.Apache zvolil místo prvního filmu netradičně tuhle „trojku“. Jak jsem tak trochu předpokládal, tenhle typ přímočárého tínedžerského horroru nebyl tak úplně mým šálkem kávy, ovšem musím uznat, že v rámci toho, čím Bojovníci ze sna jsou, jde o velmi dobře udělaný kus, který i navzdory tomu, že během trikových scén tu občas byl starší věk filmu znát, strčí pořád hravě do kapsy spoustu současné žánrové tvorby. Líbilo se mi zasazení většiny napínavého děje do snů, které zde probíhají na pokračování a postupně se propojují s realitou, zaujalo mě promyšlení snového světa s číhajícím nebezpečným záporákem ze záhrobí i mladičká Patricia Arquette. Ke konci se mi už ty akční boje se všemi netvory zdály utahané a rovněž zbytečně přepjaté, včetně klasického horrorového zvratu k závěru (ve chvíli, kdy se všechno zdá být vyřešené). Zatím se k oblibě tohoto kultu přidávat rozhodně nemůžu, ale coby v jistém směru skutečně originální žánrová jednohubka za mě může být a minimálně na první film z roku 1984, kterým to celé kdysi začalo, se ještě někdy v budoucnu ze zvědavosti podívám. [60%] (04.07.2022)

Trojka mě asi baví nejvíc - speciální efekty zde absolutně nemají chybu a Freddy Krueger je zde zlomyslný, nápaditý a všehoschopný ďábel, který si své vraždící hrátky náramně užívá - a divák s ním. Super je rovněž vysvětlení geneze Kruegera skrze jeho matku. Některé scény z tohoto filmu jsou nezapomenutelné (chlapec - loutka tahaný za vytrhané cévy z rukou, dívka toužící po kariéře herečky narvaná do obrazovky televize, atd.), a celkově je to prostě strašná sranda. Dokonalou atmosféru celého filmu podporuje skvělá Badalamentiho hudba. Další díly a remaky už jsem vždy ignoroval, ty tři podle mě bohatě stačily. (13.01.2013)

Jo tak třetí díl Freddyho je to nejlepší, co v těchhle letech mohlo vzniknout. Freddy je nepřekonatelná postava ( Má děsivý vzhled, hláškuje, má perfektní vražednou zbraň, může se měnit do různých podob, ano z něj opravdu respekt jde), dokonce má film až neuvěřitelně kvalitní vizuál i efekty, které neurazí ani dnes a nechybí i slušné Gore, takže zasloužená 5* pro nejlepší hororový námět i postavu. (27.05.2015)

Jeden zvrhle zábavný krvavý nápad střídá druhý, Freddy je nevypočitatelný, hlavní náctiletí hrdinové sympatičtí, triky senzační a divák se ani chvilku nenudí. Je to méně horor, ale více fantasy, nicméně většinu scén z tohoto dílu jsem si dobře pamatoval i po nějakých těch patnácti či více letech, kdy jsem ho viděl naposledy. (30.12.2017)