Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna

Mé senzory zaznamenali, že by se mělo jednat o nejlepší díl celé série a tak jsem se na trojku těšil a to opravdu hodně. Ač byl Chuck Russell v té době ještě zelenáč, vzal svou šanci takříkajíc „za pačesy“ a rozhodl se po nepříliš povedené dvojce opět navrátit slávu této sérii. A to se mu povedlo mírou vrchovatou. Trojka je skutečně hlavně co se atmosféry týče téměř dokonalá, ale já i přes všechnu tu chválu na ní našel několik negativních věcí, které jsem prostě nemohl nechat bez povšimnutí. I tak však souhlasím s tím, že jde o nadprůměrnou záležitost. Především se mi líbilo to, že se zde dost přitvrdilo, nechyběl pověstný Freddyho černý humor (který byl mnohdy opravdu trefný) a hlavně se vrátila Heather Langenkamp. Pokud totiž nepočítám Patricii Arquette, která si vedla vážně dobře, tak zbytek postav byl doslova přehlídkou retardovaných jedinců. To však nemyslím nějak špatně, protože jsem se díky nim několikrát opravdu zasmál (zvláště pak těm jejich nadlidským schopnostem ve snech) a hlavně oni tady byli hlavně do počtu, aby měl Freddy i samotný divák o zábavu při jejich mordování postaráno. Některé mord scény a celá ta omáčka okolo nich totiž byla nejenom lehce brutální, ale i docela zábavná (invalidní vozík, injekční stříkačky, televize, loutka). Atmosféra pomalu houstla a byla skvěle namíchána směsicí napětí, zábavy i bizarností – přesně takto to mám rád. Bohužel ke konci filmu došlo k tomu zásadnímu zlomu, který nejvíce ovlivnil mé finální hodnocení a pohled na tento díl jako celek. Nikdy jsem nebyl příznivcem happyendů a ani by mi tolik nevadila smrt oblíbené postavy, ale ten „kostlivec“ – to už bylo moc. Po solidní jízdě v domě a boji o Joeya, přišla taková odporná podpásovka a to se psal rok 1987, kdy Carpenter ve své Věci dokázal již o několik let dříve hotové divy (jasně rozpočet měl mnohem větší, ale i tak…). Nepřišlo mi to ani vtipné a už vůbec ne dobře technicky zvládnuté. V neposlední řadě potěšila alespoň malá účast Laurence Fishburnea, kterého mám coby herce docela rád. Trojka je tak v mých očích sice nadprůměrnou podívanou, ale měla určitě navíc. Jedničku nepřekonala. 80% (18.12.2017)

Jo tak třetí díl Freddyho je to nejlepší, co v těchhle letech mohlo vzniknout. Freddy je nepřekonatelná postava ( Má děsivý vzhled, hláškuje, má perfektní vražednou zbraň, může se měnit do různých podob, ano z něj opravdu respekt jde), dokonce má film až neuvěřitelně kvalitní vizuál i efekty, které neurazí ani dnes a nechybí i slušné Gore, takže zasloužená 5* pro nejlepší hororový námět i postavu. (27.05.2015)

Kdybych byl vládce pekel, chtěl bych, aby mi Freddy udržoval oheň pod tím největším kotlem... samozřejmě bych mu dovolil, aby si občas odskočil do světa snů ulovit si nějakýho 'elmstreeťáka'... V tomto díle jsou naprosto unikátní zabijákovy výstupy. Vodovodní Kruegerhoutek, alá 'loutkový Freddy' si brutálně pohraje s Phillipem, ze kterého si jednoduše vyrobí Hurvínka, o chvíli dříve si jeho obří hlava skoro pochutná na Kristen. Freddy se nezapře ani coby moderátor a umí nechat nahlédnout člověka přímo do vysílání (doslova). A když je potřeba, zahraje si na nadrženou vyvinutou zdravotní sestřičku... Při těchto momentech jsem se bavil výborně. Působivé je i zjištění, jak se vlastně Kotelník z Elm Street zrodil (nejenom Amanda ze Saw si prožila krušné chvíle). Všechno kolem se vyznačuje pomalejším, občas přibržděnějším tempem, finále se ale zase parádně rozjede a třeba Místnost zrcadel je stylová. Dříve než skončili závěrečné titulky, měl jsem nasazen starý klobouk, na prstech pravé ruky přilepeny čtyři špejle a sbíral jsem odvahu, abych se naklonil nad svíčku a sežehnul si obličej.... Freddy je prostě borec, kterej by i z Wolverinea nadělal krvavé puzzle... Nebýt jeho, nevím, jestli bychom dnes znali bratry Wachovské nebo Fishburnea... (10.01.2008)

Jeden zvrhle zábavný krvavý nápad střídá druhý, Freddy je nevypočitatelný, hlavní náctiletí hrdinové sympatičtí, triky senzační a divák se ani chvilku nenudí. Je to méně horor, ale více fantasy, nicméně většinu scén z tohoto dílu jsem si dobře pamatoval i po nějakých těch patnácti či více letech, kdy jsem ho viděl naposledy. (30.12.2017)

Třetí Noční můra zvesela ignoruje nepovedený druhý díl a téměř přímo navazuje na původní film. Nejenže se vrací Nancy v podání Heather Langenkamp, ale skladatel navazuje na původní hudební motivy a řešení snů se filmařskými postupy mnohem více přibližuje originálu. Došlo však k několika významným změnám, z nichž ty povedené nadobro ovlivnily směřování celé série. Tou nejdůležitější je asi kladení mnohem většího důrazu na černý humor. Druhou poměrně důležitou novinkou je postava, která dokáže vtahovat do svých snů jiné lidi. Změna, která přináší zajímavé možnosti, příznivě zrychluje dynamičnost děje a je samozřejmě potencionálem k přísunu čerstvého masa. No a pak je tu třetí novum, které už tak vysoce nehodnotím. Hrdinové disponují ve snech svou vlastní silou, jako jsou například jakési elektrické blesky a podobně. Naštěstí je to věc, která si získala jen minimum prostoru. Přestože se třetí díl jedničce nepřibližuje co se atmosféry týče, dokáže se mu vyrovnat díky lepší práci s původním nápadem. Odklon od hororového žánru nakonec není takový problém, protože tenhle snímek má i tak co nabídnout. Jednotlivé scény smrti se posunuly zase o kousek dál a díky černému humoru jsou obohacené o další rozměr. Taková loutka, či televizní show se mohou směle řadit k nejlépe provedeným úmrtím. Ani přesunutí vedlejší (reálné) dějové linie do psychiatrického ústavu není problém. Spíše naopak. Krom snů je díky tomu nepříjemná a stísněná část, kdy hrdinové bdí. Mnohem více tak vyniká zoufalost a bezmocnost jednotlivých postav. Jediným větším problémem je, jak je u této série zvykem, závěr. Rozdělení na dvě roviny nepůsobí tak jak by mělo a zejména souboj na vrakovišti podkopává celému filmy pomyslné nohy. (07.06.2010)