Pět mrtvých psů

Za mě podstatně horší než předchozí Exorcista. Příběh mne vůbec nezaujal. Neobvyklý případ za nme spíše nudný případ. Herecky standartně slušný, ale komické vložky jsou tak stupidní a do tohoto žánru se tak nehodí, že i když jich je poskrovnu, působí jak otřesné do očí bijící nesmysly. Musím ještě určitě zmínít hudební vložku, která byla dost nepovedená. (23.04.2020)

Je to jako když skočíte na sáňky, rozfrčíte to ... a najednou v půlce kopce zastavíte. Slušně rozjetý námět, kterému nechybí napětí ani dobří herci, po druhém díle nahodí stopku. Možná došly peníze, možná to scénáristu přestalo bavit, co já vím. Poslední díl je odfláknutý, rychle odvyprávěný, nijaký a to co se podařilo v předchozích dílech vybudovat, dokonale rozplizne v ničem. 52% (25.04.2016)

Myslím si, že tohle je přesná poloha české detektivky, která by měla především stavět na věrohodnosti postav a akčních scén. Také občasné chybování a nedokonalost v práci protagonistů té věrohodnosti pomáhá. V téhle minisérii se mi líbilo skoro všechno. Nevím, jak to Hřebejk dělá, střídá kameramany jak na běžícím páse, ale pokaždé odvedou skvělou práci. Také herci jsou skvělí. Pro mě neznámý Martin Havelka byl brilantní. Jarchovský opět napsal výborný scénář. Myslím, že až čas ukáže, jak dobrou práci odvedli všichni, co jsou pod tím podepsaní. (26.04.2016)

Nebylo to špatný, hlavně díky prostředí ve kterým se kriminálka odehrávala, marnej nebyl ani námět a ani herecké výkony, trošku jsem nepochopil některé detaily jakože umyslná komika nebo co ? (pád pistole, cikánský policajt co otevřel dveře)... ten film měl nějakou atmosféru, ale tyhle "komický" prvky to byl prostě trapas. Hřebejk šel zkrátka některejma scénama sám proti sobě, ale jinak jo, ty tři hvězdy si to pejsci zaslouží. (10.04.2016)

PROSÍM, NEČTĚTE, POKUD JSTE NEVIDĚLI: Na počátku byla zvědavost, jak - a zda-li vůbec - se podaří režii hrubě podřízenou atmosféře, jakou byla ta Taušova z Modrých stínů, rozvinout. Nejdřív to vypadalo, že Hřebejk takřka neznatelně naváže, jen jak tentokrát diktují nejen absence 'vysoké politiky', ale i Hřebejkův odlišný tvůrčí naturel, 'vše' zklidní, zcivilní, zevšední - své schopnosti dá do služeb věci, tedy série samotné. Bohužel. Tahle naděje vzala za své ve druhé polovině Psů. Výslovně bych vytkl laxnost, kterou režie i scénář zadusily možnosti, které se před nimy zjevily spolu s rozmláceným, v mlze pohlcenýho kravínem. Jsem přesvědčený, že šlo neslevit z civilnosti a nenafilmovat to takhle ploše. A probůh, co ty dva nešťastně zřetězené monology, které by nešlo obhájit, ani kdyby nestály v šiku jeden za druhým? Nevěřícně jsem zíral už na zpověď venkovského policajta, která mi připomínala špatně sehrané ochotnické představení, při čemž bych neřekl, že šlo o schopnosti herce, jako spíš o slova, která mu byla vnucena do úst a situace, která k tomu byla nedostatečně připravena, ochotnické představení které definitivně přervalo spád děje. Když pak rovnou přestřihneme na Výrovou v roli vypravěčky, která svému zraněnému kolegovi sděluje "how it happened", je zřejmé, že tuzemští tvůrci sáhli po osvědčené metodě v naprosto nepravý okamžik, neboť abych mohl po tomto dramaturgickém manévru sáhnout, aniž by zbyla pachuť nepatřičnosti, musel bych naplnit celou řadu podmínek, z nichž, řekl bych, nebyla naplněna ani jediná - tedy s výjimkou nedostatku stopáže pro alternativu. Škoda... PS: K songu pod úvodními/závěrečnými titulky: To snad ne. (29.04.2016)