Nadějná mladá žena

Téma znásilnenia a pomsty prináša väčšinou silné filmy, od drámy až po horor. Toto nie je ani jedno z toho. Očakával som silný zážitok, dostal som nejakú kvázi komediálnu verziu Carey Mulligan, ktorá za toto získa nomináciu na oscara. Film nie je príliš vážny, je vyslovene o pomste, ktorá je zobrazovaná vo forme čierneho humoru. Zaradenie pesničky od Paris Hilton do repertoáru alebo aj husľová verzia Britney Spears (Toxic) pred záverečnou scénou pomsty v sestričkovskom kostýme mi dávalo pocit, že trailer ma navnadil na niečo lepšie než som dostal. V závere som však neľutoval, lebo posledných 15 minút má v sebe všetko, hlavne prekvapenie i chytrosť. Takže nakoniec ide naozaj o originálny a nadpriemerný film. (01.01.2021)

Fantastický pochmúrny (a pritom pestrofarebný) thriller s bublajúcou znepokojujúcou atmosférou, ktorý doteraz asi najlepšie pracuje s motívom #metoo. Emerald Fennell sa mohla vydať cestou priamočiarej žánrovky (ako Coffy), alebo rozvíjať tému psychologickej traumy do absurdna (ako Audition), rozhodla sa ale odvážne vydať vlastnou cestou. Od dokonalosti Promising Young Woman delia v podstate len dva veci: film mohol skončiť o tri minúty skôr (ale do toho ju údajne dotlačili producenti) a línia so vzťahom s Ryanom až príliš šuští papierom. Inak je to mimoriadne dravý debut a teším sa na ďalšie filmy Emerald Fennell. PS: Jennifer Coolidge asi prvý krát nehrá ochechuľu. (25.01.2021)

,,MYSLEL SIS, ŽE JE TO KONEC? TEN JE AŽ TEĎ!“… /// Není to krvavý, spíš dramatický, občas psychologický… ovšem Cass a její propracovanej systém na vyrovnání se s minulostí má mý sympatie. Ovšem spíš nápadem a filmovým ztvárněním, než konečným vyzněním. Filmová propagace #meetoo začala… nic proti, dalo se na to koukat, ale… Vážně? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Spolužáci nechtějí, abych je kontaktovala. 2.) Vzdycky píchám ty nejvožralejší běsky. /// Thx za titule „Zemetras“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (10.01.2021)

Nemrdaná stará pizda je na vulvu postaveným tupým manifestem zoufale netknuté feministické vagíny, jehož jediným účelem je na vlně hnutí #metoocunt hystericky černobíle vykřičet do světa, jací jsou chlapi sexistická a šovinistická hovada. Já, erudovaná kapacita v oboru, se ovšem s kolegyněmi velkobritskými psychovložkami u tohoto tématu nepatrně rozcházím v odborné terminologii. Tam, kde ony angažovaně žonglují s termity jako „primitivním maskulinním chtíčem fyzicky i emocionálně brutálně viktimizovaná ubohá žena“, já neváhám použít, dle mého objektivního názoru daleko výstižnější, „vypatlaná až nesvéprávná labilní kráva, co si konečně poprvé a patrně naposled zašukala“. No řekněte sami, jak jinak byste determinovali pypku, která dobrovolně vleze na obvyklý školní zpitý qartýr plný nadržených, ožralých fotbalistů, o nichž všude kolují prznící legendy, tam se zduní jako prase do bezvědomí a čeká, že se odtamtud ráno vypotácí neposqrněna jogurtem a s romantickou plísní bratrů Nedvědů na rtech? To je něco, jako by podepsala smlouvu na natáčení porna a na plac naběhla neochvějně přesvědčena, že ji tam vyprcají jen počítačovými efekty. Labilní a výhradně účelové jsou zde i pohnutky od přirození kafilerně odporné Kery Chuligán, které na tom qartýru nikdo karburátor nesešteloval, protože i rumem totálně komatizovaný nadrženec má své hranice a důstojnost. Kluci vykropili hrobku jen její BíeFeFce, která tu strašlivou újmu, ač u toho byla na sračky a o ničem nevěděla, prostě nerozchodila, a z toho příšerného posttraumatického stresu kopla do kalendáře. Načež si milá vyrachtaná Kery stanovila jako životní poslání mstít se všem těm odporným šovinistickým sviním tím, že jim vždycky v nejlepším uteče z pod čuráka a dělá si pak čárky do deníčku. Prostě řídký a přiblblý poševní šlem ala #jajsemtakykrava. Ale má to alespoň šťastný konec, a na světě je stále převaha samic, které po troše té vulvoskopie u psychiatra neskončí, a naopak chtějí nášup, tudíž budu nebývale milosrdný. Epilog: Celou dobu mi to připomínalo onen sice kapku košilatý, ovšem pravdivý příběh s poučením o blondýně, která vlezla do baru, kde sedělo asi třicet horníků, a poručila si vodku. Pak hned druhou, třetí, čtvrtou ... Když už po desátém frťanovi kapku vrávorala, začalo ji osazenstvo povzbuzovat a kupovat ji další, a jakmile byla na hadry, celý bar ji pečlivě altruisticky omrdal. Druhý den se objevila znovu a situace se opakovala jako přes kopírák - vodky, ještě více vodek, povzbuzování, koma, grupáč … Třetí den naběhla k baru a povídá: „Dneska bych si dala fernet.“ A barman na to: „Ale copak, copak, slečno, naše vodka už vám nechutná?“ „Ale kdeže, chutná, chutná, je vynikající! Akorát mě po ní vždycky děsně pálí kunda.“ (03.05.2021)