Jeden gól

"Kokosy na snehu" s lobdou a partiou dementov, ktorí sa za ňou nezmyselne naháňajú, aby trafili priestor obdĺžnika. Ďaleko, ale že ďaleko, ďaleko viac stráviteľný pokus, ako bezdomovecké MS od Netflixu v podobe "Nádhernej hry", ktorá pôsobila viac umelo, ako cecky Zuzky Plačkovej. (12.04.2024)

Takoví milí lidé. Takový milý film. Kopanou jsem hrál naposledy na střední a jsem asi tak dobrý hráč jako Fassbender, ale přesto na mě Waititiho pohodová komedie parádně zafungovala. Bizarní epizody z poznávání americké Samoy a tréningové koláže korunuje nepřekvapivě první zápas. Fotbalové kokosy na sněhu. Přesto to nejlepší a nejsilnější co Jeden gól předvedl není komediálního rázu. Při poločasovém proslovu na chvilku film přepne a díky Fassbenderově silnému výkonu člověka neuvěřitelně i zasáhne. Vytáhne na povrch temnotu a nečekanou krutost světa. Proti tomu se dá bojovat jen tak, že si užíváte života a snažíte se zabavit, ne že se točíte ve spirále sebedestrukce. Teda tak to Waititi podle mě myslel. (17.02.2024)

Jednou za uherský salám prosté vypnu mozek, uležím se na gauči, a totálně mi hlava nebere proč se na takové filmy sypou prachy na rozpočet, ale člověk potřebuje ventilovat tyhle feel-good komedie. Taika Tsatsiky, jako novozélandský Monty Python, co si svým retardovaným infantilním humorem zrovna moc nešetří, ale snímky jako Hon na pačlověky nebo Co děláme v temnotách (co bysme tam taky dělali?), je top strop svého žánru, kdy absurdita střídá opravdový styl. Ujetá blbinka o Fastbenderovi, co gaučuje romské poloopice, s mentálním downovým syndromem, vycvičenou na mlácení pazourku o žulu nebo opíkání dřeva na gazelu, chce přetransformovat něco jako Ligu Maestrů, nebo gorily v Clast of Stars, zní na první pohled jako béčkový námět, který jsme tu viděli už hodněkrát. Na tom pravda je asi polovičatá. Krom amerických komedií pro lobotomy jako Zpátky ve hře, Bláznivá olympiáda nebo dokudrama Cesta zpátky s Benem Flekem, což považuji za největší přešlap svý kariéry. Tady domoročanům stačí jen jeden výkop. To bude dost hardcore operace i pro zkrachovalého trenéra (opět další klišé). Nebavil jsem se tak moc, abych zapomněl na to, jak tam plac oběhavá trans žena, ale úsměvný to bylo, a pár vypečených vtípků to mělo, a hlavně divák zrelaxuje u přírody Jižního tichého oceánu. Kokosy v tropicu. (01.04.2024)

Taika Waititi má svůj obří boom za sebou a doufám, že si uvědomí, že ten jeho příliš přestřelený humor tolik lidí nebaví, určitě ne více než kvalitně a seriózně vyprávěný příběh. Bohužel i zde má své trapné cameo, podobně jako u Králíčka Jojo (o Thorovi 4 nemluvě), kde začátek jako by byl z úplně jiného filmu a potitulkovka je jen trapnost sama o sobě. Ten zbytek naštěstí funguje dle zajeté šablony (a prošlápnutí cestičky Tedem Lassem) více než obstojně a na to, jak špatné recenze Jeden gól měl, tak mě teda bavil a rád jsem zas viděl Michaela Fassbendera, který byl dle mého do této role vhodně zvolen. Stále je to jen lehký nadprůměr, který až příliš hraje na jistotu po vzoru dvacet let starých podobně laděných sportovních filmů, ovšem nic, u čehož bych litoval ztráty času. (10.03.2024)

Co to sakra bylo? Zdá se, že Waititimu došla kreativní šťáva. Když na mně při sledování „úsměvné komedie“ dotírá deprese, tak je něco špatně. Jakýkoliv pokus o vtip se naprosto míjí účinkem. Docela dobře si dokážu představit, že kdyby film do rukou dostal zkušený filmař a udělal z něj drama, dopadl by mnohem lépe. Takhle nefunguje opravdu nic. (31.01.2024)