Dáma na kolejích

Tak já jsem samozřejmě tušil, do čeho lezu, protože už kdysi jsem od tohoto filmu prchal od televize. Ale v rámci sledování páně Peterkovy filmografie jsem se k tomuto paskvilu vrátil. Dojmy zůstaly stejné. Poprvé jsem to tedy dnes viděl celé. Snímek dokazuje ubohost některých žen. Ty by tento film měly zatratit, stejně jako muži. No, asi jsem ve svém názoru osamocen, ale tahle přiblblá operetka, či co to bylo, uráží můj vkus. (28.09.2017)

"Zpívající" Bohdalka, která si hraje na Zorru mstitelku z lidu, a knokautuje mužské pokolení tím, že jde a vybere vkladní knížku. Nefunguje jako muzikál a až na pár vtipných momentů (o které se však postarají spíš role vedlejší), vlastně ani jako komedie. A čas tomu, na rozdíl od jiných "šedesátek", rozhodně na kvalitě nepřidal. (22.03.2012)

Ryze nostalgická hodnota převažuje. Z hlediska barrandovského fundusu je celek pak povýšem zahrnutím jednoho z dvanácti stěžejních kostýmů Marie Kučerové do Kulturního dědictví. Ať žijí paruky všech barev. Vévodí modrá a zelená. A samozřejmě ujíždim na muskulatuře Radka ;) A Peterka je taky sexy kluk, ale všechno ostatní je špatně, v čele s rádoby fatální Geprtovou. (04.03.2009)

Porozumět tomuto dílu, které poetikou i použitou metodou vědomě navazuje na STARCE NA CHMELU, není snadné. Přesah do retrospektivní emancipace, která končí zdánlivou hospodyňskou odevzdaností puťky z tramvaje, zřejmě nalézá své vypovídací jádro právě v prolnutí oněch krajních scén šoku z manželovy nevěry v úvodu a návratu do řidičského křesla tehdy moderní tramvaje v závěru tohoto muzikálového filmu. Zde jakoby tvůrci vyjádřili svůj názor na nablýskanou výpravnost značné části retrospektivních scén, které byly v přímém protikladu se skutečnou tváří komunistického protosocialismu té doby. Oprýskané budovy, zanedbaná města a vesnice, infrastruktura před odpisem a spou s tím touha konečně začít po létech strádání a nedostatků opravdu žít. Průvod felícií, tehdejších supranedostatkových supervozů a jejich jízda po ještě prvorepublikové jakobydálniční komunikaci tuto aureolu virtuální reality před 45 lety ještě více zvýrazňuje. Zřejmě poprvé tehdy Jiřina Bohdalová naznačila, že její umělecké možnosti dalekosáhle přesahují formát navenek prvoplánové - a tím i povrchní - lehce nadrzlé komičky. Přehlédnout nelze ani půvab a už tehdy vyzrálé herectví předčasně zesnulé a nedoceňované Libuše Geprtové stejně tak jako mužské protagonisty. Tehdy nastupující Radoslav Brzobohatý i Liberečan s pražským rodným listem František Peterka (asi nejvíce známý z KRKONOŠSKÝCH POHÁDEK) se rozhodně neztrácejí a zejména Peterka, který tu má ojedinělou možnost k rozehrání svého chlapského herectví, naznačuje, že i na regionálních scénách té doby působily vyzrálé herecké osobnosti. Když přemýšlím nad tím, proč tento muzikál, scénářově i choreograficky vypravený na stejné invenční úrovni jako STARCI NA CHMELU, vlastně zapadl, jen těžko hledám odpověď. Zřejmě je tu rozdíl dán již námětem: zatímco v prvním případě Pucholt vzlétá ke hvězdám a naznačuje přitom meze tehdejšího režimu a jeho ideologie v působivém oparu stříbrného větru, v DÁMĚ je hrdinkou udřená žena-dělnice, odbývaná za své dvojité směny jednou za rok emdéžovitým večírkem, táhnoucí z nezbytí svou káru, pro niž jí ze stříbrného větru zbývají již jen právě ony nečekané záchvěvy náhle rozbolavělého srdce. Chodit po zemi a trpělivě sbírat a trhat fakta a souvislosti vnímané navíc ženským mámovským zrakem není - a asi nemůže být - pro diváka tak poutavé a strhující. Právě v tom však tkví skutečný půvab a přínos tohoto neprávem zapomínaného a rozporně přijímaného klasického díla autorské trojice Rychman-Blažek-Koníček. (25.08.2007)

Muzikál ušitý Jiřině Bohdalové přímo na tělo, o tom nemůže být žádných pochyb. Ta zde hraje řidičku tramvaje Marii, která uvidí na Malostranském náměstí svého manžela jak se líbá s cizí krásnou ženou. Tramvaj zastaví a uteče. Rozhodne se to manželovi trošku osladit. Zrujnuje rodinné finance a začne si užívat. Jsou to však jen její představy. Většinu děje zabírají muzikálová čísla. Ta se nedržela přísně reality. Někdy byla i vtipná, ale hlavně výpravná. (02.10.2009)