Reklama

Reklama

Dáma na kolejích

  • angličtina The Lady of the Lines (festivalový název)
TV spot 2
Československo, 1966, 78 min

Scénář:

Vratislav Blažek

Kamera:

Josef Hanuš

Hrají:

Jiřina Bohdalová, Radoslav Brzobohatý, František Peterka, Libuše Geprtová, Stanislav Fišer, Eva Svobodová, Jiřina Bílá, Jan Maška, Helena Blehárová (více)
(další profese)

VOD (1)

Obsahy(1)

Tramvajačka Marie zjistí, že manžel je jí nevěrný a vyvodí z toho důsledky – stane se opět půvabnou a přitažlivou ženou... Dva roky po premiéře prvního českého muzikálu Starci na chmelu se na plátnech našich kin objevilo další společné dílo scenáristy Vratislava Blažka a režiséra Ladislava Rychmana. Byl to opět hudební film – tentokrát však veselohra – Dáma na kolejích. Na rozdíl od Starců, kteří oslovovali především mladší publikum, se děj Dámy na kolejích obracel spíše ke střední generaci. Autoři zde představili typickou českou pracující ženu 60. let. Tak trochu ušlápnutá tramvajačka Marie spatří jednou na ulici svého manžela, jak se líbá s půvabnou kolegyní. Šokovaná žena odejde jako v mrákotách, vybere z vkladních knížek všechny úspory a začne od základu měnit jak svůj vzhled, tak svůj život… Titulní hrdinku ztvárnila Jiřina Bohdalová, kterou v té době režiséři zařazovali především do jediného komicko-naivního šuplíčku, která nicméně v každém filmu dokázala přesvědčit o šíři svého hereckého talentu, jenž osciloval mezi komickou a tragickou polohou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

TV spot 2

Recenze (117)

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Tak já jsem samozřejmě tušil, do čeho lezu, protože už kdysi jsem od tohoto filmu prchal od televize. Ale v rámci sledování páně Peterkovy filmografie jsem se k tomuto paskvilu vrátil. Dojmy zůstaly stejné. Poprvé jsem to tedy dnes viděl celé. Snímek dokazuje ubohost některých žen. Ty by tento film měly zatratit, stejně jako muži. No, asi jsem ve svém názoru osamocen, ale tahle přiblblá operetka, či co to bylo, uráží můj vkus. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

"Zpívající" Bohdalka, která si hraje na Zorru mstitelku z lidu, a knokautuje mužské pokolení tím, že jde a vybere vkladní knížku. Nefunguje jako muzikál a až na pár vtipných momentů (o které se však postarají spíš role vedlejší), vlastně ani jako komedie. A čas tomu, na rozdíl od jiných "šedesátek", rozhodně na kvalitě nepřidal. ()

Reklama

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Ryze nostalgická hodnota převažuje. Z hlediska barrandovského fundusu je celek pak povýšem zahrnutím jednoho z dvanácti stěžejních kostýmů Marie Kučerové do Kulturního dědictví. Ať žijí paruky všech barev. Vévodí modrá a zelená. A samozřejmě ujíždim na muskulatuře Radka ;) A Peterka je taky sexy kluk, ale všechno ostatní je špatně, v čele s rádoby fatální Geprtovou. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Porozumět tomuto dílu, které poetikou i použitou metodou vědomě navazuje na STARCE NA CHMELU, není snadné. Přesah do retrospektivní emancipace, která končí zdánlivou hospodyňskou odevzdaností puťky z tramvaje, zřejmě nalézá své vypovídací jádro právě v prolnutí oněch krajních scén šoku z manželovy nevěry v úvodu a návratu do řidičského křesla tehdy moderní tramvaje v závěru tohoto muzikálového filmu. Zde jakoby tvůrci vyjádřili svůj názor na nablýskanou výpravnost značné části retrospektivních scén, které byly v přímém protikladu se skutečnou tváří komunistického protosocialismu té doby. Oprýskané budovy, zanedbaná města a vesnice, infrastruktura před odpisem a spou s tím touha konečně začít po létech strádání a nedostatků opravdu žít. Průvod felícií, tehdejších supranedostatkových supervozů a jejich jízda po ještě prvorepublikové jakobydálniční komunikaci tuto aureolu virtuální reality před 45 lety ještě více zvýrazňuje. Zřejmě poprvé tehdy Jiřina Bohdalová naznačila, že její umělecké možnosti dalekosáhle přesahují formát navenek prvoplánové - a tím i povrchní - lehce nadrzlé komičky. Přehlédnout nelze ani půvab a už tehdy vyzrálé herectví předčasně zesnulé a nedoceňované Libuše Geprtové stejně tak jako mužské protagonisty. Tehdy nastupující Radoslav Brzobohatý i Liberečan s pražským rodným listem František Peterka (asi nejvíce známý z KRKONOŠSKÝCH POHÁDEK) se rozhodně neztrácejí a zejména Peterka, který tu má ojedinělou možnost k rozehrání svého chlapského herectví, naznačuje, že i na regionálních scénách té doby působily vyzrálé herecké osobnosti. Když přemýšlím nad tím, proč tento muzikál, scénářově i choreograficky vypravený na stejné invenční úrovni jako STARCI NA CHMELU, vlastně zapadl, jen těžko hledám odpověď. Zřejmě je tu rozdíl dán již námětem: zatímco v prvním případě Pucholt vzlétá ke hvězdám a naznačuje přitom meze tehdejšího režimu a jeho ideologie v působivém oparu stříbrného větru, v DÁMĚ je hrdinkou udřená žena-dělnice, odbývaná za své dvojité směny jednou za rok emdéžovitým večírkem, táhnoucí z nezbytí svou káru, pro niž jí ze stříbrného větru zbývají již jen právě ony nečekané záchvěvy náhle rozbolavělého srdce. Chodit po zemi a trpělivě sbírat a trhat fakta a souvislosti vnímané navíc ženským mámovským zrakem není - a asi nemůže být - pro diváka tak poutavé a strhující. Právě v tom však tkví skutečný půvab a přínos tohoto neprávem zapomínaného a rozporně přijímaného klasického díla autorské trojice Rychman-Blažek-Koníček. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Muzikál ušitý Jiřině Bohdalové přímo na tělo, o tom nemůže být žádných pochyb. Ta zde hraje řidičku tramvaje Marii, která uvidí na Malostranském náměstí svého manžela jak se líbá s cizí krásnou ženou. Tramvaj zastaví a uteče. Rozhodne se to manželovi trošku osladit. Zrujnuje rodinné finance a začne si užívat. Jsou to však jen její představy. Většinu děje zabírají muzikálová čísla. Ta se nedržela přísně reality. Někdy byla i vtipná, ale hlavně výpravná. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (13)

  • Průvodčí tramvají viděných ve filmu jezdili v pražských tramvajích od června roku 1891, to se jim ještě říkalo konduktéři či konduktoři. Slovo konduktor nalezneme v polštině a jedná se o železničáře, který je podřízený přímo vedoucímu vlaku a kromě jiného má na starosti jízdenky cestujících. Nejdříve průvodčí tramvajovými pražskými vozy procházeli, později měli uprostřed vozu vyvýšený prostor, kde seděli a kam si cestující pro lístek musel dojít. V Praze bylo povolání průvodčího zrušeno v roce 1974 a nahradilo jej primitivní zařízení na prodej lístků ve vozech. (sator)
  • „Zpívám strašně ráda, i když asi trochu falešně. Všechno jsem ale tehdy nazpívala sama, tedy až na ty vejšky. Tam to za mě převzala jedna operní pěvkyně, která měla podobný hlas jako já. Nikdo to nepoznal. Tenkrát jsem ještě měla lepší hlas, než jsem si ho stačila zničit těma televizníma Křemílkama,“ prozradila herečka Jiřina Bohdalová. (SONY_)
  • Scénář hudebních a pohybových scén: Ladislav Rychman. Zdroj: Český hraný film 1961-1970, NFA 2004. (ČSFD)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama