Případ ještě nekončí

40% - Nevím, jestli to technika tenkrát ještě nezvládala, nebo to bylo nezkušeností režiséra, ale ty noční záběry byly peklo. Na druhou stranu tříbily divákovu představivost. Detektivní zápletka byla průměrná, s několika nelogickými počiny hrdinů, na konci nás čekalo "překvapení", ale modří již delší dobu tušili. (27.05.2019)

Osud spisovatele a publicisty Edvarda Valenty (1901 - 1978), jedné z nejpozoruhodnějších osobností české literatury, byl mimořádně dramatický a v mnohém připomínal skutečný kriminální případ. Doba, ve které se právě nacházel, byla až příliš neklidná a Valentovo jméno se záhy ocitlo na indexu. Zákaz stíhal zákaz, vyvrcholením bylo spisovatelovo uvěznění v bouřlivých únorových dnech osmačtyřicátého roku. Ale vrátil se a znovu publikoval, v tomto období vzniklo patrně jeho nejznámější literární dílo, sociálně-kritický román Jdi za zeleným světlem, a také scénář k Rychmanovu krimifilmu. Jinak banální příběh je rámován divácky atraktivním prostředím výzkumného ústavu, v jehož útrobách dochází ke zločinu. Rychman se mmj. pokusil o jakýsi neformální noir design, když většinu záběru ponechal v temných, ponurých zákoutích, připomínajících v určitém směru klasické francouzské filmy z přelomu padesátých a šedesátých let. Dobovou atmosféru podtrhují také vynikající herecké výkony Vladimíra Ráže, Václava Vosky, Ireny Kačírkové, Jaroslava Marvana, Rudolfa Deyla mladšího a Jana Pivce. (07.09.2015)

Tento film se mi líbil. Měl napětí a na dobu svého vzniku byl velice dobře natočen. Akorát úvodní a závěrečné komentáře ve mě vzbuzovaly dojem propagandistického snímku. Pro mě osobně velice zajímavá role pro pana Vosku. Pan Pešek je zde v záporné roli, což také považuji za neobvyklé. Na svou dobu opravdu zajímavá a povedená kriminálka. (13.07.2010)

Dlouhý film režiséra Ladislava Rychmana vypráví detektivní příběh z vědecké laboratoře. Režisér Ladislav Rychman pracoval doposud jako libretista, scénárista a režisér krátkých filmů. Proto zvlášť zdařilá je exposice filmu „Případ ještě nekončí", v nichž chtěl reřlsér charakterisovat dokumentaristickým způsobem odpovědnou práci epidemiologického ústavu. Režisér a všichni jeho spolupracovníci byli ještě před natáčením filmu důkladně poučeni o organisaci práce ve výzkumných ústavech, aby mohli věrohodně představit prostředí, pro náš film dosud neobvyklé. Tak jako v posledních českých filmech s detektivní zápletkou, tak i v novém Rychmanově filmu, je pozornost věnována nejen zápletce samé, ale především osudu a charakteru a vzájemným konfliktům lidí, kteří se na rozvíjeni napínavého děje přímo nebo nepřímo podíleli. Filmový přehled 33/1957 (12.10.2007)

Tři filmy pátého odstínu se odehrávají na ozvláštňujícím prostředí, v okolí fotbalu, v laboratoři, v operním domě. Film Případ ještě nekončí začíná i končí ve výzkumném ústavu epidemiologie a je vlastně rámován voice-overem o práci vědců a o jejich úspěších. Do toho zasáhne zločin – jak kriminální v podobě loupeže a vraždy, tak etický – v podobě plagiátorství a falšování výsledků výzkumu. Celý zločin je ještě okořeněn možnou pandemií tetanu, zločin je to tedy mnohovrstevnatý. Je to spíše taková ukázka zločinnosti na jednom místě, příkladů se najde mnoho. V tomto filmu jsou oběti a kolegové důležitější než vyšetřující. Poněkud neuspokojivé je, že zločincem se ukáže být vnější aktér, který nepředstavuje nic osobního. Ten má sice historii s policií, ale nikoliv přímo s vědci a oběťmi. Oceňuji, jak film pracuje s otisky prstů a s náhodou, kdy se rozpojené a rozpůjčené peníze zase spojí. Je to tedy zveřejnění – konkrétně Pánkova článku a postupu výroby séra proti tetanu –, které situaci zachrání. Zatímco pro tento žánr a 50. léta v Československu jsou vlastní tajnosti. (01.06.2024)