Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?

Lechtivá podivnost ze 60. lez podle Škvoreckého, který nebyl zapřen v žádném směru. Nečekaně je ale tato žánrová směska plná různě zajímavých solitérních hereckých kreací, například - Lipského repete detektiva Borůvky, Řehořova ředitele s dvojí tváří, Peterku s druhotnými pohlavními znaky v aktivu a prvotními v mínusu, démonického vyznavače Žaltáře Kemra, milá camea Trégla a Skrbkové a vtipné epizodky s Růžičkovou. Ale hlavně ten mravní úpadek je báječný, takže se erotickými star stává i Janžurová s Menšíkem O_o Titulních šest dívek necháme stranou, a to jak v černém, tak v bílém provedení. Lépe je opravdu nepředstírat nic sofistikovaného. Tato volovinka vznikající původně pod názvem Zločin v knihovně rukopisů učinila dostatečnou tečku za jednou érou krimi podle Škvoreckého. Pokud ale padáte do mdlob pokaždé, když vám zruší zavedený pořádek v oblíbené knihovně a nemůžete vidět ničení Komenského Kšaftu, výrazně doporučuji nesledovat. (24.01.2011)

"To by znamenalo, že tu došlo k nadpřirozenému jevu a to my, jako lidé myslící přísně vědecky, nemůžeme připustit." Tak o co tu vlastně jde? O to patrně vůbec nejde. Prostě se ztratila knížka a profesor, což vede por. Borůvku k tomu, aby vykulil oči a začal předstírat vyšetřování. To mu moc nejde, ale o to tu opravdu nejde. Za mě jde o spoustu povedenejch postaviček. Začal bych praktikantkami, vyzvedl bych zejména Herodesovou, ale abych se vyhnul obvinění ze sexismu, tak o nich raději pomlčím. Mě tedy bavil skvělej kustod s magickejma formulkama, primářka skákající panáka, vystresovanej prof. Tejliběnovský nebo třeba omdlívající kukačka v hodinách. Na druhou stranu jsem hrubě nespokojen s tím, že nebyl dán dostatečnej prostor Dr. Liberovi, aby mi řádně osvětlil svou teorii o revolučním hnutí burlaků v Kazachstánu. Tam cítím potřebu rozšířit svý obzory. (24.11.2021)

Podle mne je to nastavovaná kaše, pan Škvorecký o tom pochopitelně píše v pamětech jinak, ale není to ono. Knihy pana Škvoreckého mám hrozně rád, ale jakmile se sám motal do jejich zfilmování a snažil se o humour, nedopadlo to - z mého hlediska - dobře. Mně i Farářův konec a Zločin v šantánu - což jsou jeho dva druhé scénáře, toto je třetí a poslední- přijdou nevalné. Po zpracování jednoho motivu v povídkovém filmu, kde ale motiv zpracoval jiří Menzel - Zločin v dívčí škole - a kde je Kill Kitten Klan v původní a pěkné podobě, kde se na humor moc netlačí a metráž je krátká, takže je to docela slušné, přichází natažení na celovečerák, přitlačilo se, aby to bylo legrační a výsledek je pro mne slabý. S Novou vlnou už to nemá nic společného, ostatně pan Škvorecký taky moc ne, jeho poetika je jinde (ale v knihách je výborná, jak říkám) a scénáře mu myslím moc nešly. . (05.10.2018)

30% - Josef Škvorecký psal dobré a inteligentní detektivky, povídkový film Zločin v dívčí škole obsahoval i přes jistou nadsázku celkem standardní detektivní zápletky. Škoda, že tohle autoři pojali, jak pojali. Vznikla málo humorná a málo detektivní podívaná, která přes veškerou snahu tvůrců spíš nudila než bavila. (23.03.2019)

V šedesátých letech se parodiím na nejrůznější náměty v českém filmu docela dařilo. Za zmínku stojí například 'Fantom Morrisvillu' (1966) či vynikající 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). Tato parodie kombinující detektivky a dívčí dospívání je sice o něco slabší, ale též stojí za zmínku. Josef Škvorecký coby autor povídky a scénáře pojal humor skutečně odlehčeným tónem, avšak těžko posoudit, jak velký zásah do toho byl od režiséra Ladislava Rychmana. Každopádně se uvádí, že Škvorecký napsal roli Lubomíru Lipskému přímo na tělo, který si to v jiné roli stejným stylem pojetí zopakoval i rok poté v další filmové parodii 'Čtyři vraždy stačí, drahoušku' (1970). Inu, předchozí snímek ´Zločin v dívčí škole´(1965) udělal své. Výrazně však vyniká jiný herec, byť s malým prostorem, mající zkušenosti už z dob první republiky a tím je Václav Trégl, který tak mimo jiné prokázal, že skutečně není malých rolí. Snímek se stal bohužel pozapomenutým a škoda to vcelku je, neb byť se u toho divák moc nepobaví, jako uvolňující odpočinkový film působí dobře. 60. léta, obzvlášť co se týče atmosféry, z celého konceptu skutečně září. Září i všechna ta dospívající děvčata hodnotící mužské pokolení. Sex appeal kupodivu dává najevo i Iva Janžurová. Příběh se sice zdá být druhořadý, ale o ten tady snad zřejmě ani nešlo. Opravdu to mohlo být o něco lepší, ale dejme tomu šanci. Už kvůli těm šedesátkám. (22.02.2021)