Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podle předlohy Josefa Škvoreckého vznikla značně odlehčená detektivní šaráda o záhadně zmizelém vědeckém pracovníkovi. Hlavní hrdina (Lubomír Lipský umírněně volí komediální nadsázku) ovšem pátrá nejen po něm, ale také po vzácné středověké knize, věnované magickým kouzlům. Budova bývalého kláštera, v níž se skrývá i vzácná knihovna, se tak stává prostředím, které prostupuje tajemno... Filmu však hlavně chybí uměřenost a přehledné rozvíjení jednotlivých motivů, na jejichž místo se prosazuje málo přehledná tříšť navzájem izolovaných nápadů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (50)

otík 

všechny recenze uživatele

Volné pokračování detektivních povídek Josefa Škvoreckého s Lubomírem Lipským v hlavní roli. První film viz - http://www.csfd.cz/film/6675-zlocin-v-divci-skole/. V tomto filmu je Lipský zatažen do vědeckého historického ústavu, kde se ztratil Žaltář - stará kniha z dávných dob. Následně se ztratí i profesor Zajíc, který rozluštil její písmo. No a je tu spousta dalších záhad, spousta lákadel a nevyjasněných tajemství. Film je hodně zvláštní, poetický, zmatený a přitom krásně zábavný. Lipský je opravdu odzbrojující a je jediným důvodem proč se na tuto bláznivinu dívat. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Janžurová přece není Schoberová, pane Rychman. Škoda, že se zde spoléhá na apriorní srandovnost populárních komiků (výtka se netýká Trégla, který je využit dokonale („Vy vošklivej zhovadilče!“), démonicky pološíleného Kemra a ani bubliny Lipského). Škoda, že tento sympaticky podvratný film pořádně neví, čím chce být, Borůvku odsunuje do pozadí a místo aby důsledně sledoval předestřené motivy (černé dívky, knihovnická reforma, ideologická vědeckost kontra magie, politická i erotická satira - od slova "satyr"), rozpouští se v ledabylé taškařici křečovitě se snažící o „krejzy“, aniž by umožňoval vstoupit dovnitř. Úvod je báječný, ale už při prvním vstupu Růžičkové na scénu se film začíná drobit, závěr je... no řekněme směšný. Přesto mám z tohoto kousku celkem lepší dojem než z konzistentnější a promyšlenější Menzelovy poslední části předešlé borůvkovské trilogie, ba i než z elegantnějšího Fantoma Morisvillu. To mimo jiné díky přehršli motivů a hlášek, které zde zazněly na poslední chvíli (např. (re)habilitace doktora Libery). Pekelné obludy stojící nad hromadami knih čekajících na srovnání dle centimetrů hovoří za vše. Babička, Mein Kampf, Vinnetou, Snář. Ema má maso u mámy. O potenciálu (žel málo využitém) této opravdu bláznivé komedie si lze udělat obrázek z přejných komentářů od darkrobyk a Gavin87. ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

V šedesátých letech se parodiím na nejrůznější náměty v českém filmu docela dařilo. Za zmínku stojí například 'Fantom Morrisvillu' (1966) či vynikající 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). Tato parodie kombinující detektivky a dívčí dospívání je sice o něco slabší, ale též stojí za zmínku. Josef Škvorecký coby autor povídky a scénáře pojal humor skutečně odlehčeným tónem, avšak těžko posoudit, jak velký zásah do toho byl od režiséra Ladislava Rychmana. Každopádně se uvádí, že Škvorecký napsal roli Lubomíru Lipskému přímo na tělo, který si to v jiné roli stejným stylem pojetí zopakoval i rok poté v další filmové parodii 'Čtyři vraždy stačí, drahoušku' (1970). Inu, předchozí snímek ´Zločin v dívčí škole´(1965) udělal své. Výrazně však vyniká jiný herec, byť s malým prostorem, mající zkušenosti už z dob první republiky a tím je Václav Trégl, který tak mimo jiné prokázal, že skutečně není malých rolí. Snímek se stal bohužel pozapomenutým a škoda to vcelku je, neb byť se u toho divák moc nepobaví, jako uvolňující odpočinkový film působí dobře. 60. léta, obzvlášť co se týče atmosféry, z celého konceptu skutečně září. Září i všechna ta dospívající děvčata hodnotící mužské pokolení. Sex appeal kupodivu dává najevo i Iva Janžurová. Příběh se sice zdá být druhořadý, ale o ten tady snad zřejmě ani nešlo. Opravdu to mohlo být o něco lepší, ale dejme tomu šanci. Už kvůli těm šedesátkám. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

To, že dobře udělaní muži mají potíže v jisté oblasti, je chabou a hlavně nepravdivou útěchou vychrtlých, netrénovaných sušinek středního věku, ke kterým bezesporu patří režisér tohoto filmu. Ovšem my, svalnatí Petráskové, víme své. Překvapila mě sexuální otevřenost snímku, projevující se zejména v podobě kukačky a čertů na stěně. A také plánu podzemních chodeb, kde to tedy nebylo vykresleno v plném detailu, ale přímost a směr růstu vylučovaly jakoukoli pochybnost. ()

belldandy 

všechny recenze uživatele

Pardon, ale mě se to líbí. Jsou tu výborné nápady: např. 1) ředitel knihovny, který se snaží utajit skutečnost, že neumí číst a tak nechá řadit knihy podle velikosti. 2) černě oděné slečny Jidášová, Babinská, Herodesová. 3) Tytéž slečny bez zkrupulí a studu řezající knihy, aby neměly problémy s jejich řazením 4) temná a zároveň parodická atmosféra. Co proti tomu proboha máte? ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Když vrátný (Vladimír Menšík) vstupuje do tajné chodby za bustou ženy a vidíme tuto akci z jeho pohledu, tak jde vidět, že se nejedná o jeho stín, ale o stín kameramana s kamerou v ruce s hlídačskou čepicí na hlavě. (Jurkodak1)
  • Roli detektiva Borůvky napsal Josef Škvorecký Lubomíru Lipskému přímo na tělo. (rakovnik)
  • V různých zdrojích je jako předloha uváděna Škvoreckého povídka Zločin v knihovně rukopisů, jde ale pouze o nepublikovanou synopsi. (NinadeL)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno