Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podle předlohy Josefa Škvoreckého vznikla značně odlehčená detektivní šaráda o záhadně zmizelém vědeckém pracovníkovi. Hlavní hrdina (Lubomír Lipský umírněně volí komediální nadsázku) ovšem pátrá nejen po něm, ale také po vzácné středověké knize, věnované magickým kouzlům. Budova bývalého kláštera, v níž se skrývá i vzácná knihovna, se tak stává prostředím, které prostupuje tajemno... Filmu však hlavně chybí uměřenost a přehledné rozvíjení jednotlivých motivů, na jejichž místo se prosazuje málo přehledná tříšť navzájem izolovaných nápadů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (50)

mh.mail 

všechny recenze uživatele

30% - Josef Škvorecký psal dobré a inteligentní detektivky, povídkový film Zločin v dívčí škole obsahoval i přes jistou nadsázku celkem standardní detektivní zápletky. Škoda, že tohle autoři pojali, jak pojali. Vznikla málo humorná a málo detektivní podívaná, která přes veškerou snahu tvůrců spíš nudila než bavila. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Janžurová přece není Schoberová, pane Rychman. Škoda, že se zde spoléhá na apriorní srandovnost populárních komiků (výtka se netýká Trégla, který je využit dokonale („Vy vošklivej zhovadilče!“), démonicky pološíleného Kemra a ani bubliny Lipského). Škoda, že tento sympaticky podvratný film pořádně neví, čím chce být, Borůvku odsunuje do pozadí a místo aby důsledně sledoval předestřené motivy (černé dívky, knihovnická reforma, ideologická vědeckost kontra magie, politická i erotická satira - od slova "satyr"), rozpouští se v ledabylé taškařici křečovitě se snažící o „krejzy“, aniž by umožňoval vstoupit dovnitř. Úvod je báječný, ale už při prvním vstupu Růžičkové na scénu se film začíná drobit, závěr je... no řekněme směšný. Přesto mám z tohoto kousku celkem lepší dojem než z konzistentnější a promyšlenější Menzelovy poslední části předešlé borůvkovské trilogie, ba i než z elegantnějšího Fantoma Morisvillu. To mimo jiné díky přehršli motivů a hlášek, které zde zazněly na poslední chvíli (např. (re)habilitace doktora Libery). Pekelné obludy stojící nad hromadami knih čekajících na srovnání dle centimetrů hovoří za vše. Babička, Mein Kampf, Vinnetou, Snář. Ema má maso u mámy. O potenciálu (žel málo využitém) této opravdu bláznivé komedie si lze udělat obrázek z přejných komentářů od darkrobyk a Gavin87. ()

Reklama

futislav 

všechny recenze uživatele

Velmi netradičně natočený film. Skvělý Řehoř, Menšík, Kemr a řada dalších postav. Zdánlivě roztříštěný děj, který se trochou nadhledu a úvahy báječně "slepí". Atmosféra filmu je rovněž netradiční. Z české tvorby patří svou atmosférou a pojetím mezi pár filmů, na které nezapomenete, i když je v podstatě banální. Za mě 75% ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Lechtivá podivnost ze 60. lez podle Škvoreckého, který nebyl zapřen v žádném směru. Nečekaně je ale tato žánrová směska plná různě zajímavých solitérních hereckých kreací, například - Lipského repete detektiva Borůvky, Řehořova ředitele s dvojí tváří, Peterku s druhotnými pohlavními znaky v aktivu a prvotními v mínusu, démonického vyznavače Žaltáře Kemra, milá camea Trégla a Skrbkové a vtipné epizodky s Růžičkovou. Ale hlavně ten mravní úpadek je báječný, takže se erotickými star stává i Janžurová s Menšíkem O_o Titulních šest dívek necháme stranou, a to jak v černém, tak v bílém provedení. Lépe je opravdu nepředstírat nic sofistikovaného. Tato volovinka vznikající původně pod názvem Zločin v knihovně rukopisů učinila dostatečnou tečku za jednou érou krimi podle Škvoreckého. Pokud ale padáte do mdlob pokaždé, když vám zruší zavedený pořádek v oblíbené knihovně a nemůžete vidět ničení Komenského Kšaftu, výrazně doporučuji nesledovat. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Jeden z těch podivných filmů 60.let. Po několikerém zhlédnutí si musím přiznat, že mě baví. Vynikající čeští herci - Lipský, Řehoř - vědátor, démonický Kemr. Rozkošné a tajemné dívky, Pekelný žaltář, kořen ženšenu a nápoj lásky, bludiště chodeb, bouře - blesky a hromy, noc a kruhový sál s nahými ženskými torzy, z nichž dvě skrývají ve svých bradavkách spouštěcí mechanismus tajných dveří. Exteriéry - Klementinum a kostel sv.Jakuba. Působivá, chvílemi až bondovská, pak opět rozverná a hašteřivá hudba, kterou mají na svědomí J.Bažant a J.Malásek a výtvarná spolupráce s A.Bornem jsou pro film výrazným plus. Dnešní divák těžko docení zesměšňování marxismu-leninismu v průpovídkách ředitele: Pokud nelze vědecky dokázat, pak to neexistuje. Na druhou stranu, my dokážeme vědecky dokázat VŠE! Drobné legrácky - ořez knih na míru či neustálé dotazy poručíka: Pan Sodoma ho viděl?-Ne pan Sodoma, pan Gomora! sice z filmu třeskutou komedii neudělají, ale jsou milé. A že je pan ředitel analfabet? Vždyť přece dělá svoji práci dobře, tak komu to vadí! Jasná narážka na tehdejší neschopné na vysokých místech. Nu, dnes se nám tam opět nějak vrací... ()

Galerie (4)

Zajímavosti (4)

  • Když vrátný (Vladimír Menšík) vstupuje do tajné chodby za bustou ženy a vidíme tuto akci z jeho pohledu, tak jde vidět, že se nejedná o jeho stín, ale o stín kameramana s kamerou v ruce s hlídačskou čepicí na hlavě. (Jurkodak1)
  • V různých zdrojích je jako předloha uváděna Škvoreckého povídka Zločin v knihovně rukopisů, jde ale pouze o nepublikovanou synopsi. (NinadeL)
  • Roli detektiva Borůvky napsal Josef Škvorecký Lubomíru Lipskému přímo na tělo. (rakovnik)

Reklama

Reklama