Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?

Škvoreckého nehrdinný hrdina poručík Borůvka opět v akci. Vtipná komedie s nasázkou, erotickým nádechem a tajemnou starou knihovnou. V řadě svérázných figurek je nadčasová postava Zdeňka Řehoře, ředitele, který neumí číst ani psát, což k výkonu ředitelského povolání nikdy nepotřeboval, jak se nechá slyšet. (11.01.2012)

„Byl to nejtragičtější případ mého života. A skočil jsem do něj rovnýma nohama!“ Sice nejde o povídky jako v předchozím Zločinu v dívčí škole, ale řada věcí zůstala, hlavně Škvoreckého předloha, Rychmanova (tentokrát sólová) režie a Lipského hrdina Borůvka. Podobný je i humor, avšak u Šesti černých dívek jsem se bavil více. Už úvodní promluva o mužích mě rozchechtala. Pak přišel první kontakt s tajemnou budovou knihovny (se svou vlastní atmosférou + speciálním otevíráním dveří), nové a „lepší“ řazení knih (pohled na Mein Kampf mezi Babičkou a Vinnetouem mě zničil) a seznámení s nemálo zábavnými postavami (perfektní Kemr či Peterka…a mnoho dalších). Krom výborných vtípků zde nechyběly i dobové narážky (Západ, intelektuálové, ředitelovo tajemství atd.). Slabší byl v podstatě jen závěr a pak pointa ohledně „stáří“ 1 z postav. I přesto však jde o kvalitní zábavu a já dávám solidní 4*. „Nezlobte se Dášo, dyť už bych moh bejt pomalu vaším otcem.“ - „Mýmu tatínkovi bylo 60 a mamince 18, když se brali. A mně 3!“ (22.03.2017)

To, že dobře udělaní muži mají potíže v jisté oblasti, je chabou a hlavně nepravdivou útěchou vychrtlých, netrénovaných sušinek středního věku, ke kterým bezesporu patří režisér tohoto filmu. Ovšem my, svalnatí Petráskové, víme své. Překvapila mě sexuální otevřenost snímku, projevující se zejména v podobě kukačky a čertů na stěně. A také plánu podzemních chodeb, kde to tedy nebylo vykresleno v plném detailu, ale přímost a směr růstu vylučovaly jakoukoli pochybnost. (16.02.2013)

Film rozvíjí motiv "šesti černých dívek" à la Emily the Strange, který se objevil již o 4 roky dříve v povídkovém filmu "Zločin v dívčí škole" (konkrétně v jeho třetí stejnojmenné závěrečné části, kterou režíroval tehdy 27 letý Jiří Menzel). Dívky v obou filmech mají dokonce - až na jednu - i stejná jména (Herodesová, Babinská, Lomikarová, Jidášová, Čachtická a Koniášová; herecké obsazení jsem blíže nezkoumal) a oba filmy spojuje rovněž postava poručíka Borůvky v podání Lubomíra Lipského. Osobně hodnotím tuto Rychmanovu krimikomedii lehce o stupínek výše než zmíněný starší snímek od tří režisérů, "6 dívek" je film prošpikovaný nejrůznějšími narážkami pro zasvěcené a potěší celou řadou skvělých českých herců (Řehoř, Menšík, Kemr, Růžičková, Janžurová...). Některé vtípky mi vyloženě sedly: uřezávání částí knih, aby se mohly podle velikosti řadit do regálů; záběr na nesourodou čtveřici knih Babička + Mein Kampf + Vinnetou + Snář vedle sebe, nad kterými se postava hraná Menšíkem rozplývá "Vidíte, jak je to krásný, jak to je to srovnaný, nikde žádná škvíra, sem by se prosím pěkně nevešel ani knihomol"; opačný skok detektiva z bazénu přímo do děje, atd. Ke konci mě však film již začínal silně iritovat svou roztříštěnou strukturou a příklonem až k jakémusi pitvořícímu se grotesknu. O samotném závěru pak škoda slov, to se vyloženě nepovedlo. Jestliže jsem se tedy celou dobu relativně dobře bavil, závěr mě otrávil a snížil hodnocení o stupínek níže, takže jsem na 3* jako u zmiňovaného Zločinu v dívčí škole. "Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?" je po všech stránkách divný film, s tím, že záleží čistě na vás, zda vám jeho odlišnost sedne do noty, či nikoli. (18.06.2011)

Janžurová přece není Schoberová, pane Rychman. Škoda, že se zde spoléhá na apriorní srandovnost populárních komiků (výtka se netýká Trégla, který je využit dokonale („Vy vošklivej zhovadilče!“), démonicky pološíleného Kemra a ani bubliny Lipského). Škoda, že tento sympaticky podvratný film pořádně neví, čím chce být, Borůvku odsunuje do pozadí a místo aby důsledně sledoval předestřené motivy (černé dívky, knihovnická reforma, ideologická vědeckost kontra magie, politická i erotická satira - od slova "satyr"), rozpouští se v ledabylé taškařici křečovitě se snažící o „krejzy“, aniž by umožňoval vstoupit dovnitř. Úvod je báječný, ale už při prvním vstupu Růžičkové na scénu se film začíná drobit, závěr je... no řekněme směšný. Přesto mám z tohoto kousku celkem lepší dojem než z konzistentnější a promyšlenější Menzelovy poslední části předešlé borůvkovské trilogie, ba i než z elegantnějšího Fantoma Morisvillu. To mimo jiné díky přehršli motivů a hlášek, které zde zazněly na poslední chvíli (např. (re)habilitace doktora Libery). Pekelné obludy stojící nad hromadami knih čekajících na srovnání dle centimetrů hovoří za vše. Babička, Mein Kampf, Vinnetou, Snář. Ema má maso u mámy. O potenciálu (žel málo využitém) této opravdu bláznivé komedie si lze udělat obrázek z přejných komentářů od darkrobyk a Gavin87. (05.02.2012)