Herec

Statisticky vygenerovaný kýč, který nemá náznak rukopisu. A to není špatně jen kvůli nějakým autorským ideálům, ale jednoduše proto, že tohle nic není jak číst a jak vnímat - je to natočeno jako cokoliv, takže to nemá na základě čeho navázat komunikaci. Hraje Cina špatného herce, nebo špatně hraje herce? Kdo ví. Jeho postava je nečitelná, ne ale ve smyslu ambivalence, ale naprosté prázdnoty, protože neopouští rámec melodramatické zkratky ani po čtyřech hodinách. Proč to má tři díly, když to nedojde dál než za pointu první epizody? Kdyby u ní zůstalo, byla by zbyla nějaká iluze, že to o něčem bylo. Ty repetice vypadají na konci směšně a na závěru trojky jsem se dost nasmál. Jestli tohle je nejvíc, na co se ČT zmůže, tak to je fakt smutný. Potenciál byl obrovský, provedení nula. PS: Sice to je film s protagonistou gayem, ale to by nebyli vynalézaví čeští filmaři, aby nenašli "naprosto organický a přirozený" způsob, aby mohla nejvíc ukázat Boková, která když vylézá z vany, tak na ni musíme hodně dlouho a v celku koukat - pokud je řeč o nějakých ČT kvótách, tak tohle je jim bližší. (12.10.2020)

Už po zhlédnutí první epizody jsem tušila, že půjde o výjimečnou tuzemskou minisérii. Před chvílí jsem dokoukala závěrečný díl a jsem nesmírně potěšena, že jsem se nemýlila. Nebudu šetřit superlativy, protože na tomhle dramatu z počátku padesátých let dvacátého století jsem si opravdu smlsla. Tvůrcům se povedlo naprosto věrohodně zachytit dobovou atmosféru, ze které místy až mrazilo. Svůj podíl na tom měla i výborná hudba. Také po herecké stránce jsem absolutně spokojená. Kromě vynikajícího Jana Ciny v hlavní roli je těžké někoho vyzdvihnout. V podstatě se totiž dá říct, že všichni, kteří neměli jen štěk, hráli skvěle. (90%) (30.10.2020)

Bebjaka nemusím, točí píčoviny. Toto našťastie nepísal a len režíroval. A nie zlé. Respektíve, robil čo mohol. To, že scenáristi fúkali prvú ligu a chceli sa zapáčiť širokému publiku, za to on nemohol. Dúfam. Veľa nezmyselných scén, záver vycucaný z prsta, bez opisu myšlienkových pochodov. Jasné, vstavili na wow efekt, ktorý ale nedorazil. Bez patričných reálilí to mladšej generácií príde ako špinavá doba, kde nikto nebol dobrý, každý bol pokrivený, niekto aj navonok, niekto len vo vnútri. To ale neodzrkadľuje realitu a dokonca aj pekne vyskladaná postava Cinu ( skvelý výkon, bukvičák jeden ) sa v trojke totálne zosype. Dá sa to však pozrieť a epizódka s Sdkfz 251 potešila. 3 z 5 (29.12.2020)

Dvě epizody děj příliš nespěchá, zaměřuje se na Standu Láníka, jeho nejbližší okolí, ale i hutnou atmosféru. Tohle mi velmi sedlo, dění mimo pana herce, pozadí jeho příběhu, všudypřítomný strach, ať už jste v jakékoliv stranické pozici. Nebo v jeho rodině, bytě... tady k navození strachu stačí pouhý zvonek a neodbytný soused za dveřmi. Právě tím zaměřením na postavy a hutnou atmosféru připomene Herec to lepší z tvorby zaměřující se na padesátá léta. Proto jsem příliš nepochopil odbočku na statek, ta totiž oproti zbytku působí značně nedomyšleně, navíc je úplně zbytečná. Když už, tak se tohle mohlo jen zmínit v rozhovoru a jít na poslední akci, poslední pointu. Ty dělají Láníka tím, čím je, nikoliv nadějným matematikem, ale hercem, který svoji roli nikdy neopouští. Poprvé překvapí, aby se podruhé čekalo, jestli v jeho přístupu k věci přijde nějaká změna. Jan Cina působí takovým nejednoznačným dojmem, což mi k postavě, u které si nemůže být jistý nikdo, vlastně velmi sedne. Ale abych třetí epizodu jen nehanil, krom závěru je tu ještě část "v čekárně", kde se na průhledném skle nad Láníkem střídají boty a psychický nápor je doslova cítit. 75% (11.02.2024)

Snaha napsat třídilnou televizní inscenaci z přelomu let 1952 - 1953 je nepochybná a navíc povzbuzená řadou kvalitních výkonů mladých herců počínaje Janem Cínou v titulní úloze. Srovnatelné charakteristiky lze použít i pro Vassaryovou, Klimovou i Bokovou. Snaha scénáristy dostát zadání zplodila text sice zasazený do prostředí zahalené tváře padesátých let a upozorňující na sovětské "poradce", leč také dílo trpící křečovitostí podání a celkovou nepřesvědčivostí, která vedla místy až ke křečovitému spojování řady scén a výstupů. Démonické se v tomto podání změnilo v tezovité. V neprospěch věci. (08.01.2022)