Král Staten Islandu

Hodně jsem se na tento snímek těšil. Mám rád filmy Judda Apatowa, jelikož mi sedl jeho styl humoru a jistá přirozenost, která z toho plynula. Apatow ukazuje, že umí i dospělejší filmy(Komici jsou fajn, ale lidé od toho filmu očekávají něco jiného než dostanou). A mě to dost sedlo. Tento film stojí a padá na tom, že se dokážete vžít do kůže hlavního hrdiny. Pokud to dokážete, tak pro vás budou mít konkrétní scény význam a nebude to "jen" póza. Nechci tvrdit, že je film chytřejší, než se tváří, ale rozhodně má v sobě víc(srdce). Normálně by to bylo takové menší indíčko, ale díky Apatowovi a jeho zkušené režii je to něco více. Není to tak vtipné, přesto je to upřímné a opravdové. Divácky to není nejvděčnější, ale i tak je to film co stojí za to vidět. Po herecké stránce je to super a má to dost dobrých momentů. Pete Davidson je opravdu talentovaný a snad ho budu vídat častěji, navíc se podílel na scénáři, a je to pocta jeho otci. Marisa Tomei hraje parádně a v této roli mi sedla. Maude Apatow má dobře rozjetou kariéru a přál bych jí více rolí. Billa Burra znám z jeho vystoupení a zde si ukradl spoustu momentů pro sebe a je fakt dobrý herec. Pro Steve Buscemiho jde o srdíčkový projekt a je to vidět. The King of Staten Island je dobrý a zajímavý film a Apatow to natočil velmi civilně a hezky. (10.09.2020)

Po dlouhé době ve vyčištěném kino-kalendáři zase film, co má trošku větší ambice. Ryze osobní projekt Peta Davidsona (úžasná proměna zprvu nenáviděné smažky v cool kluka, se kterým lze soucítit), zhmotněný rukou zkušeného Judda Apatowa, na jehož feel good atmosféru se lze prakticky vždy spolehnout. Škoda přeškoda, že tempo mě po polovině trošičku unavilo a 130 minut dlouhá stopáž dopomohla k rozmělněnosti snímku a nakonec to nebyla taková šleha, v jakou jsem doufal. Ale závěr a můj velký oblíbenec Bill Burr ve snad první velké filmové roli mi to hravě vynahradili. A emoce také zafungovaly, takže za mě plně zasloužených 8/10 a víc takových snímků. (09.07.2020)

Nezávislá scéna je dlouhodobě to nejlepší, co americká kinematografie nabízí a většinou nepotřebuje žádný větší rozpočet. Judd Apatow dokázal, jak talentovaný tvůrce je. Originální a nápaditý scénář, k tomu výtečně napsané postavy, které si nelze neoblíbit. Nad očekávání skvělý film. Smál jsem se, plakal jsem... 90 % (13.09.2020)

Král ze SI je další zářez do Apatowy pažby výborných filmů, který se ale od jeho ostatních filmů trochu liší. Komická složka jde totiž dost stranou (né že by se neobjevovaly fórky a vážně povedené scény, těch je tam totiž hromada), protože rozbor postav a celkově psychologická část filmu je až překvapivě komplexní a hrozně dobře zpracovaná. Vynikající feel good, emoce fungují a Scottovi to věříte, protože Pete Davidson je pro mě sakra neokoukaná sympatická neznámá a fakt, že více či méně hraje ve svém vlastním životopisném filmu s nějakými úpravami, jen podtrhuje celkový pocit z filmu a jeho herectví. Další herci jsou rovněž hrozně fajn. Až po filmu jsem zjistil, že Bill Burr vlastně hrál toho drobnýho zrzka z Breaking Bad. Prostě jsem ho nepoznal. A ať mi nikdo nepovídá, že v Davidsonovi není něco z Buscemiho. (28.10.2020)

„Vypadáš jak anorektická panda!“ Komediální hitmaker Judd Apatow přeřadil do trochu komplikovanějších sfér. Kupříkladu už jeho užvaněná taškařice o životě na prahu čtyřicítky naznačovala, že autor lehce stepuje u dveří serióznější látky ze života. Tady to jen dokládá. Váhu to má, Apatow ale opakuje své předchozí „chyby“ a „chybičky“. Znovu si každý z jeho vyprávění vezme to své, každý si uvědomí nějakou tu životní pravdu. Režisér je oproti svým prvotinám hodně umírněný (nálepka komedie není zrovna pravdivá), chce toho ovšem znovu říct hodně, ale ne vždy to tak úplně funguje. Jednoduše zase vytáhl z klobouku až příliš témat, ale (dobře) pracuje jen s některými z nich, jindy se ta snaha docela bortí. A směřuje k určité rozmělněnosti snímku. Hlavní postavu Scotta hraje Pete Davidson, který se na Staten Islandu v New Yorku narodil, rovněž ho trápí Crohnova nemoc, rovněž v určité etapě svého života nemohl fungovat bez marihuany, rovněž měl myšlenky na sebevraždu, rovněž přišel při požáru o otce (jen v jeho případě šlo přímo o teroristický útok z 11. září). A Scott přešlapuje a neví, co se životem. Ve výsledku jde o jakousi terapeutickou biografii, tvůrci celkově operují s mnohem složitějšími charaktery. Během (znovu enormní) stopáže se postavy dostanou do několika slepých uliček, přesto je tohle setkání milé a hlavně uvěřitelné. Má fajn atmosféru, zvláštní momenty, funkční emoce a (jak už jsme u Apatowa zvyklí) báječný herecký ansámbl. (17.07.2020)