Bumerang

Slušný herecký výkony Schmitzera, Heřmánka a Dlouhýho, celkem slušná atmosféra podpořená hudbou (tušim, že to byla Beethovenova sedmá symfonie), naopak trochu slabší scénář a navíc jsem na konci postrádal nějaký rozuzlení nebo pointu. Myslim si, že se z toho dalo vymáčknout víc. Jinak mi přišlo dost mimo obsazení Milana Šteindlera do role velitele lágru. To pro mě vždycky bude komik. To je skoro stejný, jak kdyby toho velitele hrál třeba Luděk Sobota. 60% (26.03.2014)

Neskutočne ma lákal námet v podobe nútených prác pre politických väzňov v lágroch. Tradovali legendy o tom, akým spôsobom tam boli ľudia s opačnými názormi doby, ktorá si to vyžadovala či vynucovala - týraní. Najmä preto som tak nejak dúfal, že ma snímok vtiahne do deja, že ma samotná skúsenosť bude aspoň čiastočne bolieť tak, ako hlavných predstaviteľov. Lenže ono to má taký zvláštny nádych, k čomu prispelo najmä herecké obsadenie, ktoré vďaka svojim nesympatiám, nedokázalo vo mne vyvolať žiadnu empatiu či antipatiu. Taktiež neviem, ako si ma môže získať film s tak výborným námetom, keď (ako píše užívateľ "misterz") dejovo negraduje, či samotná eskalácia konfliktov v podstate skoro neexistuje. Na jeden krát možno nie najhoršia skúsenosť. Ako snímok, ktorý by mal odstupom času pobúriť, respektíve vyvolať odpor voči dávnemu režimu - nefunkčné. Prišlo mi to ako zážitky "z vojenčiny" Slovákov v Aši, respektíve Čechov v Spišskej Novej Vsi. Dokonca aj tam bola väčšia šikana .. (01.12.2021)

Ťažká atmosféra lágru na mňa doliehala a tú zimu som cítil až v obývačke. Ide však o možnosť odpustenia aj tých najhorších hriechov a že to nie je vôbec ľahké. Spravodlivosť vtedy, a trochu aj dnes, mala pokrivené váhy a najviac to vidno na titulkovom dodatku k filmu o počtoch obetí a uväznených. Film je na mňa až príliš psychologický, s minimom deja ma nezaujal tak, ako iné protikomunistické výpovede. (18.11.2013)

Sesbíral několik filmových cen, největší pozornost na sebe strhl civilní ypsiloňák Jiří Schmitzer. Dusivá tíha řady let bez naděje ale možná dopadla na každého, jenž se tohohle natáčení zúčastnil. A na leckteré diváky jakbysmet. V pracovním lágru se léta páně 1958 objevuje bývalý náčelník, který byl ještě nedávno neomezeným pánem, jenže tady hned zkraje schytá od spoluvězňů nakládačku. Pomůže mu politický vězeň Svoboda, šlachovitý a zachmuřený bývalý lesák, odsouzený na dvanáct let za velezradu. Ač si leckoho popudí proti sobě. Je patrné, že tvůrci kvůli maximální věrohodnosti načetli dostupnou literaturu i vycházeli ze vzpomínek pamětníků, ostatně autor námětu a scénáře Jiří Stránský sám politickým vězněm byl. Škoda ovšem určité plochosti a patosu i slabší gradace příběhu, silné téma si občas zasloužilo i pevnější vedení. 70% (14.07.2016)

Předzvěst tvůrčí senility. Vážný námět, scénáristicky a režijně zpracovaný sklepáckým způsobem, který kouzlem nechtěného humoru překonává ten chtěný z Černých baronů. Co se od Stránského ve filmové podobě někdy povedlo ? Kromě skvělého Schmitzera hromada výkonů, zapomenutím vysvobozující jejich představitele, nejvypjatější scény jsou zpracovány lajdácky. Pokud se herectví v obsazením skromnějších scénách usadí, mění se tempo k nudnosti. Stivín se jako příliš často s příběhem (když styl filmu schází) míjí, Šlapetova kamera je nevyužitá a zde zcela zaměnitelná. 2-3* (18.11.2013)