Čest a sláva

Kolega Mchnk to napisal priam tak, ze genialne. Rovnako, ako genialny je cely film Cest a Slava. Vysoko vyzdvihujem reziu Hyneka Bocana, drsnu a tvrdu realitu 30 rocnej vojny /1618 - 1648/, vyborneho Hrusinskeho a priam perfektne dialogy. Cest a Slava je dalsim krasnym dokazom toho, ze v 60. rokoch 20. storocia vznikaliv kinematografii byvaleho Ceskoslovenska skutocne kulty. Holt, teraz co vladne ..... tak k tomu sa nebudem vyjadrovat, lebo by som musel sklznut do vulgarizmov najhrubsieho zrna. 94 % (13.11.2013)

Vynikajúci takmer neznámy historický povedzme že psychologický film, stojaci na hereckých výkonoch hereckých es. Nie nadarmo režisér často využíva veľké detaily ich tvárí. Bočan svojim prístupom navodzuje dojem, že scenár je maximálne presný v zobrazení dobových reálií, prekreslenia postáv a že všetko prebehlo podobne aj v skutočnosti (to bude dané zrejme predlohou). Je obdivuhodné, že sa kedysi tak ľahko (alebo možno že aj nie) zháňali peniaze na tak náročné a nedivácke látky, akou rozhodne Česť a sláva je. Bohužiaľ jediná bojová scéna filmu je dosť odfláknutá a pôsobí dojmom, že bola nakrútená na prvú klapku. Odborná pomoc by sa určite hodila. Našťastie ťažisko filmu je niekde úplne inde. (05.03.2014)

Bočanův opus magnum. Téměř filozofická filmová esej, tvrdá a surová, která se navzdory svému historickému ukotvení až nebezpečně dotýká soudobých politických a společenských otázek, zvláště ve vztahu jedince k autoritám. Jsou-li v souvislosti s tímto snímkem takřka jednohlasně jmenováni herci, mělo by být také vysloveno jméno kameramana Jiřího Šámala, který vytvořil nezapomenutelné, zdrsnělé obrazy českého venkova, připomínající v mnohém Vláčilovu Marketu Lazarovou. Baladický nadčasový příběh, zahalený do jiskřivě mlhavých přediv života všedních dnů v nevšedním čase, je něco, k čemu se budou lidé neustále vracet a obdivovat fascinující krásu českého filmového umění. (30.07.2019)

Třicetiletá válka ve všech stínech její kruté a nelítostné podoby, náboženské rozpory, utrpení sprostých lidí a nevyrovnanost české šlechty přijmout "Cuius regio, eius religio". Fridrich Falcký už je po smrti, ale víra utrakvistů stále žije a probouzí nový běs a krveprolití.....skvělá hudba Zdeňka Lišky a bravurní výkony hlavně Rudolfa Hrušínského a Karla Högera. Kam se hrabe Hollywood s jeho ztvárněním třicetileté války, tady Vám teprve dojde hrůznost té doby. (13.11.2015)

Naštěstí jsem v té době nežil, ale takhle nějak si představuji dobu temna v období po třicetileté válce. Zima, bláto až po kolena, hlad a místo hradu spíš ruina. To jsou podmínky českého šlechtice a rytíře Ryndy v podání Rudolfa Hrušínského. Žádná romantika to rozhodně nebyla, a proto se nelze divit, že jeho hlavní cíl bylo jídlo a ne nějaká politika. Plné břicho je zkrátka přednější starost než nějaké ty ideály. K plusům bych přidal minimalistický příběh plný běžných starostí i velkých ideálů, skvělé obsazení, působivou kameru zejména ve velkých detailech a temnou hudbu, která se parádně hodila k černobílé kameře. Vše dohromady dalo místy až uhrančivou atmosféru, ze které mi nebylo dobře po těle. I přes ten nelehký pocit dávám čtyři hvězdy. (08.09.2020)