Candyman: Ďábelský přízrak

Má to tri obrovské klady - kamera, Candymanové vraždy a záverečné animované titulky. Zvyšok je priživovanie sa na pôvodnom filme, ktorý kládol dôraz na atmosféru. Tá tu veľmi nie je, hoci nočné Chicago má niečo do seba. Odkazy na pôvodný film síce poukazujú na to, že tvorcovia majú originál v úcte, chcú ho posunúť niekde ďalej a zároveň byť osobitý. Bohužiaľ pracujú v mantineloch pôvodného príbehu. Nedokážu preklenúť dobu kedy vznikol pôvodný film s tou súčasnou. A nie vizuálom. Ale spôsobom rozprávania. Tým pádom z toho vzniká prapodivný zlepenec nového hávu ale veľmi starého príbehu. A tým pádom film veľmi ako prekvapiť. Je predvídateľný. A napätie v ňom nefunguje takmer vôbec. Na zabitie večera stačí. Ale akosi som naivne dúfal, že to vypáli trochu iným smerom. V zásade taká rutinná jazda, ktorá pre tých čo žáner poznajú, neponúka až tak veľa. (23.09.2021)

Já jsem příjemně překvapený, jak dobrý to bylo. Asi jsem vystihl tu nejlepší chvíli na projekci a možná jsem, po přečtení x recenzí, nečekal víceméně nic dobrého, ale já si to zkrátka užil. Baví mě rozšíření příběhu, hodně částo jsem měl takový ten příjemně nepříjemný pocit a závěr mi vykouzil hororový úsměv na tváři. Povedená žánrovka, pokračování kultu ( čti - původního Candymana z roku 1990 ), které se nemusí vůbec stydět a těch pár aktuálních vsuvek, které zjevně už musí být v každém americkém filmu, se dají v klidu překousnout. Možná mi trochu a občas vadila ta digitální stránka, která je sem tam zbytečně poznat a pár hluchých míst v průběhu určitých pasáží jemně nelogické, jinak jsem si ale pošmáknul. (04.05.2022)

Nesklamaný. Nie je nato totiž žiadny dôvod. V rámci žánru “strašidelných, mestských príbehov” ala “Temná legenda” či “Viem komu si honil minulú jeseň pri vŕbe”, bez mimoriadnej kvalitatívnej odchýlky. V podstate by sa dalo povedať, že je to na jedno kopyto priemernej úrovne, kedy niečo obdobné jedného nadchne viac, u iného zas plnohodnotne nenaplní očakávania. Stred ako vyšitý bez urážania sa .. (30.09.2021)

Jordan Peele vyvolal po letech cukrovkáře Candymana, jehož slinivka už za ta léta utrpěla nejeden diabetický kolaps, ovšem stále perfektně slyší na pětkrát opakované zaklínadlo do zrcadla v podobě jeho jména. Skutečným kolapsem je ale tahle revitalizace. Amputace způsobená gangrénou je namístě. Nejprve bych vyhodil režisérku, která se pro režírování hororu vůbec neosvědčila. A pak za ní hned člověka, co schválil tuhle otřesnou interpretaci, která usmrtila jakýkoliv potenciál navázat na klasickou hororovou značku. Začnu tím, co mě iritovalo nejvíc: jakákoliv zmínka o legendě Candyman je doprovázena ultra pitomým loutkovým divadlem, kdy jsem si nebyl jist, zda si režisérka Nia DaCosta tropí legraci, zda včera byla s dětmi na odpoledním dětském představení, nebo ke spolupráci kontaktovala soubor Jaroslava Vidlaře. Sakra, když se ta nevkusná hrůza objevila v hororovém filmu, kde neměla co pohledávat, tak mě bulvy vyjely jak Jimu Carreymu v Masce. To bylo zatěžko tyto sekvence natočit na patřičné úrovni?!! Samozřejmě to není jediná výtka. Film se rozjíždí moc pomalu, tempo nenabere žádné a nenabídne ani příliš extra maso, respektive neblýskne se scénou, co by dostala diváka do varu. Ano, scéna zabití v galerii, která je jednou z prvních, sice vypadá brutálně krvavě, jenže nadlouho zůstane nepřekonána. Další nášup mohla obstarat potenciálně brutální sekvence na školní toaletě, která ovšem převládající sterilní dojem jen umocní. Kapitolu nedobrého pocitu znásobuje herecký casting. Yahya Abdul-Mateen II v titulní roli je absolutně nevýrazný černoch. O moc lépe na tom není ani zbytek herecké osádky. Pochopitelně, jak je už tradicí u pana Peeleho, se naveze do rasistické problematiky, která vlastně v hororu nikoho nezajímá a působí rušivý element. Opakovaný (rasistický) vtip totiž přestává být (pro bělochy) vtipem. Samozřejmě pro znásobení kontroverze je zde přítomen rasově smíšený homosexuální pár. Kdyby si raději pohlídal, co vlastně jeho realizační tým vůbec nezvládl - tedy to nejzákladnější, kdy se nedostavuje žádné napětí, gradace a hororový výkon, namísto blábolivé koketérie s uměleckými prvky a impotentními hororovými scénami, udělal by královsky dobře. Film by to možná na průměrné známky dotáhl, občas se totiž objeví tak trochu tajemný muž z prádelny, který chce nalít trochu náboje do té mizérie, pár scén touží být atmosférickými, jenže je to v součtu přece jen málo, navíc se jedná o film zařazený do kin, kdy tedy není o co stát. Jedná se totiž o vyhozené peníze za vstupné. Candymana po tomhle kvalitativním propadáku, kdy jsou mně mnohem milejší následná béčková pokračování z devadesátých let minulého století, už hned tak někdo nevzkřísí. Peele si může nyní do zrcadla opakovat nejméně stokrát jsem blbec, zazdil jsem šanci vzkřísit něco, co už je, pravda, dávno mrtvé a zapomenuté. 4/10 (06.10.2021)

Překvapivě smysluplné navázání na původní film z devadesátých let a akurátní aktualiazce pro dnešní dobu. Umí to být nepříjemné a znepokojivé, aniž by to explicitně ukazovalo násilí (což ostatně nedělal ani původní film). Zároveň to umí být krásné a estetické (film je hravě natočený tak, aby využíval různých odrazů zrcadel atp.), ačkoli se pojednává o ošklivých věcech. Lepší filmové řemeslo jsme letos na poli hororů asi neměli možnost vidět. (04.09.2021)