Candyman: Ďábelský přízrak

Mladý umelec sa vydáva nájsť inšpiráciu do známeho ghetta v Chicagu. Tu stretáva muža, ktorý mu povie historku o chlapovi prezývanom Candyman. - Nič svetoborné, ale som prekvapený z toho, že tu BLM osveta nebola až taká agresívna, ako tomu bolo u niektorých ďalších hororov posledných rokov. Velmi sa mi páčil aj soundtrack. Dejovo to už tak dobré nie je, ale mytológia je celkom slušne rozvinutá, čo bolo u viacerých hororov, ktoré som v poslednej dobe videl, najväčším nedostatkom, takže v tomto tvorcov chválim a je to za celkom silné tri hviezdy. Tony Todd mal ale dostať ovela viac priestoru. (01.01.2022)

Původní film z 90. let mám celkem rád a v pubertě jsem u něj umíral hrůzou, takže jsem byl na sequel hodně zvědavý. Po stránce toho, jak organicky to navazuje na originál, mě to celkem příjemně překvapilo - naroubování děje nového Candymana na toho původního dává absolutně smysl (btw. zaujalo mě, že postavu Anne-Marie McCoy ztvárnila v obou filmech stejná herečka, Vanessa Williams, kterou jsem po těch 29 letech od natočení prvního filmu vůbec nepoznal, jak se v obličeji změnila; v sequelu rovněž zazní hlas Virginie Madsen z jedničky, což mi přišlo fajn a nevadilo mi to tam, a dokonce se tam v malé roli objeví i sám původní Candyman, Tony Todd). Nicméně moje opatrná očekávání (živená hlavně v úvodu filmu), zda by nový Candyman nemohl být náhodou taková pecka jako kdysi Uteč, zůstala bohužel nenaplněna - na to, že to má jen 1,5 hodiny, se mi to nějak nepříjemně táhlo, místy se mi tam téměř vkrádala nuda, strašidelné momenty jsou strašidelné přesně tím způsobem, který nemám rád (stísňující napínavé ticho, které je ukončeno hlasitým zvukem a nějakou akcí), a někdy cca. od 69. minuty se to zvrhne do něčeho, co už mi nedávalo smysl a co mě vůbec nebavilo, včetně příšerného rozuzlení. A taky mi přišlo, že soundtrack lehce vykrádá geniálního Glasse z jedničky, a bylo mi trochu líto, že z nového Candymana byl téměř kompletně vypuštěn motiv urban legends, který měl v původním filmu zásadní význam pro celý děj. Takže za mě spíš zklamání a nepochopení toho, s jakými pohnutkami ten film vlastně vzniknul. (25.11.2021)

Zajímavé pojetí Candymana. Už je to nějaký ten rok, co jsem viděl původní film, ale myslím si, že můžu tvrdit, že v této verzi se rasismus zkoumá mnohem více. Což je samozřejmě v pořádku, ale... moc mi to tu nesedlo. Máme tu na jednu stranu ukázány různé úspěšné černochy pohybující se v umělecké sféře, kteří se skrz hororový děj dostávají ke kořenům rasismu na jednom chudším sídlišti. To není kdovíjak zajímavé, ale dějově je to hlavně horor, takže dejme tomu. Bohužel postupně jsou postavy čím dál míň sympatické a to v čele s hlavním hercem. Možná jsem to špatně pochopil a někdo by mi to lépe vysvětlil, ale fakt se mi nelíbilo finále, kde se vlastně Candyman stává jakýmsi symbolem odporu proti rasismu či aspoň rozhořčenou obětí rasismu... nebo se můžete obecně dovolat jeho smrtícího háku, když vám někdo ubližuje? To vůbec nedává smysl v rámci filmu, kde několikrát je Candyman vyvolán úplně náhodně a úplně náhodně masakruje lidi, kteří nic neudělali - a mezi nimi jsou i černoši. Možná si někdy dohledám nějaké vysvětlení a komentář změním, ale v tuhle chvíli na mě Candyman působí jako film, co chtěl být slasherem i politickým komentářem a je to k sobě sešitý horkou jehlou, takže výsledek nějak nefunguje. Občas je tam ale nějaká fajn natočená scéna a je to vcelku zábavné. (5/10) (06.07.2022)

Mestské legendy sú pre mňa jednou z najlepších ingrediencií hororu ako takého. Candyman 2021 je presne podľa môjho gusta: temné, pomalé, rozvážne, príjemne rozvláčne, ponuré, dospelé, krvavé, ale nie prehnane, občas jemne humorné (bez toho, aby to narúšalo konzistentnosť pochmúrnej atmosféry). Kasting výborný. Tvorcom sa podaril husársky kúsok: Tonyho Todda do filmu rozmiestnili tak šikovne, že budí dojem, že je v každej scéne a pritom nemá ani 180 sekúnd. Samozrejme, ohromne veľa filmu dáva Cabrini-Green. Pritom ale úplne inak, než v geniálnej jednotke. Svojská štvrť za desaťročia podstúpila revolúciu a vyzerá úplne inak, ako v prvej časti, čo je realistické, lebo všetko na svete sa mení, ale zároveň niektoré temné veci z minulosti pretrvali do dnešných dní. A to je realistické tiež, lebo naopak iné veci sa nemenia, pretože to zlo, tá hlúposť a malosť, to všetko je v nás geneticky zakódované, nikdy sa nepoučíme. Režisérka fenomén Candymana ako takého šikovne a nečakane zasadzuje do širšieho kontextu. Už ani zďaleka nejde „len“ o „nejakého“ neprávom zavraždeného maliara, ale o krivdu páchanú istou častou spoločnosti na inej časti populácie, pričom po tejto krivde zostáva temná machuľa, ktorá sa systematicky, zacyklovane vracia. Kameraman John Guleserian sa do slova a do písmena láskyplná hrá s vynikajúcou architektonickou stránkou snímky. S panoramatickými zábermi. So zábermi na  závratne vysoké budovy. S opustenými starými ulicami. S modernými skvostmi. S interiérmi. Aj s exteriérmi. Raz bohatými, inokedy chudobnými. Jednotku považujem za jeden z najlepších hororov desaťročia, pretože vrátila žánru vážnosť a preniesla ho z temných lesov na sídliská a do miest, kde zlo vyčíňa paradoxne napriek tomu, že je všade plno ľudí, ktorí by vám mohli pomôcť, ale namiesto toho sa na vás pekne krásne vyserú, aby sa nenamočili do problémov. Alebo im je to fuk. Alebo by vám aj pomohli, ale voči zlú sú bezmocní. TO je horor. O Candymanovi 2021 môžeme s čistým svedomím hovoriť ako o štvorke, hoc explicitne nadväzuje len na jednotku. No nemal som pocit, že by popierala udalosti z dvojky a trojky. Ale je natočená tak umne, že ju v pohode môžu vidieť aj diváci, ktorí nevideli prvé tri diely. Takto by podľa mňa mali vyzerať reštarty: aby to neboli jednoduché remaky, mali by brať do úvahy to, čo v minulosti zaznelo, avšak nemali by tým byť otrocky zviazané. Keďže jednotku zbožňujem, vychutnával som si chuťovečky typu „Vanessa Williams hrá v oboch snímkach rovnakú rolu“, alebo „v Candymanovi 2021 síce existuje Daniel Robitaille, ale explicitne (s výnimkou bábky) ho nevidíme, čiže v danej úlohe nevidíme ani Tonyho Todda. Ten technicky braté hrá úplne inú postavu. Pritom v dobe, kedy píšem tieto riadky, je na IMDb podľa mňa pri hercovom mene nesprávne uvádzané meno postavy Daniel Robitaille. (22.09.2021)

Jordan Peele očividně zavolal pár černým bratrům s hákem a cukrovinkama pro děti pana domácího – a perfektně zde demonstruje, jak má vypadat objektivně kvalitní moderní horor. Závěrečný titulky prostřednictvím stínohry, které v podstatě parafrázují historii rasově motivovaného lynčování v USA, jsou geniální. Motiv rasismu je zřejmě i důvod, proč většině uživatelů ČSFD u sledování evidentně praskla žilka, a mě to actually těší...... [#HORROR'SNOTDEAD] (03.10.2021)