18 dárků

+4* možná to ke mě nesedí, ale dokážu být i citlivý a vyronit kromě jiných tělních tekutin i nějakou slzu ;-). A tento italský film to přesvědčivě dokáže dostat i z Vás. Je pravda, že podobným sentimentálním dojákům se vyhýbám a nemám rád citové podbízení. U toho mě to však nepřišlo tak klišoidní jako u starých známých amerických bijáků. Příběh má hlavu a patu, spád a sympatické herecké obsazení. A navíc zůstane v paměti i po pár dnech, což se málo kdy stane. Nejspíš se ve slabé chvilce nebudu bránit i opakování, tak není divu, když má své čtyři hvězdičky jasné. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (25.06.2024)

Vittoria Puccini alebo Elisa z Rivombrosy, čo je jeden z mojich obľúbených historicko-romantických seriálov, hrá zase paradoxne postavu s menom Elisa. Dnes už sa na tú Elisu až tak nepodobá, má podstatne kratšie a svetlejšie vlasy. Ale na šarme to neuberá. Je jasné, že film je postavený tak, aby bol z toho doják. Žiaľ, čakal som viac. Užívateľ maniacxl tvrdí, že sa tu hodne tlačí na city, ale hodinu a pol sa naozaj tak veľa toho neudeje, dosť to stagnuje. Talianske filmy začínam mať čoraz radšej, ale tento sa nezaradí medzi topky. Vyzdvihujem ale Benedettu Porcaroli, z tej už je výborná herečka a to má len 18. Prínosom je, že aspoň som sa naučil nové talianske slovo. Kravata sa totiž povie "cravatta". (11.05.2020)

Příběh možná víc pro ženy, ale tím, že manžel Elisy vypadal jak Gigi Buffon, získal na svoji stranu rychle i mě. Tahle cesta do neznámé paměti naštěstí nebyl kýčovitej doják, ale film s promyšlenejma přechodama z reality do snu, který se daj prakticky vysvětlit. V několika okamžicích se dá jen těžko ubránit slzám, takže všechny plačky varuju. Silný čtyři pecky, 80%. (20.05.2020)

Tohle možná stropem filmové tvorby není, ale tak mi to sedlo, tak se mi líbil námět, obsazení, dojala mě reálná skutečnost, z níž autoři vycházeli, i způsob, jakým pojali propojení dvou časových pásem, že spokojeně hodnotím známkou nejvyšší. Asi každý, kdo čekal dítě, říkal si, jaké asi bude? Jak bude vypadat ve třech, v deseti, v osmnácti letech? Co teprve maminka, která ví, že se toho nedožije. Hezké. Moc hezké a ačkoli dojemné, vcelku docela drsné. (04.11.2021)

Italové se opět vyšvihli skvělým námětem. Musím říct, že oni na to mají dar. Vidím od nich tucet průměrných (u Italů navíc mnohdy ukřičených) filmů a pak na mě udeří něčím, co prostě nevymýtím z hlavy, ani když bych se do ní praštil. A vůbec nevadí, že si tu vypomáhají cestováním v čase. Ten film je více o rodinných tradicích, o určitém rodinném duchovnu, a to je to, co se mi na něm tak strašně líbilo. Plus jsem okamžitě zaregistroval slávistickou šálu v obýváku fotra s účesem Buffona, takže nadšení pro film okamžitě vzrostlo. Plus i výběr hereček tu byl pro Italy nadmíru vydařený – Vittoria Puccini byla herecky totálně top a Benedetta Porcaroli nezahrála, na mládě, také vůbec marně. 18 dárků je citlivý rodinný film, který nelze probrečet, ale na konci Vám bude tak neuvěřitelně zvláštně, že na něj nebudete chtít zapomenout. (26.05.2020)