Le Coup de grâce
Der Fangschuss
Coup de grâce
Režie:
Volker SchlöndorffKamera:
Igor LutherHudba:
Stanley MyersHrají:
Margarethe von Trotta, Mathieu Carrière, Matthias Habich, Marc Eyraud, Valeska Gert, Henry van Lyck, Hannes Kaetner, Franz Morak, Stephan Paryla (více)Obsahy(1)
V roce 1919 se poblíž města Kratovice, na zámku, který obývají Conrad de Reval a jeho sestra Sophie, usídlila jednotka německých vojáků a bojovala zde proti bolševickým partyzánům. K jednomu z vojáků Erichovi, cítí Sophie silnou náklonnost, ale nakonec se dozvídá, že Conrad a Erich jsou milenci. Odchází ze zámku a přidává se k partyzánům... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
Nenaplněná láska, území nikoho a stále probíhající konflikt. Potěšily mě dobové reálie, podařilo se mi nasát tu prazvláštní atmosféru, bavilo mě sledovat nejistý a komplikovaný vztah dvou nešťastných jedinců, který ani nemohl skončit jinak. Zaujal mě ten velmi chladnokrevný konec. Moje druhé filmové setkání s Volkerem Schlöndorffem se mi líbilo více, hodnotím silnými 4* (přesto jsem znovu cítil tu jakousi odtažitost, možná jeden ze znaků režisérova stylu, nevím). ()
Volker Schlöndorff v "Ráně z milosti" opět dokázal, že převést literární dílo na filmové plátno umí více než dobře. Tentokrát se nechal inspirovat částečně autobiografickým románem Marguerite Yourcenar. Snímek je výmluvným svědectvím o Pobaltí zmítaném válkou a revolucí a zároveň je příběhem neopětované vášně měnící se v nenávist, znepokojivým způsobem se v něm mísí přátelství, sexualita a násilí. Neméně významnou rovinou filmu je tragický osud pobaltské německé aristokracie, která se v době kdy se "Rána z milosti" odehrává pomalu ale nezadržitelně měnila v relikt minulosti. K celkové působivosti snímku nemalou měrou přispěla výborná černobílá kamera Igora Luthera. ()
Uff, film si možná nezaslouží plných pět hvězd, ale ten konec ... Ten konec mě dostal. V Lotyšsku, těsně po Velké říjnové socialistické revoluci, stále proti sobě bojovali Němci a partyzáni - bolševici. Na venkovském zámku bydlí dva sourozenci a stará teta. Sídlí tam taky němečtí vojáci, kteří chodí do okolí bojovat proti bolševikům. Jednou dopadnou dobře, po druhé špatně atd. Sophie, jedna ze šlechtických sourozenců, se do jednoho důstojníka zamiluje a při každé příležitosti mu to dává najevo. On je ale velmi chladný a výmluvami jí stále dává najevo, že nic nebude. Když Sophie přijde o bratra, rozhodne se k zásadnímu kroku. ()
Na tomto filmu je nejkrásnější to, že dnes, čtvrt století po vzniku adaptace, už téma homosexuality nikoho nešokuje. Schlöndorff se snaži o realistický pohled, ale co se týce filmovych prostředků, jde o klasický přepis románu s divadelním herectvím. Nehledě na to, že převzal z románu i tendenční pohled na homosexualitu (jde jen o potlačenou heterosexualitu a válka je skvělý prostředek k blokaci přirozenosti). ()
Ačkoli by se mohlo zdát, že vliv francouzské nové vlny je nezvratný, Volker Schlöndorff si uchovává vlastní styl a jeho skvělé filmy jsou provokativní obsahem a nikoli formou a tak jsem naprosto spokojená. Zatímco Mladý Törless přišel jako rána z čistého nebe, na kterou nikdo nebyl připraven, o dekádu později už bylo možno se jen kochat. Volba nikoli příliš známého tématu skrze atraktivní román Marguerite Yourcenar se stala dalším výborným odrazovým můstkem pro film plný nevšedních zážitků. Herecky jsem si nejvíce užila žoviální stařenku Valesky Gert (pamatujete na děvku z tingl tanglu z Junghansova němého opusu Takový je život?) a potěšila bezvýchodností situace. Lze cele doporučit. ()
Reklama