Chalífát

Děsuplné a mrazivé vyprávění 3 překřížených příběhů, podání brainwashingu mladých dívek a jejich verbování do chalifátu bylo šokující a atmosféra seriálu houstla tak, že od 4. dílu dále jsem měl husí kůži úplně všude. Psychický teror diváka podaný dokupy s tíživou hudbou Sophie Ersson a chytrým scénářem vytvořil dílo, které tady nemá obdoby a Švédové si jednoznačně kradou první místo seriálu roku 2020. Nepopsatelné emoce. (29.04.2020)

Mrazivé. A místy nesnesitelně napínavé. Vlasy mají jako uhel, modlí se několikrát denně, ženy musejí být striktně zahalené. Někteří se dennodenně bojí o svůj život, jiní dumají, jak ještě víc ublížit západnímu světu. Pervin sleduje, jak zrádcům na náměstí usekávají ruce, přitom její krok přestěhovat se s manželem ze Švédska do syrské Rakky měl být tím správným. Nebyl a už to moc dobře ví. Zatímco ona se stará o čerstvě narozenou dcerku a bojí se každého dalšího dne, on ve skupince stejných služebníků Alláha spřádá plány na teroristický útok na Švédsko. Poznáváme další důležité hráče. Vidinu paláců, služebnictva a čistého islámu v myšlenkách převaluje studentka Sulle, která ve Švédsku v nešťastném věku viní za všechno příkoří rodiče-migranty nebo politiky, a začíná koketovat s radikální vírou. Že by ona mohla být další ovečkou, si všimne školní asistent Ibbe. Třetí důležitou postavou je pak policistka Fatima, se kterou Pervin naváže díky nečekaně nabytému mobilu kontakt. Dokáže ji z města i země dostat, ale potřebuje podrobnější informace o plánovaném teroristickém útoku. Hutné drama, to je disciplína, která Švédům zatraceně jde. Dávkují jeden zvrat za druhým, nenechávají vydechnout a zvlášť v druhé polovině série vše neskutečně šlape. Vizuál je podmanivý, herci naprosto civilní a přesní. Evropa prorůstá terorismem a filmaři nemohou zůstat pozadu. Velká pochvala. (12.08.2020)

„ZAÚTOČÍME NA TY KŘIŽÁKY PŘÍMO V BEZPEČÍ ŠVÉDSKA. A UDĚLÁME TO ZNOVU A ZNOVU. BŮH JE VELIKÝ!...“ /// Normálně to ve mně vře! Heleďte… klidně si vzývejte Aladina, Alibabu s loupežníkama i bez, ale kurva DOMA! Ve svý zemi! Seriál o vyznavačích sraček ve Švédsku a Sýrii je plnej nepříjemnejch ukázek života zůčastněnejch a od čtvrtýho dílu, kdy poznám celkem dobře všechny postavy, je to návyková záležitost. Škoda, že to tak krátký… a ještě větší škoda je, že se stejně asi nic nezmění… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Někdy nevstanu na ranní modlitbu… ale jinak kurva věřím! 2.) Šaria znamená VŠECHNO zdarma! 3.) Thx za titule „Marie Pavlů“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** (25.04.2020)

První tři díly jsem bojovala s tím, že další koukání vzdám. Jedna mužská a jedna ženská postava se neustále hemží a pokaždé mají nějaké jiné jméno. Nemám problém rozlišit Asiaty, ale v obyvatelích Středního východu se fakt nevyznám, kdyby alespoň měli různorodé oděvy, ideálně jmenovky, mohla bych si miniseriál lépe užít. Chalifát celou dobu ukazuje prstem na extrémní islamisty a zdůrazňuje, že jsou velice fuj fuj. Ano, jsou, úplně stejně jako všichni ostatní náboženští fanatici. Mám problém s honem na islám jako takový. Náboženství samo nemůže za to, co z něj udělali fundamentalisté. Úplně stejně negativně bychom mohli a měli nahlížet na katolicismus. S nějakým lpěním na křesťanských hodnotách na mne nechoďte. Opravdu nelpím na loupení majetku ve jménu církve, prznění dětí, upalování čarodějnic, ani na stále přetrvávajícím zákazu potratů a hlavně na tom, že ve jménu boha je možno spáchat cokoliv a komukoliv. Pokud budu tedy základní myšlenku Chalifátu vnímat v tomto širším kontextu jako odsouzení každého dogmatismu a fundamentalismu, které plodí zlo, pak s ní souzním. Závěrečný twist je něco, co má zřejmě diváky překvapit a přivést k obdivu ke scénáři. Já byla překvapena pouze z toho jak strašně hloupě lze vypointovat minimálně průměrný thriller. (28.09.2021)

Donebevolající (sic!) naivita a hlavně hloupost některých postav v seriálu, stejně jako několik do očí bijících náhod vyloženě na efekt, aby se docílilo šokujícího zvratu v ději či napínavé scény, mi brání dát plnou palbu. A upřímně, herecky to teda taky není žádná, ehm, bomba. Závěr si pak možná s divákem nebere servítky a prdí na žánrové archetypy, ale kvůli tomu, že nejde stoprocentně na dřeň, je jeho údernost jen poloviční. Homeland furt na piedestalu. (22.04.2020)