Chalífát

Donebevolající (sic!) naivita a hlavně hloupost některých postav v seriálu, stejně jako několik do očí bijících náhod vyloženě na efekt, aby se docílilo šokujícího zvratu v ději či napínavé scény, mi brání dát plnou palbu. A upřímně, herecky to teda taky není žádná, ehm, bomba. Závěr si pak možná s divákem nebere servítky a prdí na žánrové archetypy, ale kvůli tomu, že nejde stoprocentně na dřeň, je jeho údernost jen poloviční. Homeland furt na piedestalu. (22.04.2020)

Mrazivé. A místy nesnesitelně napínavé. Vlasy mají jako uhel, modlí se několikrát denně, ženy musejí být striktně zahalené. Někteří se dennodenně bojí o svůj život, jiní dumají, jak ještě víc ublížit západnímu světu. Pervin sleduje, jak zrádcům na náměstí usekávají ruce, přitom její krok přestěhovat se s manželem ze Švédska do syrské Rakky měl být tím správným. Nebyl a už to moc dobře ví. Zatímco ona se stará o čerstvě narozenou dcerku a bojí se každého dalšího dne, on ve skupince stejných služebníků Alláha spřádá plány na teroristický útok na Švédsko. Poznáváme další důležité hráče. Vidinu paláců, služebnictva a čistého islámu v myšlenkách převaluje studentka Sulle, která ve Švédsku v nešťastném věku viní za všechno příkoří rodiče-migranty nebo politiky, a začíná koketovat s radikální vírou. Že by ona mohla být další ovečkou, si všimne školní asistent Ibbe. Třetí důležitou postavou je pak policistka Fatima, se kterou Pervin naváže díky nečekaně nabytému mobilu kontakt. Dokáže ji z města i země dostat, ale potřebuje podrobnější informace o plánovaném teroristickém útoku. Hutné drama, to je disciplína, která Švédům zatraceně jde. Dávkují jeden zvrat za druhým, nenechávají vydechnout a zvlášť v druhé polovině série vše neskutečně šlape. Vizuál je podmanivý, herci naprosto civilní a přesní. Evropa prorůstá terorismem a filmaři nemohou zůstat pozadu. Velká pochvala. (12.08.2020)

Integrační téma zpracované komplexně a na půdorysu “Homelandu pro Evropu”, jenž se nebojí porušovat žánrová pravidla, ostře kritizovat švédský systém a divákovi ze začátku věci interpretovat skrze omezenou perspektivu, ve které žijou i hlavní postavy (jako tomu bylo podobně třeba i v Sicariu). V závěru to pak zasadí definitivní ránu svou děsivou autenticitou. (05.04.2020)

Nerozumiem ošiaľu ohľadom tohto seriálu. Pripomína mi to nadhodnotenie Černobyľu, ktorý som si pozrel dvakrát a furt som sa v ňom nenašiel. Dobre, takže Netflix nám teraz dal maličkú sondu do moslimských rodín, ako si spolunažívajú, mnohí z nich fanaticky bijú svoje čelá o dlážku, len aby sa zapáčili svojmu Bohu, a niektorí sa z umiernených tak zradikalizujú, že sú ochotní zabíjať. To ale nie je nič nové, ani prekvapivé a navyše je Kalifát podľa mňa dejovo aj predvídateľný. Celé to bolo len o tom, aby sme si v závere tipli, urobí to alebo to neurobí? Uznávam, že posledná časť stála za to, bola špičková so strhujúcim záverom, ale kľudne stačilo natočiť jeden celý film, osem častí to zbytočne naťahovalo. Ak ide o posolstvo, že sa máme spamätať, tak to si myslím, že už je neskoro. Vo Švédsku je najžiadanejším cudzím jazykom na základných školách paradoxne švédčina, pretože deti už arabsky vedia. Tak ako chcete zabrániť nárastu radikalizácie spoločnosti a smerovanie k islamizácii, keď ste si z nich už urobili občanov? Tento seriál na niečo poukazuje, avšak už päť minút po dvanástej. (01.06.2020)

Jsou dvě ráno, dala jsem si to málem v jediném zátahu. Rozjíždělo se to pozvolna, první dva díly byly jen oťukávací a připravující si půdu, ale těch dalších šest mi nedovolilo se už jít ani najíst. Je to šílené. A šíleně dobré. Také mě to poprvé vedlo k znepokojivé úvaze ohledně chování muslimských mužů k ženám - vždy jsem jejich chování vůči nim považovala za nehorázné, jak se ale tady chovaly dcery (13 a 15 let), podporované matkou k nebohému otci (velkému sympaťákovi), bylo ovšem též odstrašující. Téměř noční můra. Místo toho, aby byly vděčné, že je na ně hodný, ignorovaly ho a chovaly se k němu jako k onuci. (08.05.2020)