Reklama

Reklama

Léto 85

Trailer 3

VOD (1)

Obsahy(1)

Francouzské pobřeží v Normandii, léto roku 1985. Z rádií a kazet znějí The Cure, Bananarama a Rod Stewart. Šestnáctiletý Alexis potkává staršího, charismatického a tajemného Davida. Začíná přátelství plné plaveb na moři, výletů na motorce, nocí beze spánku, svobody a poznávání dospělého světa. Zážitky rychle nabývají na intenzitě, než se vše osudově zvrtne a Alexis se stává hlavním podezřelým v policejním vyšetřování... Režisér François Ozon (8 žen) se vrací ke kořenům mistrovsky odvyprávěným příběhem, který dokonale zprostředkovává atmosféru poloviny osmdesátých let. (Aerofilms)

(více)

Videa (3)

Trailer 3

Recenze (48)

somnar 

všechny recenze uživatele

Na základní úrovni je to samozřejmě trochu otravné, protože tam šestnáctiletý twink v duchu omšelých coming-of-age šablon melodramaticky prožívá nešťastnou lásku, z níž se dostává větami typu "možná jsem miloval jen představu o něm, ne jeho samotného", naštěstí to ale nabízí i další zajímavější (i když nepříliš subtilní) čtení, když to v postupném odkrývání případu nechává všechny vedlejší postavy tápat, hledat vysvětlení (vychovatelka), vidět jen to, co vidět chtějí (Davidova matka) nebo být úplně mimo (Alexův otec), přičemž jediný, kdo příběh dvojice s citlivostí chápe, je teplý učitel. Ostatně i samotný Alex několikrát prohlásí, že "tohle není příběh pro vás", před divákem doslova zavírá dveře nebo musí měnit identitu. Přišlo mi fajn, jak se to díky tomu elegantně vyhnulo tezovitému řešení coming outů i vytěžování queer znaků. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Velice si vážím dobrých písniček, ale podbízivka I am sailing stormy waters / To be near you, to be free zpracovaná pro tanec a táborák mi vzala veškerou chuť k dalšímu dívání, které jsem dosud mnoho stejně neměl. Také jsem něco ne(podobného) zažil, bylo mi 16 a mému příteli 21: jezdili jsme na kolech, vymýšleli další hry o otci Ubu (kamarád vyřezal krásnou loutku), diskutovali o nových knihách, filmech, na zábavy chodili balit holky a pít pivo, atd., k cirkusákům jsem už dávnou nechodili. Přátelé jsme zůstali až do smrti (jeho), i když jsme byli ženatí a měli po třech dětech (dva kluky a holku, holka nejstarší). Co mi tohle může být jiného než minimálně nepříjemné; oba kluci mi byli nesympatičtí i podle vizáže. - Film za jednu hvězdu a za to, že jsem se nedokoukal dávám druhu. A že film dokonale zprostředkovává atmosféru poloviny osmdesátých let, to ať jde Aerofilms někam. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Ozon se toho nebojí. Samozřejmě bych uvítal raději, kdyby se vrátil ke svému protežovanému tématu mladých krásných dívek, ale tak David taky nebyl špatný. Fajn retro (diskotéka, oblečení, účesy), ale ten krimi přesah je trošku slaboučký, i když scénář umně diváka natahuje a co se vlastně Alexovi stalo, zjistíte až asi tak v půlce. Pro přísné zapšklé heteráky silná káva, na kterou ani legendární Zkrocená hora nemá, hoši se toho filmování nebáli. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Nemohl jsem si k dnešnímu svátku přát nic lepšího než nový film mého nejoblíbenějšího francouzského režiséra. Sám bych se asi v současné době neodhodlal, tak jsem za mimořádný zážitek vděčný svojí partnerce, která mi dala vstupenky jako překvapení. Ozon je zpět v té nejlepší formě. Stále preferuji jeho filmy s ústřední ženskou hrdinkou či hrdinkami, v tom je podle mě i na světové úrovni nedostižný, ale i v tomto případě mě hluboce zasáhl. Zcela iracionálně, zato přirozeně jsem se rozplakal u scény z diskotéky, která má být paradoxně tou veselou a euforickou. Hudební složka filmu je vybroušená jako nejčistější křišťál a nechápu, proč Ozon údajně tak moc bojoval o písníčku The Cure, kterým musel vysolit nemalou částku, neboť já za stěžejní, osudovou a přiléhavou ústřední písničku považuji Sailing od Roda Stewarta. Na závěr musím samozřejmě vyzdvihnout herecké výkony, par excellence, nemám slov. Pro mě zatím nejlepší film roku a tenhle film přesně ukazuje, jak USA dostávají od Evropy na prdel v kvalitě. ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

Zajímavá variace na Call me by your name, které se podařilo výborně zachytit esenci letní bezstarostnosti, optimismus první lásky, půvab Francie let osmdesátých a euforickou éru funku a diskoték. Divák velice intimní optikou sleduje dvě retrospektivní dějové linky, jimž François Ozon vystavěl atypický paralelní syžet. S fabulí to už taková sláva není – snímek měl solidní náběh na nadstandardní příspěvek do (doslova) análů queer cinema. Namísto toho děj v poslední třetině zničehonic otočí o 180° a tenhle twist doslova zmrví vše, co zde bylo tak pečlivě budováno. Poslední třetina příběhu je tak plná patosu a nehorázný apatie. Nemám tucha, co tím chtěl režisér sdělit, a jaký poselství měl v úmyslu předat. Že by se pokoušel vytvořit metaforu o zklamání ze ztráty první lásky? Nevím. Dost promarněný potenciál...... [#PRIDE2022🏳️‍🌈] ()

Galerie (22)

Zajímavosti (6)

  • Film sa mal pôvodne volať „Été 84“ („Leto 84“). Robert Smith, spevák The Cure, ale odmietol udeliť Françoisovi Ozonovi povolenie na použitie jeho piesne "In Between Days", pokiaľ sa takto film bude volať, pretože v skutočnosti vyšla o rok neskôr, v roku 1985. Ozon teda napísal Robertovi Smithovi list, v ktorom ho žiadal o nižšiu cenu za práva s tým, že film ale premenuje na Été 85, čo sa napokon aj stalo. (Arsenal83)
  • Natáčelo se od konce května do konce června 2019 v Normandii, konkrétněji v městech Tréport, Yport a Eu (Francie). (ČSFD)
  • Film je natočen na 16mm film. (ČSFD)

Reklama

Reklama