Neviňátka

Seversky strohá, lehce artová, pomalá, nepodbízivá a extrémně nekomerční variace na X-Meny. S tím rozdílem, že v rolích "mutantů" tu neexhibují vystajlovaní týnejdžři nebo herecké celebritní primadony, ale děti, které jsou naprosto přirozené a neuvěřitelně uvěřitelné. A taky s tím rozdílem, že tyhle "X-Kids" spolu bojují opravdu na život a na smrt a jejich "hry" jsou smrtelně vážné a nebezpečné. Nebýt toho, že mě neradostný děj uvedl do mírné deprese a nádavkem mě ještě notně znechutila ošklivost a multirasovost norského maloměstského sídliště, dal bych asi pátou. (13.03.2022)

Prvních 40 minut jsem si říkal, jestli vůbec koukám na stejný film jako ostatní, protože takhle dlouhých 40 minut bylo celkem těžké překousnout. Nápad se tvůrcům určitě zapřít nedá, ale nic jiného ve filmu pozitivně nevidím, a to ať už přes celkový průběh, kdy se ve dvou hodinách nic moc nestane, tak i přes konečnou výpovědní stránku filmu, která má nulový přínos a netuším, co chce režisér výsledkem říct. Máme tady 4 divné děti, ty zničehonic objeví schopnosti, ale jeden z nich má bohužel trauma z dětství, a tak začne na potkání necitelně zabíjet lidi. Konec. Tečka. Nic víc. Herecky průměrné, vizuálně klasicky severské, z hlediska tempa pomalé, atmosfericky nic moc a celkově podprůměrné. Čekal jsem drsné hororové xmeny, dostal jsem drama o dětech s dvěma drsnými scénami a z toho fakt nejsem spokojený... (11.01.2022)

Tak toto je riadna dávka originálnej, Nórskej “sprchy” na úkor maloletých. Povinne odvysielať o 20:00 na pojebanej RTVS, nech mnohí rodičia precitnú v “realitu”, čoho sú NAOZAJ (podaktoré) deti schopné. Tá originálna premysa, ktorú vsunuli do deja, v tomto prípade na jednej strane potešila, nakoľko spravila z “De Uskyldige” niečo svojsky netradičné, no na tej druhej, samotný snímok trošku narušila, keďže dejovo výborne rozohratý úvod o zvrátenom zmýšľaní ratolestí odsunula do sféry, ktorá zrejme nie každého poteší. Za mňa je toto ale jedna z najlepších vecičiek za posledné obdobie, to bez debát .. (09.02.2022)

Nuda na sídlišti aneb začíná to trháním nožiček mouchám a končí doživotím.  Eskil Vogt nabízí zajímavou alternativu vývoje sériového vraha, pracovně bych ji nazval  jepičí superzmrd.  Docela znepokojivé a pochopitelně, že i seversky chladné a ujeté výletování  dětskou psýché, kde střepy v botách autistické sestry zdaleka nejsou tím nejhorším projevem nevinné dětské duše.  Objeví-li pak  malý a ještě neochmýřený vrážek (hezká to zdrobnělina, že?  Můj vlastní copyright!)  při hrách s kamarádkami ve svých patiích tele a pohybově je taky setsakra telenadanej, je na průser samozřejmě zaděláno, naštěstí i pro něj. A přitom to začne tak nevinně, křupnutím kočičí hlavy... No, zdráhal jsem se děckám, tedy kromě autistky, ta byla naprosto libově zahraná!, uvěřit i jen to, že jsou děcka, jak jim přeříkávání textu a ksichtění se nešlo, ale jinak jsem byl s mrazivou alternativou malých zmetků  vlastně spokojenej a tak si nakonec dupnu i čtyřikrát... (20.02.2023)

Minimalistické, surové a nepříjemné drama s několika nepříjemnými scénami, ale také občas až mrtvolně pomalým tempem, které hlavně z počátku dokáže lehce ubít. Na druhou stranu i přes trochu štědřejší stopáž se daří atmosféru šponovat a diváka vtahovat, za což kromě jiného muže i vynikající casting dětských tváří, jímž se skvěle daří prodávat paranormální naturálnost. (29.01.2023)