Americká elegie

Chvílemi se mi ani nechtělo věřit, že tohle je natočené podle skutečné události. Ale myslím, že je to typ filmu, který dokáže dát naději dalším osobám vyrůstající v takových rodinách. Líbil se mi styl, jak je to natočené, vcelku hezky to utíká, i když je tam pár momentů, kdy jsem měla chuť něco přeskočit, protože mi to přišlo zbytečné, nudné nebo ukecané. Naštěstí těch momentů tam není moc. Film je silný hlavně herecky. Amy Adams a Glenn Close jsou dokonalé a ve vzduchu pro ně cítím nominace v nadcházející Awards Season a budou zasloužené. (25.11.2020)

Americká elegie je naprosto excelentní podívaná, která mě prakticky ve všech směrech dokázala strhnout, a ihned jsem tento filmový zážitek zařadil k těm opravdu vůbec nejsilnějším dramatům, co jsem měl tu čest kdy vidět. Už jen to, že se odehrává ve dvou časových rovinách, což je jedno z mých nejoblíbenějších zpracování, jsem velmi ocenil, a to ani nemluvě, jak obě tyto roviny jsou vážně neuvěřitelně výrazné a působivé. Celá zápletka se pak odehrává ve vyváženém tempu, příběh rodiny Vanceových disponuje téměř až lavinovitým množstvím nehorázně silných a vyhrocených scén, které vesměs nemohu označit jinak, než za strhující, perfektní, prostě zcela bezchybné, atmosféra je jednoduše dokonalá, neskutečně výstižná a naprosto mě vtáhla do veškerého dění a nechybělo ani napětí, v podobě nepředvídatelného vývoje děje, kde jsem čekal především na závěrečné rozuzlení, které mě též absolutně uspokojilo a jen potvrdilo maximální kvalitu celého filmu. Nad všemi těmito pozitivy ovšem vyčnívají ještě emoce, které mnou doslova lomcovali od první do poslední minuty a samozřejmě úžasné a neskutečně výrazné postavy, v nichž navíc excelovali veškerý herci, co se ve filmu objevili, takhle silnou sestavu ani nepamatuji, a především Amy Adams a Glenn Close okatě pomrkávají po filmových cenách, které by v případě jejich udělení byly více než zasloužené, ovšem jak jsem již zmiňoval, casting tohoto snímku je celkově zkrátka dokonalý, a to ať už opravdu sympatický Gabriel Basso, tak nadpozemsky krásná Freida Pinto, i talentovaná Haley Bennett, ti všichni tu podávají nezapomenutelné výkony. Americká elegie je tak zkrátka vážně dokonalá, silná, emoční pecka, podpořená strhujícím příběhem, dech beroucími hereckými výkony, prostě poklona a potlesk ve stoje. (03.02.2021)

Moc nerozumím tomu nízkému mezinárodnímu ratingu. Předlohu jsem nečetl, takže nedokážu plně docenit kvality sepsaných memoárů, ale adaptace je to po herecké stránce epesní, výprava s režií více než obstojná, po narativní stránce je to možná mírně kostrbatá mozaika flashbacků s lehce tendenčními postranními úmysly, ovšem na slabší čtyři je to určitě. (19.01.2021)

Ron Howard už dávno není jistotou, jakou kdysi byl. Jistý J.D. se ohlíží za příběhem své vlastní rodiny. Nelehkým, hodí se napsat. Ovšem kdo to má snadné, že? V každé rodině je nějaký kostlivec, nějaká traumata. Tvůrci se snaží, aby jeho vyprávění působilo komplexně, zůstalo však spíš poměrně prázdným rodinným dramatem. Pochopitelně s potokem slz. Má nás přesvědčit o tom, kterak je náročné vyrůstat v chudých poměrech s nespolehlivou matkou a z nich se pak prodrat do jiné společnosti. Funguje to jen napůl. Sice je výkon Amy Adams velmi dobrý, ale pořád je to ten otravný prototyp špatného rodiče. Učebnicový, stokrát ohraný. Navíc tvůrci pořád myslí na ždímání emocí. Kdykoliv se jim to totiž hodí, vytasí se se scénou, která nás má odrovnat. Jenže to by nemohl být za kamerou Howard, který vždy vše tak nějak hezky uhladí, aby to diváctvo zase příliš nebolelo. Pokud se pokoušeli o tzv. misery porn, tedy o dílo, v němž se hrdinům dějí za každou cenu pouze špatné věci, z čehož pak má divák leda tak pocity úmorné deprese, měli se inspirovat u tvůrců série Bludné kruhy s Markem Ruffalem. Tady žádná postava nebudí soucit a vlastně ani nějaký velký zájem. Naopak maskéři odvedli kus práce, Glenn Close je coby starostlivá babička výborná. (09.02.2021)

Myslím si, že nebudu daleko od skutečnosti, když konstatuji, že si film/kniha tu celou „hillbillytu“ dramatizuje daleko za hranicí reality, na diváckém zážitku to ovšem nijak neubírá. Film není hlubokomyslný, ani se o to nijak moc nesnaží, postavy jsou víceméně obyčejné a nezajímavé, ale o to snadněji se s nimi divák ztotožní. Emoční všehochuť scénáře poskytuje přehršel prostoru pro skvělé herecké výkony, a v čele stojí Amy Adams, které z toho velmi pravděpodobně kápne soška. Zasloužená. 80% (24.11.2020)