Otec

Drama, které perfektně ukazuje, že stačí změnit perspektivu vyprávění a ze zdánlivě banálního tématu je originální podívaná o zdánlivé konspiraci a spiknutí rodiny vypudit otce z domu. Florian Zeller nepracuje s náznaky, ale diváka rovnou umístí do centra dění a nechává ho sledovat znepokojivou podívanou, která se postupem času vyjasňuje, aby vyvrcholila dost silnou scénou, která jen potvrzuje, že lidský život je jeden velký koloběh, v němž se od dětství vracíme zase k dětství jen v jiné formě. Vzhledem k divadelnímu původu je jasné, že jde o komorní záležitost, která se odehrává ve dvou místnostech a důraz je v ní kladen na dialogy, které jsou ale napsány natolik dobře, že dokážou strhnout a nevnímat jejich množství. A ačkoli určitá divadelnost ze snímku dost vyčnívá a někdy by potřeboval zrychlit a být živější, tolik to nevadí, protože všechny nedokonalosti vyrovnává fenomenální Anthony Hopkins v hlavní roli, který je zcela přesný a vyvolává ty pocity, co vyvolávat má a sledovat ho je fascinující, za zmínku ale rozhodně stojí i Olivia Colman, jejíž úloha není takového rozsahu a je mnohem niternější, o to větší uznání zaslouží, protože většinu uhrála jen pohledy, povzdechy nebo různými gesty. The Father není veselá podívaná, ba naopak je dost skličující, protože něco podobného může potkat úplně každého (ať už z pozice starajícího se, nebo postiženého), rozhodně je ale výborná, a i když se k ní málokdo bude často vracet, minimálně jednou by viděna být měla. 80 % (09.07.2023)

„Otec” ma zaujal predovšetkým skrz-naskrz autentickým, hereckým výkonom waleského rodáka Anthonyho "Tonyho" Hopkinsa, ktorého postava sa volala jednak rovnako, ako znie i jeho krstné meno Anthony, alebo v jednej scéne dokonca povedal, že sa narodil 31.12.1937, čo zhodne sedí s údajmi v hercovom životopise... Obdivuhodným spôsobom totižto stvárnil človeka postihnutého alzheimerovou chorobou, ktorý sa postupne prepadáva do čoraz vyšších úrovní demencie, až nedokáže poriadne rozlišovať číru realitu, a všetko, čo s ňou skrátka súvisí, a to isté zároveň prežívame i my diváci, ktorého svet sledujeme práve iba prostredníctvom protagonistovej optiky, ktorá býva často skreslená, a tak sme priamou súčasťou nepriaznivého osudu v mimoriadne depresívnom ponímaní. Spracovanie je prispôsobené pôvodnej divadelnej hre Floriana Zellera, ktorý teraz za asistencie Christophera Hamptona, napísal i filmový scenár, a režíruje na placi rozsiahleho, londýnskeho bytu, a to konkrétne po prvýkrát, čiže tým pádom debutuje na poli hraného, celovečerného filmu. Osobne nijako zvlášť extra nevyhľadávam snímky nakrútené podľa hier, pretože mi pripadajú, ako "statické" , čo je možno aj zrovna tento najnovší prípad... ? Zaznamenal som informáciu, že "Otec" pozbieral kopec všelijakých nominácií na najprestížnejšie, filmové ocenenia za kalendárny "korona rok" 2020, ale z nich by som tak maximálne nominoval len starnúceho herca, ktorý i napriek tomu, že má veľmi pokročilý vek, dokáže ešte stelesniť aj takto komplikovanú postavu, za čo mu patrí veľký obdiv, no tentokrát to na cenu Akadémie určite nie je, a to isté platí napríklad pre výpravu, či strih ! Z môjho uhla pohľadu sa jedná o mierne nadhodnotený film. (05.04.2021)

Chvíľku mi trvalo si zvyknúť na obsahový smer filmu. Lebo niektoré sceny sa viackrát opakovali, len sa zmenili  niektoré momenty v tých konkrétnych scénach. A tu som váhal alebo som bol trocha zmätený či sa jedná o stareckú demenciu alebo len o to zbaviť otca svojprávnosti a majetku. Už to, že divák rozmýšľa nad viacerými alternatívami príbehu ukazuje na to, že to diváka zaujíma a je pozorný na všetky skutočnosti, ktoré sa vo filme deju. A tak je rozhodne pútavý, chytí za nejedno srdiečko, lebo príbeh rozoberá starobu rodiča a bezmocnosť dieťaťa, ktorý sa musí prizerať na rozklad osobnosti otca a zabrániť tomu nejde. Na konci filmu som bol rozhodnutý dať filmu 3*, ale ako som si to cele nechal niekoľko dni uležať v hlave som pochopil, že film je štýlom i posolstvom jedinečný a tak som vedel, že si film zaslúži odo mna silne 4*. A rozhodne aj pre bravúrny výkon Anthony Hopkinsa a Olivie Colman, fakt podali dokonalý herecký výkon. (27.07.2023)

[VIDĚNO 9.4.] "I am worried. I mean, losing all my things. If this goes on much longer, I'll be stark naked. And I won't be able to tell what time it is.... I feel as if I'm losing all my leaves." ______ Anthony Hopkins svou vizáží možná zestárnul, ale díky svému nepřekonatelnému hereckému umu je stále neskutečně vitálním pardálem, který nikdy nezklame - poněvadž 'The Father' je nesmírně emocionálně subtilní a z hlediska syžetu perfektně koncipovaná a mnohovrstevnatá geneze o stárnutí a deziluzivním odtržení od reality. Závěr zdrcující. Asertivní pojetí a celkově komorní, ne-li přímo implicitní forma inspirovaná divadelní předlohou jedinečná. Tonda je king.... [#OSCARS2021] (21.04.2021)

Ono i kdyby to bylo naprosto běžné drama o člověku s Alzhaimerem, kterého hraje Anthony Hopkins, tak bych byl spokojený. Jenže tvůrci to pojali originálně a tak to natočili z pohledu právě této osoby. Chvíli jsem se tak v ději ztrácel, chvíli jsem se musel zamýšlet nad tím, co se na scéně děje...ale předpokládám, že to bylo přesně to, co po mně tvůrci chtěli. A já si to tak díky ním neskutečně užil. Plus samozřejmě geniální hraní Anthonyho. To je za hranicí dokonalost. Tam, kam ani světlo nevidí. (27.07.2022)