Otec

Depresivní schíza v čele s výborným Hopkinsem a jeho úctyhodným výkonem, ale v jádru je to pořád... prostě jen drama. Dokáže vzbudit nepříjemné pocity, dokáže zabavit a slabší povahy rozbrečet a současně zaujmout Hopkinsovým charakterem, ale na druhé straně stále nejde o nic převratného, ničím nešokuje a žánrových dramat je tady spousta. Silnější trojhvězda, ale zase opatrně s tím vyzvedáváním filmu do nebes... (06.05.2021)

Filmařsky neskutečně svěží sonda do problematiky stáří a pomalého odcházení jak fyzického, tak primárně psychického. Zcela unikátně otočená a do detailu rozebraná z perspektivy pacienta, nikoliv lidí kolem něj. Nedočkáme se tedy žádných kýčovitě uslzených scén, ani jiných podobných dolování emocí. Zeller na to jde sofistikovaně, místy až detektivním způsobem a fenomenálně hrající Anthony Hopkins nedá divákovi šanci vydechnout. V rámci žánru netradiční atyp, který stojí za to vidět, i když jednoduché pokoukání to není. (25.04.2021)

Jedna z mých největších hereckých lásek, sir Hopkins, dostal letos Oscara. V 83 letech se tak stal dosud nejstarším hercem, který kdy Oscara získal. Už jsem si myslela, že se jeho druhé sošky nedočkám. Teda spíš že on se už nedočká. Ale že předvede svůj životní výkon až v tomhle věku, to by mě nikdy nenapadlo... 'The Father' se pro mě stává jedním z nejsilnějších filmů, jaký jsem kdy viděla. A přiznávám, že především (ale zdaleka nejen!) díky Mistrovu hereckému výkonu. Syrové, nekompromisní, znepokojivé a na nic si nehrající zpracování tohoto těžkého tématu, stojící na perfektních hereckých výkonech. (28.04.2021)

„Budu se muset odstěhovat, tati. Budu muset opustit Londýn.“ - „Opravdu? Proč?“ - „Mluvili jsme o tom. Pamatuješ si?“ - „Proto se tak zajímáš o tu pečovatelku, která je tady se mnou, že? To je jasné. Krysy opouštějí loď.“ Jenže, co když ta poslední starající se „krysa“ už nemůže dál a chce žít také svůj vlastní život…The Father je náročná podívaná. Nejen emocionálně, ale hlavě divákovou perspektivou. Ten totiž přebírá vnímání hlavního hrdiny, tudíž je velkou část stopáže stejně zmatený jako on, takřka neustále neví, na čem pořádně je, co se mu vlastně zdá, kde začíná a končí realita (a přestože se dá v mnoha otázkách dovtípit, některé přece jen zůstanou nezodpovězené). A tak se není těžké naladit na Anthonyho paranoiu, strach a nejistotu, stejně jako zoufalství jeho dcery Anne, která nechce otce opustit, ale zároveň si uvědomuje, že to takhle dál nejde. A jestliže zpočátku jde ze strany otce o psychické vydírání, ke konci je to už čisté volání o pomoc. Herecký koncert ústřední dvojice, zvláště skvělého Anthonyho. Za mě silné 4*. (04.04.2021)

Z počátku jsem byl zmatený, ale netrvalo dlouho a došlo mi, že tohle bude příběh o Alzheimerově nemoci. Anthony Hopkins hraje onoho otce trpícího výše zmíněnou nemocí, přičemž se snaží pochopit, co se kolem něj děje. Spolu s ním je divák vtažen do děje a může si představit, jaké to asi je mít v hlavě nepořádek díky chaotickým scénám a postavám, které v jednom kuse mění svou identitu. Rozhodně jeden z nejzajímavějších kandidátů na letošní Oscary. (29.03.2021)