Pasťák

Předčasně zesnulý autor K. Misař napsal knihu se stejnojmeného názvem, po němž byl pojmenován i film. Novela byla napsána v šedesátých letech 20. století. Je v ní evidentní snaha autora seznámit se s prostředím a pokusit se nějak hochy, chovance pasťáku vychovávat. Časem zjišťuje, že to není možné, ba že ho ta práce nebaví, a tak opoští svět lidských divochů, nevychovatelných osob, aby šel - neví kam. Kniha má zřetelné autobiografické rysy. Film je jeho měkoulinečkovou verzí. Ivan Vyskočil se ale na roli vychovatele - eléva - dobře hodil. ***(21.12.2001) (21.12.2010)

Další výborný novovlnný kus, který vyniká hlavně svou syrovostí a skvělou kamerou Jiřího Šámala. Některé záběry mě svou odvážností překvapily i na poměry Nové vlny. Nemluvě o drsném závěru, který mě svou brutalitou docela šokoval. Na filmu se bohužel až příliš výrazně podepsalo dokončování až po dvaceti letech - děj je lehce skokovitý, ale nejvíce je to vidět, nebo spíše slyšet na synstetizátorové hudbě, která je ve filmu ze 60.let jako pěst na oko. (30.05.2012)

(2x) Při tomhle filmu jsem si uvědomil, že slovo PASŤÁK mohlo být vlastně odvozeno od slova past... V tomhle případě past, do které se všichni dostanou určitým proviněním za trest, u neplnoletých vychovanců jde většinou o kriminální zločin, za svůj prohřešek s požárem v kabinetě na bývalém působišti se zde "za trest" ocitl i jejich budoucí vychovatel. Až napodruhé jsem více zaregistroval jistou paralelu s nacismem (a současně vedle toho s totalitou komunistického režimu) /Pozor, SPOILER!/, když nejdříve učitel vyhrožuje staršímu kolegovi, že ho na základě objevení archivního materiálu udá z kolaborace a pak se sám stává obětí praktík totality v komunistickém systému (připomínajícího v momentu nuceného přidělení místa i praktiky samotného nacismu za války). /Konec spoileru./                                    . . .                                                                                          Rozhodně mnohotvárný snímek s hlubokou výpovědní hodnotou, v kontextu čs. kinematografie naprosto jedinečný obsahem i formou. Situace kolem natáčení v roce 1968 a možnosti dokončení střihu až v roce 1990 se hodně podepsala na ojedinělé a poněkud náročněji ztrávitelné technice filmu, kde zůstala autentická zvuková stopa bez dodatečného namluvení replik ve studiu. Zvuk působí nezvykle ponuře, divně, stejně jako scénická hudba (Vladimír Klusák) v nezvyklém bluesovém stylu a nahraná 22 let po natočení obrazového materiálu. Celkově zvláštní, hodně depresivní dojem. Rozhodně jedna z najzajímavějších filmových rolích Ivana Vyskočila, zaujme i mladý Jiří Krampol v roli drsného chovance Holuba. Plus raritní účast Františka Kováříka /Marečku, podejte mi pero - profesor Hrbolek/ v trezorovém filmu. (85%) (04.05.2018)

Mistrovská psycho atmosféra. Ivan Vyskočil tady zahrál mladýho nezkušenýho učitele tak věrohodně, že mě připomínal prase na porážce nikdy bych neřekl, že je schopen tak přesvědčivýho výkonu. Hynka Bočana mám fixovanýho spíš v pohádkách nebo nějakých light filmech, ale mě přesvědčil, že režisérsky umí i hodně dospělý filmy. Velmi depresivní pokoukání. (05.02.2019)

Jako člověk, kterej pracuje ve stejném oboru a prostředí, můžu jen tiše hlesnout: "Bravo." Realistický snímek s realistickým koncem (ač se to mnohým může zdát neuvěřitelný a přehnaný). Naštěstí to v realitě nevypadá až tak syrově a strašidelně, jinak bych asi dala výpověď. I když jsem si to v tomto případě užila. (10.05.2009)