Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Existenciální studie mladého dělníka, který našel smysl života v politické angažovanosti a po kritice kultu osobnosti hledá východisko z těžké morální krize, vypovídá o roztrpčenosti generace "podvedené historií". Schormův debut byl intenzivní provokací k zamyšlení se nad morální zkažeností doby (po osobních výhradách prezidenta Novotného se film dostal do kin s ročním zpožděním, cena kritiky, jež mu byla poté udělena, byla na příkaz oficiálních míst utajena, nesměla být publikována a film byl odstaven). Celý svět kromě Jardy je mravně a lidsky zpustošený, protože na lži a sebeklamu není možné nic lidsky hodnotného vystavět. Z prázdna deziluze se šklebí jiná víra, jež jakoby zvyšuje nihilistický výsměch jakémukoliv nadosobnímu cíli. Schorm přitom svým hrdinou nepohrdá, neboť i přes jeho omyly rozumí jeho trápení. Historie krutého vystřízlivění z ideálů, jež se ukáží být vírou v šikovně namalovaný plakát, je výstražným mravním apelem: kdo potlačuje hlas svědomí, sám se odsuzuje k trpkému osudu ztroskotance.
Mimořádným talentem 60. let se ukázal být Evald Schorm, který hned svou prvotinou Každý den odvahu rozbouřil veřejné mínění. Poprvé se s takovou otevřeností někdo dotkl hroutících se ideálů. Hrdinou je mladý dělník Jarda (Jan Kačer), někdejší svazácký funkcionář, který si zvykl schematické, černobílé uvažování, jedině v práci viděl smysl svého života. Zastihujeme jej však v situaci, kdy přestává rozumět dění kolem sebe, nechápe, proč jeho víra a nadšenectví se stává předmětem nepochopení a výsměchu. Nechápe, že kolem něho se změnil svět, zatímco on ustrnul v dávno překonaných frázích. Stále by chtěl jít příkladem, avšak svými snahami provokuje, zůstává nepochopen i svými nejbližšími, na holičkách jej nechávají i někdejší spolustraníci, kteří si z něho udělali výstavní praporek svých úspěchů. Schorm se však dívá nestranně. Shledává, jak "švejkování" a ležérnost se stávají bezděkým životním stylem, jak opovržlivě projevovaný nesouhlas se zprofanovanými metodami vůbec nemusí vést k hodnotnější nápravě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (84)

lamps 

všechny recenze uživatele

Místy povedené tragikomické segmenty a polopatické, leč účinné a hlavně srozumitelné myšlenkové přesahy v mých očích dosti znehodnocuje nesourodý a emocionálně rozháraný děj, v němž se často skáče mezi scénami na úkor rytmické a sdělovací kontinuity a k žádné postavě nelze pevně přilnout a soucítit s ní. Nejlepší jsou komické vsuvky jako vystřižené ze života, psychologická stránka je v kontrastu s mnoha podobně laděnými dobovými snímky zanedbatelná a nevýrazná... ()

Bigrambo 

všechny recenze uživatele

S Evaldem Schormem to spolu máme jako na sinusoidě – jednou mě naprosto nadchne, podruhé předloží kousek, ve kterém spolu se příliš nepotkáváme. Tento snímek se bohužel nachází na té spodní části křivky – téma zlomeného budovatele mě příliš neoslovilo (i když v něm byl velký potenciál) a nic na tom nezměnily ani skvělé herecké výkony všech zúčastněných. Tak snad se příště zase trefím! ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Pri podobnom type novej vlny by snáď tápali a možno aj zaspali aj samotní Goddard s Truffautom. Lenže my, čs diváci aspoň vieme, o akej dobe film rozpráva a spoznávame tváre celej hereckej smotánky. Takže pokiaľ vás film nebude baviť a pôjde mimo vás, berte ho ako prehliadku slávnych cameo úloh. Neviem, či nechcem dať dve hviezdy, ale vďaka scéne, kde sa Kačer s Brejchovou zabávajú a vchádzajú do miestnosti, kde stará žena lamentuje nad chorobným stavom svojho muža, prikláňam sa k trom. Je to síce inteligentné a po filme sa vám niečo v hlave rozleží, ale Schorm nielen že nenadbieha divákovi, on sa mu snaží utiecť. Koľko divákov ho aj dobehne, je otázne. Žeby to chcelo ešte v budúcnosti jedno pozretie? ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Snímek Evalda Schorma, kterým po svých dokumentárních začátcích debutoval v oblasti celovečerního hraného filmu, neměl příliš štěstí. Přišlo na něj jen 300 tisíc diváků, a po úspěchu v zahraničí i od kritiků jej komunisté zavřeli do trezoru. Vypráví totiž příběh obyčejného dělníka z továrny (Jan Kačer), který se plně oddá komunistické ideologii a stoupá po stupíncích výš a výš. Pak však přijdou odhalení stalinského kultu a on ztratí to, v co věřil, a nedokáže se s tím vyrovnat. Trpí tím on, jeho okolí i jeho dívka, kterou hraje Jana Brejchová. Ta zde mimochodem ukáže ze svých vnad o něco více, než jsme zvyklí, ostatně díky ní prý na film přišlo alespoň něco diváků. Ostatní v anketě potvrdili, že film je až příliš hloubavý a depresivní, jak se dozvíme v sekci bonusy, v rozhovorech, od Pavla Taussiga (9:55). Dalšími rozhovory jsou s představitelem hlavní role Janem Kačerem Kačer (3:38) a hudebním skladatelem Janem Klusákem (3:18), ale oba na tak malém prostoru toho příliš k filmu neřeknou. Film samotný je černobílý ve formátu 4:3, s českým zvukem ve stereo a s českými titulky i u bonusů. Ty kromě protipirátského traileru v úvodu disku tvoří ještě filmografie a fotogalerie. ()

Morloth 

všechny recenze uživatele

Doba, jež je sice pořád bolestně zarytá do českého povědomí, ovšem její rány se již pomalu zacelují, a jako vždy se zapomíná. Syrovost, s níž je film podán, pak ztrácí na kýženém efektu. Střípky kritiky, po filmu roztroušené, ztrácejí na srozumitelnosti. Proto jsem schopen ocenit vynikající výkony herců, Schormův kumšt, invenci a inovativnost, ale složení této mozaiky je pro mne asi stejně obtížné jako skládat tisícové puzzle poslepu. Nemohu říct, že bych se nudil, že bych odcházel od snímku beze stopy. Přesto také nemohu říct, že bych byl zasažen... A co teď s tím? ()

Galerie (12)

Zajímavosti (7)

  • Komunisté umístili film na černou listinu a uvedení se odložilo o jeden rok. O jeho pozdějším uvedení dokonce rozhodl sám prezident Československé republiky Antonín Novotný. (Yardak)
  • Pôvodne bolo v prológu a epilógu použité motto z bájky "Sup" od Franza Kafku, neskôr však bolo z distribučných kópii vystrihnuté. (dyfur)

Reklama

Reklama