Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Prázdniny studenta zemědělské školy Vinci Adámka v rodné vesnici na jižní Moravě jsou ryze pracovní. Natolik si oblíbí práci zootechnika, že zřejmě odmítne asistentské místo na vysoké škole... (oficiální text distributora)

Recenze (45)

farmnf 

všechny recenze uživatele

Hynek Bočan trpí podle mě nějakou úchylkou k hnoji (viz Druhý dech) I já trpím mnoha úchylkami, tedy bych mu to odpustil. Toto je ale vážně průser, velmi amatérsky zvládnutý, nezáživný a nanicovatý. Na rozdíl od Dietla je tlačeno na pilu Hovna, krmení, krávy, bejci, koně. Pramálo se scénář věnuje osobním dramatům hrdinů. A přitom tolik příležitostí! Ten smrad v kravíně mohl být pouze kulisou pro příběhy obyčejných jezedáků. Je však hlavním tématem, stejně jako smradlavý kozel v rodině. Na úkor toho je opomíjená voňavá a sexy Jana Švandová. Není ten Bočan gay a fekalista? To by vše vysvětlovalo. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Ivan Vyskočil hraje študenta hnojařiny, kterýmu zbejvá poslední rok studia a neví, jestli má radši dělat v kravíně v jeho rodný vesnici a nebo se odstěhovat do Prahy. Dost mě pobavilo, že tenkrát se na hnojárně učilo, jak kontrolovat olej v motoru a dokonce se tam dělal zápočet z jízdy na koni. Jinak je tohle "drama" spíš taková nepovedená komedie. Dramatická je snad akorát scéna, když V. Dlouhýho nakopne kůň a on chcípne. A pak možná ještě to, když Menšíkovi zdrhne manželka a on vzteky rozmlátí svůj nábytek jak Kolesa, když ho na pracáku nasrala úřednice. A co se týče hereckýho projevu Vyskočila, tak líp snad hrajou i ty křováci ve filmu Bohové musejí být šílení. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Trochu nadhodnocuji, ale stejně by to na silné čtyři bylo. Ale jen proto, že je mi tohle téma velmi blízké. A Sovák mne velmi překvapil v roli otce, který jako by znal mého tátu, který pochází z Vysočiny, tak podobně se chová. Až mne to překvapilo. Nejen v tom dobrém, ale i tou vesnickou tvrdohlavostí. Jinak příběh vypráví o klukovi z pravděpodobně moravské vesnice (pět hodin jízdy do Prahy a zpět), který v Práglu studuje vysokou školu zemědělskou, a nemůže se rozhodnout, jestli v Praze zůstane a bude na vejšce dělat asistenta, což je jistě velký kariérní krok, nebo jestli zůstane doma u krav a u koní. Jeho dívka Marie, která chce naopak z vesnických či snad maloměstských poměrů vypadnout, už má v Praze jistou kariéru učitelky a neměnila by. Jenže o něho má zájem ještě jedna spolužačka (v podání tehdy neuvěřitelně moc - až nesexy - oplácané Macháčkové). Do toho jsou zde ještě různé podpříběhy (Strážnice, býk, kůň zabiják, sklípek, notorik v podání Menšíka), které podle mne velmi vhodně doplňují celkové "vesnické" vyznění filmu. Užijeme si i řadu skvělých záběrů na vesnici, vinice, kopce, pole, a kdo to má v duši, jako já, asi snáz tomuto filmu podlehne. Nakonec mi přišlo, že těch 85 minut je sakra málo - někde to chtělo trošku víc rozvést a klidně film udělat o trochu delší. Trochu mě vyděsila na úvod písnička Zdeňka Lišky - ale nakonec jeho hudba docela vhodně doplňuje vyznění filmu. Celkově mne film oslovil právě pro tu uvěřitelnost. Protože tyhle situace a prostředí znám osobně a můžu posoudit, nakolik přesně jsou pojaty. A jsou skutečně velmi přesné. Na druhou stranu chápu, že člověk, který není z vesnice a při studiích v Praze se necítí ztracený, asi film moc za svůj nevezme. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Film z prostredi, ktere mi je cizi (kone, JZD), i tak ale pribeh neprovazi zadne vyrazne zvraty (smrt Dlouheho celkem zbytecna) ci zasadnejsi rozhodnuti hlavniho hrdiny. Mlada Svandova a Machackova ve svych mensich rolich potesily, narozdil od Vyskocila. Vzhledem k Bocanove rezii a hereckemu obsazeni se jedna o slaby a nevyrazny film. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Vždycky mě potěší, když ve mně vyvolá některý film vzpomínku na něco z mého života, jako třeba tento. Připomenul mi moje profesní začátky v letech 1966 – 68, kdy jsem po škole nastoupila v jednom malém JZD jako zootechnička. I ten kozel a malé stádečko koz tam bylo, jejich mlékem se tehdy přikrmovala selata. A ještě něco se mi vybavilo. Pravidelně každý měsíc jezdil náš starý pan pokladník pro peníze na mzdy 4 km do města do banky. Jezdil sám na kole jen s aktovkou po málo frekventované silnici, aniž se trápil obavami, že ho někdo přepadne a oloupí. No, časy se mění. Ale k filmu. Příběh je jednoduchý, realistický a poetický, obsazení je prvotřídní a ani herecky není co vytknout. Stejně se ale nemohu zbavit dojmu, že dnešní diváky sotva zaujme. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (6)

  • Filmový debut Martina Stropnického. (M.B)
  • Jiří Sovák (Adamec) v knize "Smích léči aneb Neberte se tak vážně!" vzpomínal na památný natáčecí den (lehce kráceno): "V jedné z klíčových scén vyvádí Adamec býka z chléva, kleká si před něj a přesvědčuje syna, aby se zvířete nebál. A aby dodal svým slovům váhu, zahodí vodicí tyč a zůstane stát před býkem jen tak. Býk byl vybrán už dávno. Produkce volila dobře, vybrala snad nejstaršího v Evropě. Postával už několik dnů v chlévě opřený o zeď. Prali do něj hormonální injekce. (...) Chtěli ho uchovat až do natáčení při životě. (...) Líčím se v maskérně a vidím - býka už vedou. Venku sleduju, jak ho táhnou na železný tyči, v nozdře kroužek. Býk - ne oni. Říkám si: to je póza, aby to vypadalo děsivě. Trochu mě ovšem mátlo, že s ním kráčí jeho ošetřovatel a je celý vyděšený a zpocený. Hlaholím: 'To jste se nastydl, že máte tak propocenou košili?' A on povídá: 'Ale ne, pane Sovák. Oni nechtějí, abych vám to řekl, ale já s tím nechci mít nic společnýho. Tohle totiž není ten bejk, kterýho čekáte. Ten je mrtvej, předevčírem chcípl! Tohle je mladej tříletej bejk, kterej je určenej na porážku, protože má neplodný semeno. A je to takovej blbec, že vás musím upozornit, že jakmile naježí hřbet, tak tohle jézédé bude začínat od píky!' Býk funěl, oko krvavý, (...) zrozpačitěl jsem: 'No jo, ale co mám teď dělat?' - 'Hlavně dávejte pozor na to, aby neztratil tah v tlamě. Nesmíte tyč povolit, bejk musí vědět, že ho pořád držíte!' - 'To půjde jen těžko,' povídám, 'vždyť já podle scénáře musím tu tyč zahodit a ještě si před to hovado kleknout!' - 'Jéžišmarjá!' zděsil se chlápek, 'tak to už nevím, dál můj obor nesahá. Jestli ale tu tyč povolíte, bude už jen jediný východisko - rychle se střelit do ucha. Jak bejk neucejtí ten správnej tah, je zle a vy jste nebožtík!' Nádherná vyhlídka, hrozivé proroctví... ovšem nedalo se už nic dělat, schylovalo se k natáčení. Přemýšlel jsem o posledních věcech člověka a přitom jsem neustále chodil za býkem do chléva, abych se s ním nějak skamarádil. (...) Ptal jsem se, co nejraději žere. Šrot. Nosil jsem mu tedy šrot. Zavrtal do něho palici, chrastil řetězem, poulil oči a já mu teskně říkal: 'Neblbni, buď kamarád, ty seš bejk, já bejval taky bejk...' (...) Promyslel jsem všechno, co by se s takovýmhle kolosem opravdu mohlo stát. Zašel jsem za režisérem a kameramanem a povídám: 'Tak, mládenci, tentokrát režíruju já! Nadhledy, podhledy mě nezajímají, tadyhle si zapíchněte kameru, tudy já přivedu bejka, udělám s ním kolečko, tady bude stát syn - a tady si kleknu. Celou tu scénu odbudu v jednom záběru. Žádný střih, pauza, stop, znovu... Neexistuje!' Bočan přikývl: 'Má pravdu, bereme to všechno. Buď to bude dobrý pro film, nebo pro pojišťovnu.' Rozhlédl jsem se kolem a vidím - přijíždí sanitka. (...) Podíval jsem se na druhou stranu - a strnul: Odtud právě přijížděla posádka policajtů (...). Vyskákali, zaklekli za keře, v rukou samopaly. Uklidnil jsem se a povídám: 'A je to. Buď mě zabije bejk, nebo mě zastřelej ti volové.' (...) Dobře mi nebylo. Vyvedl jsem býka z chléva, vedu ho, kolečko jsem s ním udělal a filmovému synovi - hrál ho Ivan Vyskočil - povídám: 'No co? Co furt fňukáš? Co se furt bojíš...? Vždyť je jako beránek, ale nesmíš projevit strach. Nesmíš se toho bejka bát. Podívej se na mě: klidně tu tyč zahodím.' Udělal jsem to a klekl si. Koukám býkovi do ksichtu - byl zblblej. Nechápal, co se děje. Co si má myslet, když po takových ostražitostech má najednou tolik svobody. Ale přece zkusmo couvl. A to byla ta pravá chvíle, abych nohou dupl na vodicí tyč. Tím jsem mu trochu škubl tlamou, aby věděl, že té svobody zase nemá až tak moc. Zůstal poslušně stát. Scéna byla dokončena, býka odvedli, mě odnesli... Záběr s býkem se povedl. Kdybych žil na Západě, byl bych od té chvíle milionář - museli by mi zaplatit šílený peníze. Když jsme nějaký den nato natáčeli v Praze, dostali jsme zprávu, že 'můj bejk' hned druhej den dopoledne rozbil maštal a zabil dva koně." (NIRO)

Reklama

Reklama