On the Trail of Blood
Režie:
Petr SchulhoffScénář:
Petr SchulhoffKamera:
Emil SirotekHudba:
Pavel BlatnýHrají:
Rudolf Hrušínský, Hana Brejchová, Vladimír Ptáček, Jana Vaňková, Ilja Prachař, Libuše Holečková, Michal Kožuch, Milada Ježková, Luděk Nešleha (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)
(více)Recenze (268)
Jakoby celý tenhle film nevznikl v socialistickém Československu. Velmi brutální vraždy dětí vrahem, který je úchylný na krev? Absolutně vyloučeno. Přesto to vzniklo v ČSR a přesně o tom to vypráví. Je to opravdu mrazivý zážitek, dokonalý Hrušínský, jehož Kalaš má k soudruhům z VB na míle daleko, je hlavní devíza filmu. Lidský, ale zároveň drsný a nesmlouvavý detektiv, s nímž rozhodně nechcete přijít do křížku. Všechno to navíc doplňují brilantně napsané a zahrané vedlejší postavy, které tu mají své pevné místo. Atmosféru, která je velmi ponurá a místy až depresivní, skvostně doplňuje výborná černobílá kamera. Je to hodně napínavé a rozuzlení je nejasné do poslední chvíle. Brilantní film, který se vymyká i tehdejší čs. tvrobě. Zatím dám 80% a čtyři hvězdy, ale je velmi pravděpodobné, že až si to pustim znovu, půjdu ještě o hvězdičku výš. ()
Snad ještě lepší než předchozí snímek, ačkoliv major Kalaš tentokrát pátrá sólo (a "na dovolené"). Vše je opět velmi realisticky natočeno, vraždy (respektive jejich výsledky) jsou opravdu nesmírně odpudivé a nemohl jsem si pomoci, abych tu a tam nepřivřel oči. Rudolf Hrušínský je opět dokonale maigretovsky zabýčený, štědrý širokoúhlý obraz dělá z filmu ještě impozantnější podívanou... Zkrátka Petr Schulhoff opět napsal a sám si natočil skvost. ()
Přišlo mi to o něco méně strhující a napínavé, než Vrah skrývá tvář, každopádně i Po stopách krve je hodně povedená detektivka. Precizně natočená, atmosférická podívaná, se zajímavým příběhem, který se poměrně chytře vyvíjí. K tomu ještě připočtěme skvělé herecké výkony (až teda na jeden) , u kterých ze všech nejvíc exceluje samozřejmě Hrušínský. Vlastně nemám moc co vyčítat, ale nebyl jsem dostatečně nadšený, abych tu 5* dal. Takže dávám "jenom" silné 4* ()
Zvláštně sveřepý ... jakoby zasvěcený - a především velice nesmlouvavý příběh, který nic nedbá na vnější dojem a ignoruje únavu, když jde vytrvale za svým cílem. Netrpí přehnanou ohleduplností - odhazuje veškeré zábrany, které by ho snad mohly zdržet či svést ze stopy. Ale přitom ho nemůžete obviňovat z necitelnosti ... nemůžete se mu divit - jde přeci o DĚTI. ()
Hodně povedená detektivka. Hrušínský je jako vždy výborný, ostatní herci taky. Příběh byl taky hodně solidní. Co mě ale na filmu bavilo nejvíc byla jeho temná a chladná atmosféra. Jenom by mě zajímalo jak by třeba dneska v době nesmyslné korektnosti prošla třeba věta o tom, že cikán se v cihlárně fláká a ostatní musí dělat za něj a on pak dostane stejný peníze :-) ()
Galerie (17)
Zajímavosti (4)
- V momentě, kdy Kalaš (Rudolf Hrušínský) dostane od Vlasty (Hana Brejchová) na stůl pivo, má pěnu až po okraj sklenice. Při střihu kamery a pohledu na dvůr má však pěnu rázem spadlou. (Karkanoid)
- Natáčení probíhalo především v okolí Dubé – např. v obcích Dobřeň či Jestřebí. Místo činu je Skautská skála u Sosnové. Natáčelo se také v Praze. (rakovnik)
- Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)
Reklama