Smích se lepí na paty

Lahůdkové herecké obsazení (pro mě snad nejoblíbenější Brodského role), krásné prostředí hor a lidsky obyčejný příběh jednoho milého samorosta... humor je tady spíše nahořklý, ale mám tenhle film prostě ráda. Chtěla bych posedět s hajným Čepkem a panem učitelem Kemrem před chaloupkou s nádherným výhledem u bašty připravené Bróďou, projít se po tomto svérázně upraveném obydlí, zatřepat s Bohdalkou a říct jí, ať není pizda, nakopat do koulí Heřmánka a přerazit mu hnáty... Zmínila jsem se už, že mám tenhle film prostě ráda?:-) Fakt nevím, co mi brání mu napálit plných 5 hvězd; až se mi smích bude lepit na paty příště, musím to zjistit. 85% (01.06.2012)

Jestli toto je komedie, tak potom "Vrchní, prchni!" je tragédie...komorní příběh o osamělém muži, kterému se na paty lepí všelico, jen ne smích. Název filmu hezky parafrázuje jeho obsah. Příběh se odehrává v krásném prostředí Krkonoš. Herecké obsazení je více než výborné, Brodskému role za jeho smutnýma očima velmi pěkně sedí. Ale smekám před tím, co za krátkou chvíli, kterou ve filmu hrála, předvedla Jiřina Bohdalová. Nicméně, skvělí jsou i Kemr, Čepek či Vladyka. Velmi smutný, lidský film...ale neztrácejme naději, po pádu na ústa může přijít třeba...ražniči :-) (27.12.2010)

(2x) ,,Poslední věc, kterou ve svém životě udělám, bude, že uplácám svému nosu pomník z jarního sněhu..." Hořce melancholická balada o stáří jednoho všeuměla na chalupě. Zdánlivě bezstarostně pohodový život hlavního hrdiny jde do občas trpkého kontrastu s moderním světem a mladou generací, vrcholícího v polovině filmu vážným přečinem ze strany mladých. Skutečně novou jiskrou pro Joska znamená až náhodné setkání se sympatickou ženskou, jenomže se smíchem se jaksi opět lepí na paty i smůla... Snímek, který mě dojal a vyvolal pocit lítosti i bez vyloženě citového vydírání. Provinění z minula se v dobré společnosti odpykat asi vždycky musí, ale nárok na lásku a štěstí, byť plně ze strany Anny-Heleny nevyužit, zůstává. Rozhodně nadprůměrný film, kde mě oslovil příběh, přírodní atmosféra, svéraznost hlavního hrdiny i Vlastimil Brodský s Petrem Čepkem v hlavních rolích. Také ojedinělý filmový návrat Jiřiny Bohdalové v době, kdy se dlouho věnovala výhradně televizním počinům a estrádám. Trochu místy nepříjemně na mne akorát působila elektronicky aranžovaná hudba Petra Skoumala, která asi nejspíš měla dotvářet smutek a kontrast k onomu modernímu světu 80. let. (85%) (Československá filmová výzva) // V paměti mi tento film částečně splýval s jiným snímkem z konce 80. let, rovněž s Brodským v hodně podobné roli, Utopím si ho sám, který dostal ode mne před třemi lety hodnocení nejvyšší. Zde zatím nechávám původních 4*, možná přehodnotím po opětovném zhlédnutí onoho příbuzního filmu. (05.02.2019)

Na Voyo jsem objevil tento nenápadný a příjemný snímek, hořkou komedii s vynikajícím Vlastimilem Brodským v titulní roli. Postava Josky mi vzdáleně připomínala Babí léto, nejvíce asi tím, jak celý film ovládne. Nádherné krkonošské scenerie, vynikající pokrmy, které Joska připravuje dřevorubcům a humor střídající se smutkem a melancholií vytváří dohromady kompaktní celek. Hynek Bočan byl po pohádce S čerty nejsou žerty na té správné vlně a přidal do české kinematografie tuto dnešním slovníkem dramedy. Nejvtipnější scéna - Joska s doutníkem ve vaně u svého syna. (09.11.2023)

Televize mě opět potěšila uvedením této hořké komedie, kterou jsem už několikrát viděla, a ani tentokrát jsem si ji nenechala ujít. Herecké obsazení skvělé, obzvláště duo Brodský – Bohdalová je excelentní. Taky příběh je nápaditý a originální a když přidáme úchvatné záběry zasněžených hor, je to skvělý zážitek. Krásná kamarádská atmosféra plná pohody a lidskosti panující mezi dřevaři kontrastuje s chamtivostí vlastní rodiny důvěřivého poctivce a všeuměla Bródi. Je to velmi lidský film, ráda se na něj ještě někdy podívám. (22.01.2013)