Gangy New Yorku

Joo, to se ještě na Mannhattnu neprodávala zmrzlina, nejvyšší mrakodrap by se dal spíš nazvat jako stromodrap a telefonní budky tu upomínaly spíš kadibudky. Zvláštní konglomerát násilí, pomsty a strachu a k tomu přimíchané dějinné prvky z novověkého New Yorku. Pěkná řezničina, už vím, kam bodnout profesora, když mě vyhodí ze zkoušky. Nepochopil jsem, o čem film je...co je hlavní point tohoto filmu. Pomsta? Gangy? Scorsese se asi nerozhodl, naservíroval triviální snímek od A do Ž a jediné, co v něm stojí za řeč je Day-Lewis. Patrně se už na tento film nikdy nepodívám z nedostatku chuti. Scorsese mě absolutně nedokázal zaujmout. (27.12.2007)

Mně tenhle film docela zaujal. Je v něm sice méně akce a chvílemi se trochu vleče, ale na druhou stranu míří mnohem hlouběji do důvodů a motivací jak postav, tak celého mafiánského světa. Ono srůstání legality a ilegality při překotném vzestupu Ameriky je zde popsáno mnohem odpovědněji a tím uvěřitelněji, než v jiných podobných pokusech. (22.10.2014)

Gangy New Yorku mají dva obrovské klady, které je samy o sobě dělají výjímečným filmem: jedinečnou atmosféru a Daniela Day-Lewise, jenž předvádí výkon desetioscarových rozměrů. Atmosféra je budována vynikající režií, krásnými kostýmy, dokonalými dobovými interiéry a exteriéry a hudbou šitou na míru. I když scénář místy klopítne, nic se neděje, protože jej podrží klady výše zmíněné, takže na výsledném efektu to není znát. Jen jednu výtku bych měl a to k minutáži. Gangy jsou vážně příliš krátké ;-) (01.06.2003)

65% - Mistrně natočený a zahraný film, jež mě bohužel vůbec ničím neoslovil... Jeho hudbu považuji za sice slušnou, ale nevkusnou vůči prostředí, ve kterém se děj odehrává. Těžko se rozepisovat o filmu, ze kterého mi v paměti zůstalo jen pár zabijáckých scén. Z historicky-politického hlediska jsem možná alergický na vykreslování násilnických dějin USA, jimiž se toho často tolik omlouvá. Může to být jedním z důvodů, proč jsem měl po celou dobu filmu pocit, že jsem takových filmů viděl už mraky, a že tohle je jen vybroušený kámen, který se ale mému vkusu nikdy nestane drahokamem. (07.09.2006)

Naprosto velkolepá historická podívaná. Ruce, které postavily Ameriku. Přesně tak, ať už pouliční nebo vrcholová politika, každá má svůj způsob. Morální hodnoty, úcta k otcům a dodržování nepsaných pravidel. To je možná to, co odlišuje pouliční politiku od té vrcholové. V tomto je ten nádherný kontrast mezi Tweedem a Řezníkem "Not our future". I pouliční řežba má své zákony, alespoň je měla v 19. století. Naprosto excelentní Daniel Day-Lewis si rozhodně zaslouží samostatnou hvězdičku navíc. Tohle byl nepochybně začátek současné společnosti ve Státech " v kapse pár drobných a s nadějí v očích přijíždějí, aby na obzoru spatřili zemi".. Starousedlost v Americe je, byla a bude jen prázdná fráze. Socha indiánského náčelníka v ústředí, klasického amerického politika, Williama Tweeda, je němým svědectvím událostí minulých. Tak, jako hladovějící Irové, přicházeli stovky let evropané do indiánské země, aby tu mezi sebou vedli války a nazývali se starousedlíky. Ne že by mi Leonardo úplně neseděl, ale asi bych si dokázal představit na jeho místě někoho jiného. Ovšem chvílemi je vynikající. Možná by neškodilo trošku zkrátit dilema mladého Vallona, jestli se má spustit s Jenny, nicméně to, jak to režisér pojal, je potřeba respektovat. Nabízí nám nevídaný snímek, ať už si tady ty tisícibodaři z čsfd píší co chtějí. (05.10.2012)