Poslední pokušení Krista

Originální pojetí příběhu Ježíše Nazaretského, které se vůbec neřídí podle evangelií, natož pak podle Bible. Martin Scorsese si to prostě natočil podle sebe a dost dobře se mu to povedlo. Může děkovat hlavně za kameru, kterou má geniální, za Defoa, který se nechal kvůli filmu klidně i dvakrát ukřižovat, ale hlavně kvůli tomu, že film je skutečně epický. Obsahuje plno mytických představ o stvoření náboženstvích kolem Ježíše Krista. Abych se ale přiznal, tak ze začátku jsem se trošičku ztrácal, než jsem se do příběhu skutečně dostal, po půl hodině už to ale šlapalo jako po másle a já sledoval okolí. Okolí, které režisér dokázal neskutečně opsat od doby před dvouma tisíci lety. Nikdo neví, jak to tehdá ve světě vypadalo, ale jemu bych to klidně věřil. Všecko je to natočené tak autenticky, že jsem si fakt přišel, jako bych stál na kopci a sledoval ukřižovaného Ježíše. Na filmu se mi ale líbí hlavně to, že vypráví CELÝ Ježíšův příběh. Od osvícení Bohem, přes získané davy až po samotné ukřižování a zmrtvýchvstání. Něco to do sebe určitě bude mít, jenom by to nemuselo být tak dlouhé. I když pak by to nebylo zase tolik epické. Je to natočené obyčejně, pro obyčejného diváka. Žádné efekty nebo cokoliv jiného. Akorát dokonalé hrátky se zvukem a obrazem. To jen dokazuje, jak je Martin Scorsese dokonalý režisér. Ale také si vzal na krk dost závažné téma. To by se ani jinak natočit snad nedalo. Možná dalo, tak jak to natočil Mel Gibson, ale ten to zase pojal z naprosto jiné strany. Když bych ale měl vybírat, určitě bych sáhnul po tomhle vyprávění. Je opravdovější i když se o v něm nemluví latinsky a nehraje se na nechutné přehánění, jenom aby z toho lidi byli v šoku a měli důvod kolabovat v kinech, jako se u Gibsonova filmu bez problémů stávalo. (14.12.2009)

Kazantzakisova kniha je spíše než klasickým románem filozoficko-teologickou sumou o podstatě lidské víry v Boha, ale i náboženství jako takového. Scorsesemu muselo být jasné, že pokud nechce diváka utahat pětihodinovým kolosem, musí vyloupnout pouze přímou dějovou kostru a bude pouze na něm samotném, kolik motivu Mesiáš jako prostý člověk do filmu nacpe. Nechci být za prudiče, ale zajímalo by mě, kolik lidí, jež zde tomuto dílu pálí plnou taxu, také četlo samotnou předlohu. Na počátku každého dialogu, v každé následující scéně jsem čekal, kdy Scorsese konečně rozpoutá onu (dle tehdejších reakcí) rouhačsky-heretickou zpověď, a ono nic a přišel konec. Rozhodně za celou umírněností nevidím přehnané pámbíčkářství režisérovo, provokatér byl vždy nadčasový, ale spíše omezený prostředek filmového média, které prostě a jednoduše nedokáže zachytit myšlenku, byť snaha je velká. Proto všem, kteří nad tímto dílem jásají, to ze srdce přeju, dokonce smekám klobouk před velkým Martym za odvahu se takového projektu chopit, ale pro mě bude Kazantzakisovo dílo (jenž zabírá čestné místo v mé knihovničce) natolik zásadní, že prostě s hodnocením filmu chtě nechtě nemůžu jinak, i když je to filmařsky naprosto dokonalé! (23.05.2007)

Tohle je asi zatim nejslabsi film, co jsem od Scorseseho videl, ale presto je vybornej. Willem Dafoe je naprosto bezchybnej, na to roli se fakt perfektne hodil. Harvey Keitel byl taky celkem v pohode, ale trochu nevyraznej. Sice jsem se ze zacatku v pribehu ztracel, protoze nijak moc o Kristovi nevim a to co vim, tu je podany trochu jinak, ale par scen mi bylo povedomejch. Postupne me ale film pohlcoval a jsou tu fakt vyjadreny skvely myslenky a par scen je dechberoucich. A ten zaver, takle dobrou pointu sem uz dlouho nevidel. Filmu hlavne ublizuje jeho delka, obcasna zbytecna komplikovanost dialogu a vicemene prumerna hudba, takze to nakonec na 5* nebude, ale jen o chlup. (13.06.2006)

Mám voči Scorsesemu nejaké resty, pričom na jeho "The Last Temptation of Christ" som sa naozaj dosť tešil, keďže iný biblický príbeh "The Passion of the Christ", je pre moju osobu doslova filmárskym skvostom, ktorý sa mi navždy vryl do pamäte. No a to bude asi aj ten zásadný problém. Neviem ich totiž neporovnávať, pričom kým ma jeden doslova emocionálne zožul, druhý na mňa pôsobil dojmom, akoby ma chcel svojimi omšovými žvástami dokopať k samovražde. Ja chápem, že v tomto prípade ide o hĺbku podstaty myšlienok náboženstva a jeho následného šírenia. A prakticky to, čo v úvode tvorcovia uvádzajú, že o toto v tomto prípade nepôjde, no tak presne o toto v tomto snímku ide v prvom rade. Strašne na mňa snímok pôsobil, pričom jediné čo dokázal vyvolať, bol dojem neodbytného Jehovistu stojaceho pred dverami, ktorý extrémne tlačí na pílu. No a toto má u mňa úplne opačný efekt. Toto je film čisto pre "veriacich", ktorým súvetia v tomto počine, nijakým spôsobom nebudú rezať uši. (10.11.2023)

Divák na podobná díla musí mít v daný okamžik náladu, troufám si tvrdit. Tak trochu jiné uchopení, charismatický Willem Dafoe, spolehlivý kameraman Michael Ballhaus. A už tehdy velký pojem Scorsese na režijní stoličce. Hlavní hrdina coby rozpolcená postava, sebestředná, náladová, nevyrovnaná. Nevyrovnané pro mě osobně bylo i tempo, kdy se střídaly působivé sekvence s těmi, které bych mohl postrádat. Ve výsledku hlavně splněno, odškrtnuto, ale obávám se, že návrat se konat asi nebude. Jednoduše neosobní. Chytal jsem se obtížně. (14.12.2017)