Poslední pokušení Krista

Vskutku nebývalý pohled na Ježíše Krista. Avšak není se vlastně čemu divit. Celá staletí se teologové mezi sebou rafali o to, zda byl Ježíš člověk, Bůh, obé najednou, a co pak víc. Otázky, které asi obyčejní lidé příliš neřeší. Církev nakonec dospěla k závěru (poměrně brzo), z něhož se dnes odvíjejí všechny pohledy na danou problematiku, z něhož dodnes vyvozujeme naše vnímání Ježíše jako bohočlověka. Věřícímu nezbývá, než přijmout, věřit a nechápat. To ale dost dobře nejde, a tak abychom Ježíše mohli přijmout, stále dokola o něm a o jeho poslání přemýšlíme. Kazantzakis i Scorsese z Ježíše udělali člověka takřka takového, jací jsme my. Plného pochyb, tužeb a nejasných přání, který se sám musí rozhodovat, přemýšlet a trápit. Na konci filmu se pak opakují častá zamýšlení nad původem a především důvodem křesťanství, nad tím proč je a proč je tak jiné než ostatní náboženství. Tady opravdu nevím, jak hluboce jsou tyto otázky zasazeny a jakou nabízejí odpověď. Pro mne jen jedinou, křesťanství rozhodně není náboženství od lidí! (11.12.2004)

Netušil jsem, jak cool může Ježíš být. Obdivuji citlivost, s jakou Scorsese proměnil Krista v dalšího ze svých pochybujících protagonistů, kteří hledají rovnováhu mezi svými reálnými možnostmi a požadavky na ně kladenými. Zlidštění svatého muže připomíná Buňuelova Nazarina. Bez ironických šťouchanců, zato s trademarkovými formálními postupy (krouživá kamera, zpomalené záběry, moderní hudba). Navenek fascinující podívaná, která strhne okamžitě, uvnitř duchovní odysea, která doznívá ještě mnoho dnů po zhlédnutí. Film, jenž vás obohatí bez ohledu na náboženské vyznání. 90% Zajímavé komentáře: kiddo, Melies, Kesiak (17.12.2010)

Divák na podobná díla musí mít v daný okamžik náladu, troufám si tvrdit. Tak trochu jiné uchopení, charismatický Willem Dafoe, spolehlivý kameraman Michael Ballhaus. A už tehdy velký pojem Scorsese na režijní stoličce. Hlavní hrdina coby rozpolcená postava, sebestředná, náladová, nevyrovnaná. Nevyrovnané pro mě osobně bylo i tempo, kdy se střídaly působivé sekvence s těmi, které bych mohl postrádat. Ve výsledku hlavně splněno, odškrtnuto, ale obávám se, že návrat se konat asi nebude. Jednoduše neosobní. Chytal jsem se obtížně. (14.12.2017)

"Jak chceš vymítat Satana? Lze snad vymítat Boha?" Jeden z nejhlubších a obsahově nejpodnětnějších filmů mého života. Filmařsky propracovavaná a mistrně tematizovaná záležitost, která mi i jako ateistovi přivodila vrcholnou diváckou slast. Formálně strohé, ale přesto dokonalé dílo pro lidi, kteří raději myslí, než tupě následují dogmata. (23.09.2005)

Geniální příběh. Opravdu je nám zde nabídnuta zajímavá verze Kristova života. Samotný příběh Krista totiž sám vybízí k otázkám typu: Je možné aby někdo duševně zdravý dokázal vytrpět tolik bolesti? Film asi musel býti dost kontroverzní, už jen proto, že předlohu napsal autor považovaný za levičáka. Nevím jestli hrál Dafoe hlavní roli ještě někde jinde, ale určitě už nikde tak znaměnitě jako tady. Z některých jeho partů ve filmu se mi ježí chlupy na zádech. Je to velký herec. (21.11.2004)