Víly z Inisherinu

Říkám si, že přesně takhle se musí cítit každá dívka, s níž se ve vší počestnosti snažím navázat kontakt - raději by si usekla prsty a hodila mi je na práh, než aby mi soustavně odpovídala. McDonaghova novinka si opět vytírá zadek s hollywoodskými klišé a servíruje další vypečenou vztahovku o lidech odtržených od civilizačního “normálu”, která střídá vtipné a bizarní scény s tragickými ve vyváženém rytmu. Je o bezbřehé osamělosti těch lidí, kteří se pro takový život sami rozhodli, stejně jako těch, co v ní vězí nedobrovolně. O morálně čistém a naivním versus skeptickém vidění světa. A o tom, že se dřív nebo později prolnou. Žádný zvrat mě tentokrát neuzemnil a postava staré věštkyně mi přišla trochu zbytečná, ale přemýšlet o filmu nějaký čas určitě budu. Jen ještě nevím, jestli díky celkovému vyznění, nebo jen zásluhou dílčích scén a hereckých výkonů. (16.12.2022)

Tragikomedie hořká jak irská whisky; zároveň dost nihilistická analogie o významu kamarádství.... přesto si troufám tvrdit, že McDonagh má na víc – ať už co se týká práce s dialogy, vedení herců, nebo příběhovýho build-upu [který v závěru působí jak deus ex machina]. Každopádně tandem Farrell - Gleeson parádní, ne že ne. (20.12.2022)

Martin McDonagh zvládne i u svého 4. celovečerního filmu diváka v různých momentech pobavit, Víly z Inisherinu ovšem doposud vyznívají nejtragičtěji z jeho tvorby. Díky neskutečným přesahům i možnosti se v rámci dvou hlavních postav snadno poznat, není vůbec těžké Víly z Inisherinu označit za dosavadní McDonaghův magnum opus…. (15.12.2022)

Fuckin' Hell! Silně konverzační kus, z kterého je cítit divadelní prazáklad, komorní atmosféra, Irsko, melancholie, pocit konečnosti bytí, lidská malichernost i svéráz, ozvěny (krvavého) 20. století...a přitom je to místy absurdně vtipné...a samozřejmě i skvěle zahrané a natočené...jak je u McDonagha zvykem...ta ústřední dvojice a její svár je dokonalá! A kdybych chtěl mluvit reklamní zkratkou - Laurel a Hardy v Bruggách po dvaceti letech! :-) (19.12.2022)

Velmi netradiční snímek o jednom velkém přátelství, které ale paradoxně skončí již na samotném začátku. Tak zhruba nějak takto lze v jedné větě popsat snímek The Banshees of Inisherin režiséra Martina McDonagha, který v rámci jeho tvorby vyznívá snad nejdepresivněji. Snímek nám i na velmi skromných základech nabídne hutný příběh plný osudových přesahů, který posouvá vpřed výtečné herecké duo v podání Colina Farrella a Brendana Gleesona. Jejich podání zemitých a rázných postaviček výtečně zapadá do schématu izolovaného ostrova, na němž se zná každý s každým a kde se drby šíří rychlostí blesku. Nesmím rovněž opomenout i precizní mix tragédie a černého humoru, což je kombinace, která zrovna v tomto případě funguje v tom nejlepším slova smyslu. Ve finále tedy dostaneme extrémně osobitou filmovou mozaiku, na níž zamrzí snad jen lehce natažená stopáž s několika hluchými místy. Avšak vyjma tohoto negativního atributu se jedná o poctivé řemeslo, které byste si rozhodně neměli nechat ujít. Skvělá práce! „If punching a policeman is a sin then we may as well pack up and go home.“ (15.12.2022)