Vetřelec

Ťažko si predstaviť kultovejší film, ako je práve Votrelec. Pred ním sa nič ani zďaleka tak zaujímavé a kvalitné v rámci komerčného sci-fi a hororu neobjavilo, takže ho považujem za prvý poriadny film tohto typu, ktorý ani po tých mnohých rokoch prakticky vôbec nezostarol, možno až na pár detailov, ktoré mi ale prídu zanedbateľné, ako napríklad moderný superpočítač cez celú miestnosť. Aj napriek tomu, že zápletka je vo svojej podstate úplne jednoduchá, jednoducho len skupina ľudí čelí nepoznanému mimozemskému netvorovi, ako tomu bolo v nespočte ďalších filmov, ktoré vznikli aj vďaka práve Votrelcovi, tak to prevedenie je niekde úplne inde. Tu si tvorcovia dali viditeľne záležať, aby nevznikol len nejaký horor s monštrom, ale rovno vytvorili komplexnejšie univerzum s množstvom skvelých nápadov a otázok, ktoré sa časom zodpovedali, alebo ich odpovede zostali stále ukryté. Inak za najväčší a vlastne aj jediný problém tohto filmu je jeho pomalé tempo. V určitých fázach je vítané, hlavne v prvej polovici, ktorá je hlavne o tej tajomnosti, ale film si ho drží aj v tej druhej, ktorá už je pritom akčnejšia a tu sa to už veľmi nehodí. Ale aj tak sa na to pozerá veľmi dobre a na množstvo scén sa stále teším. Určite musím pochváliť aj všetky strety so samotným Votrelcom, väčšinou sú krátke a z Votrelca vidno len časť, ale aj tak sú všetky pôsobivé a perfektné. Ale možno ešte napínavejšie sú tie, v ktorých sa neobjavuje, ale postavy sa aj tak boja každého zákutia. Takže v tomto ohľade funguje film vynikajúco, film má skvelú atmosféru a výborne funguje pocit tajomnosti. Obsadenie síce mohlo byť aj lepšie, ale aj táto zostava funguje, hlavne Sigourney Weaver, John Hurt a Ian Holm. Technicky je to prakticky dokonalá práca, skvelá vizuálna stránka, interiéry lode, vzhľad votrelca, ale aj všetko ostatné, tu si dali všetci záležať. A hudba skvelo podporuje pocit tajomnosti. Takže síce kvôli pomalému tempu plné hodnotenie dať nemôžem, ale kultový status si Votrelec právom zaslúži, je to klasika, ktorú som od útleho detstva videl mnohokrát a doteraz ma to neomrzelo. 78% (07.05.2012)

Jeden z nejlepších sci-fi hororů všech dob a zároveň film, který tenhle žánr sám definoval. Skutečný filmový mezník. Ridley Scottovi se úžasně povedla vykreslit atmosféra klaustrofobie, odlidštěného prostředí mamutího industriálního kolosu těžařské vesmírné lodi (analogie k v kolektivním podvědomí uložených představám o podobných místech na zemi), neprodyšného vesmírného přítmí a šera, chladu oceli a neosobnosti skafandrů na bázi obdoby latexu a především setkání s něčím tak iracionálním, jako je mimozemský život, navíc ve formě nelítostného vesmírného predátora. Ona iracionální hrůza, kterou zažívali naši prehistoričtí předci při setkání s nadpozemsky silným predátorem (v naračním světě akcentovaném neznalostí jím byl téměř každý, ale jako analogii chápu existenci draka, metamorfovaného ze světa reality ze setkání s krokodýlem...), se podmanivě přenáší do archetypální reflexe současného diváka, který je paralyzován jednak už samotnou přítomností neznámého tvora, druhak i jeho nevypočitatelností a nepředvídatelností, oním přesahem přes lidskou racionalitu a rámec individuální zkušenosti. Zajímavě se tu snoubí také lidská touha po poznání a zvídavost s hrůzou z neznáma. Tohle asi museli zažívat lovci z doby neolitické, dobyvatelé conqueři v jihoamerických džunglích i první námořníci opouštějící dosud známý svět... Vetřelec je zkrátka filmový skvost a jeden z důkazů, jak minimum viditelného může vyvolat fóbii z toho, co raději není a nemůže být vidět... PS: Osobně mám navíc tento film spojený s nesmírně intenzivním percepčním zážitkem z českokrumlovského kina v hloubi 80. let, kdy v šedi normalizované kultury působil tenhle sci-fi snímek jako zjevení... (12.07.2007)

Nejslavnější představitel alienovského žánru, jemuž tematicky příbuzní následovníci nesahají mnohdy ani po kolena. Má starší sestra mi vyprávěla, že během promítání u nás v kině (za totáče-jaký div!) se jedna divačka nestačila odklidiit ze sálu a během jedné vypjaté scény se pozvracela. Dneska už by Alien asi nikoho nešokoval, ale tehdy to bylo něco úplně nového, neviděného. Za to patří dík hlavně dvoum lidem: Ridley Scottovi, který byl ve formě a H.R.Gigerovi, bez jehož vizionářství by výsledek zřejmě nebyl tak uspokojivý. (02.03.2003)

Vetřelec je jedním ze zásadních děl žánru sci-fi, který znamenal definitivní emancipaci sci-fi jako plnohodnotného žánru, který může spadat do áčkové kategorie a soutěžit o nejvyšší mety na filmových festivalech. Dokončil tak proces, který nastartoval Kubrick se svým snímkem 2001: Vesmírná odysea. Zároveň rehabilitoval motiv vesmírných "potvor", který byl zprofanovaný lacinými béčkovými snímky předchozích desetiletí. Režisér přistoupil k tématu s maximální vážností a pracoval jednak velmi pečlivě se scénářem, jednak si zvolil výtečného spolupracovníka v podobě do té doby nepříliš známého výtvarníka H. R. Gigera. Právě po výtvarné stránce jde o mimořádně podařený snímek, který používá širokou škálu barev k navození ponuré atmosféry. Mimozemská loď působí neobyčejně zvláštně. Prostředí opotřebované kosmické lodi plné nejrůznějších zvuků vydávaných technikou vytváří zvláštní napětí, které diváka neopouští až do posledních okamžiků. Pomalu se stupňující napětí střídají šokující "lekačky". Vetřelec působí originálním dojmem a vzbuzuje skutečný strach. Herci přistupovali k filmu se zřejmou skepsí, považovali ho za jeden z běžných laciných žánrových filmů a byli příjemně překvapeni výsledkem. Film katapultoval Sigourney Weaver mezi hvězdnou hereckou elitu a zaručil jí do budoucna velmi zajímavé honoráře. Ripleyová se stala její životní rolí a spousta fanoušků si ji s důstojnicí hvězdné lodi jednoduše ztotožnila. Pamatuji si na zoufalou snahu tehdejší omladiny dostat se na filmové představení do kina. Na film byl obrovský nával a navíc přístupný až od určitého věku. I s odstupem doby, byť dnes technicky už dávno není na špičce, má Vetřelec velmi působivou, plně funkční atmosféru. Celkový dojem: 100 %. (18.04.2008)

Ridley Scott načal mé nadšení pro tato děsivá a slizká zvířátka. Ponurá atmosféra, depresivní hudba, napětí z neznáma, dokonalé monstrum a výborní herci, jež mě některé tváře nahánějí husí kůži. Výborný film ve všech směrech a právem má srdcovka, mé hodnocení 5 hvězdiček... "In space no one can hear you scream" (20.02.2006)